Znalost zvukové stránky jazyka člověk získává v průběhu celého života. V dětském věku zjistí, jaké rozdíly mezi hláskami jsou v jeho jazyce kontrastní, a pro tyto hlásky si vytvoří abstraktní mentální reprezentace, kategorie. Osvojením si kategorií hlásek ovšem proces učení nekončí. I v dospělosti se člověk neustále učí, tedy adaptuje již osvojené reprezentace hlásek tak, aby byl schopen úspěšně komunikovat s novými nebo nějak netypickými mluvčími. Výzkumy s dětmi i dospělými naznačují, že osvojování si hláskových kategorií i jejich kontinuální adaptace se dějí prostřednictvím distribučního učení. Distribuční učení umožňuje sledovat statistické rozložení akustických vlastností hlásek a podle něj seskupovat vnímané řečové zvuky do kategorií. Na základě předchozích zjištění, podle kterých distribuční učení hlásek plně závisí na přísunu informací zdola nahoru (tzv. “bottom-up” směr), jsme formulovali hypotézu, že rychlost a úspěšnost tohoto mechanismu záleží nejen na statistickém rozložení akustických informací, ale i na míře percepční dostupnosti jednotlivých akustických vlastností hlásek jedinci během jazykového vývoje.
V první části přednášky zhodnotíme předchozí studie, které zkoumaly distribuční učení v různých podoblastech osvojování si jazyka a porozumění řeči. V druhé části představíme budoucí projekt, ve kterém máme za cíl zmapovat průběh osvojování si samohláskové délky a samohláskové kvality českými nemluvňaty, a to prozkoumáním jak percepčního zpracování akustické informace kojenci, tak i samotného řečového signálu, který je dětem přístupný jako input.
Podrobnosti události
- Začátek události
- 4. 12. 2017 17:30
- Místo konání
- Hybernská 3, Praha 1 (Šporkův palác, místnost H303 - podkroví)
- Organizátor
- Centrum pro studium člověka a společnosti FF UK
- Typ události
- Konference a přednášky
- Přílohy
- plakát