Konference Finis koncertu velmocí: Evropa a Rakousko-uherská monarchie na konci dlouhého 19. století

Proměny zahájené, podnícené nebo akcelerované první světovou válkou přinesly výrazné posuny v řadě oblastí. Politická, ale také společenská nebo náboženská mapa Evropy v roce 1914 se od mapy stejného kontinentu po Velké válce a v letech následujících zásadním způsobem odlišovala. Nezpochybnitelná síla pentarchie se stala minulostí, multinacionální monarchie vystřídaly republikánsky ustavené nástupnické státy na národní bázi, v nichž se legitimita vládnutí začala opírat o jiné koncepty. Symptomů proměn paradigmatu ale lze nalézt mnohem více, a proto můžeme zlom znamenající konec dlouhého 19. století zkoumat z pohledu různých disciplín a odlišnými metodami.

Podnětem k takto široce pojaté diskusi může být letošní 100. výročí úmrtí císaře Karla Rakouského (1922), v našem prostředí označovaného obvykle za posledního českého krále. Jeho osoba zůstává stále kontroverzní a dostává se jí diametrálně odlišných hodnocení od výrazně obranných interpretací po hyperkritické pohledy. Doba deseti dekád přinesla sporných témat řadu, kupříkladu napjaté vztahy mezi Habsburky a středoevropskými zeměmi nebo Karlovo blahořečení římskokatolickou církví. Sté výročí úmrtí Karla Rakouského tak může být příležitostí nejen k historizaci postavy jednoho císaře, tedy kritickému a vyváženému přístupu k jeho osobě, ale k moderním českým a evropským dějinám vůbec.

Pozvánka