Zveme na závěrečný workshop pracovní skupiny „Historie adaptačních procesů“ v rámci výzkumného programu „Sociálně-kulturní adaptace“ projektu KREAS, který se bude konat 17. března od 9:00 v místnosti P104 v hlavní budově FF UK.
Workshop představí některé z výsledků pětiletého výzkumu, jenž probíhal v rámci pracovního balíčku VP2/WP3 v projektu KREAS, a jenž se zabýval sociokulturní adaptací v historické perspektivě. Jedním z klíčových témat výzkumu byla úloha kulturního dědictví v procesech adaptace a společenské změny, se zaměřením na roli expertního vědění (a jeho alternativ) v různých historických kontextech. Vztah mezi kulturním dědictvím, adaptačními procesy a expertním věděním bude také ústředním tématem workshopu, jenž bude zkoumat tyto otázky v nejrůznějších historických rámcích a praxích.
Teoreticky se výzkum i jednotlivé příspěvky opírají o chápání kulturního dědictví tak, jak jej vymezují současné (Critical) Heritage Studies. Kulturní dědictví v tomto pojetí není primárně „věcí“ či „objektem“, ať už se jimi rozumí artefakt, archeologické naleziště, památka, tradice, historické místo či stará architektura, nýbrž, jak navrhuje například Laurajane Smith ve své práci Uses of Heritage (2006), především kulturní praxí, aktem komunikace a tvorby významů a v neposlední řadě diskursem, jenž vymezuje a reguluje chápání toho, co se vůbec za kulturní dědictví v dané společnosti považuje, jaké významy je třeba mu přisuzovat, a jak jej spravovat.
Kulturní dědictví jakožto významotvorná praxe a regulativní diskurs pak může být nástrojem (re)produkce určitých koncepcí společnosti, resp. nástrojem přetváření minulosti a jejích pozůstatků ve zdroj pro přítomné cíle a budoucí projekty, např. v rovině utváření kolektivních identit, plánování, obhajoby starého či legitimizace nového společenského řádu apod. Tento proces se může vyznačovat jak (selektivní) apropriací a reinterpretací minulosti, tak v některých případech také negativním vymezováním se vůči minulému, starému či tradici. Nejrůznější konfigurace vztahování se k minulosti, resp. její (ne)využívání, rozpory, které jsou praxi kulturního dědictví vlastní, a role různých typů vědění vstupujících do těchto procesů, jsou hlavním průřezovým tématem workshopu, jenž má mj. za cíl přispět k formulaci stanoviska a doporučení vzhledem k politikám kulturního dědictví.
Program:
9:00–9:15
prof. Peter Pavúk (KREAS/Ústav pro klasickou archeologii FF UK) & dr. Jaroslav Ira (KREAS/Ústav světových dějin FF UK): Zahájení a úvodní slovo
9:15–9:35
dr. Jana Maříková Kubková (Archeologický ústav AV ČR): Archeologické areály/podzemí Pražského hradu jako součást tvorby národní kulturní identity
9:35–9:55
dr. Jan Zdichynec (KREAS/Ústav českých dějin FF UK): Antické tradice v humanistickém dějepisectví zemí Koruny české – vybrané příklady
9:55–10:15
dr. Jaroslav Ira (KREAS, Ústav světových dějin FF UK): Regionální minulost, tradice a (re)konstrukce sub-národních společenství v kontextu meziválečného československého regionalismu
(10:15–10:30: Přestávka)
10:30–10:50
doc. Matěj Spurný (KREAS/Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK): Krize modernity a návrat historického města (příklad pozdně socialistického Československa)
10:50–11:10
doc. Richard Biegel (KREAS/Ústav pro dějiny umění FF UK): Moderní architektura v historické zástavbě
(11:10–11:30: přestávka)
11:30–12:15: Prezentace projektů studentů a studentek doktorského studia
Eliška Pekárková (doktorandka na Ústavuhospodářských a sociálních dějin FF UK): Židovská komunita v meziválečné Plzni perspektivou prostoru
- Jan Krajíček (Ústav světových dějin FF UK): Kulturní dědictví jako rozvojový potenciál stagnujících oblastí: Vysočina, Ašsko, Podlesí a Šariš
12:15–13:00
Závěrečná diskuse: role expertního vědění ve vztahu ke kulturnímu dědictví v minulosti a dnes; různé polohy vztahování se k minulosti; vztah mezi kulturním dědictvím a sociálně-kulturní adaptací apod.; formulace závěrů pro policy briefs.
