Stanoviska a závazná pravidla k projevům šikany, sexuálnímu obtěžování a zneužití autority

Univerzita Karlova usiluje o pracovní, vzdělávací a sociální prostředí, v němž jsou respektována práva a důstojnost všech členů a členek univerzitní komunity.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) se v této souvislosti zavazuje činit potřebné kroky k zajišťování pozitivního studijního a pracovního prostředí, což zahrnuje i přístup nulové tolerance k šikaně, sexuálnímu obtěžování a zneužívání autority. Stejně tak se FF UK zavazuje poskytovat včasnou podporu těm, kteří se stali obětí takového chování, podniknout rychlé a spravedlivé šetření a hledat efektivní řešení a nápravu.

Definice projevů nevhodného chování

Šikana je jakékoliv chování, jehož záměrem je zejména ublížit, ohrozit, ponížit nebo zastrašovat jiného člověka, případně skupinu osob. Jde o cílené a opakované užití fyzických a/nebo psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Konkrétně může jít o jakýkoli verbální nebo fyzický akt či jakoukoliv elektronickou komunikaci, jež má za cíl způsobit fyzickou újmu nebo značné emocionální vypětí, a tím nepříznivě ovlivňuje schopnost jiné osoby účastnit se vzdělávacích programů nebo aktivit univerzity nebo z nich mít prospěch.

Šikana se může týkat nejen studujících, ale i vyučujících a ostatních zaměstnaných osob. Šikanou v této souvislosti jsou i absurdně těžké nebo stále se měnící studijní nebo pracovní povinnosti, verbální či jiné ponižování jednotlivců nebo skupin osob apod.

Více o šikaně na pracovišti vysokých škol a její prevenci se můžete dočíst zde

V univerzitním prostředí získává zejména vyučující svým formálním postavením významnou autoritu a pravomoci. U vyučujících, ale i některých dalších zaměstnaných osob, jde specificky o akademickou, administrativní, kontrolní a hodnotící pravomoc, či o vliv na studující. Zneužití autority má mnoho různých podob s rozdílnou závažností, mezi možné případy patří např.:

protekcionářství;
diskriminace na základě pohlaví, sexuální orientace, rasové a etnické identity nebo věku;
požadavky na plnění úkolů soukromé povahy.

Všechny zaměstnané osoby a studující by si měly uvědomit rizika spojená třeba i s konsensuálními vztahy mezi vyučujícími, zaměstnanectvem a studujícími.

Konsensuální vztah, v němž má vyučující, či jiná zaměstnaná osoba akademickou, administrativní, kontrolní, hodnotící nebo jinou pravomoc nebo vliv na studující, vyvolává obavy o objektivitu a spravedlnost, zároveň může ovlivnit míru spravedlivého přístupu u vyučujících. Mohou vést ke střetu zájmů a zneužívání autority. Tyto vztahy mohou poškozovat ostatní v akademickém prostředí a vést ke stížnostem třetích stran ze skutečných nebo domnělých případů neoprávněných výhod a/nebo omezených příležitostí.

I mimo vztahy, které formálně podléhají ustanovením správního řádu, je nanejvýš vhodné se obdobně řídit v něm stanoveným pravidlem o podjatosti (§ 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů): „Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen „úřední osoba“), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.“

Sexuálním obtěžováním rozumíme nežádoucí chování, které má sexuální povahu a jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.

Sexuálním obtěžováním se dle antidiskriminačního zákona (zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů) rozumí nežádoucí chování sexuální povahy,

a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo

b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.

Konkrétně se pak může jednat například o sexuální návrhy, nabízení výhod za intimní sblížení či naopak vyhrožování v případě odmítnutí (např. udělení zápočtu, zkoušky nebo dobré známky, povýšení, finanční odměny či další jiné výhody). Dále různé formy psychického nátlaku, jako je například odlišné zacházení na základě pohlaví, nevyžádané materiály zobrazující ženy či muže jako sexuální objekty, vystavování a distribuce pornografických materiálů nebo ponižující poznámky.

Pravidla a doporučení

Naše fakulta v návaznosti na Etický kodex Univerzity Karlovy a stanovisko Univerzity Karlovy o sexuálním obtěžování deklaruje, že každý člověk má právo očekávat profesionální chování od ostatních a je také sám/sama odpovědný/á za své chování vůči ostatním. Všichni pak mají osobní odpovědnost za dodržování těchto zásad a principů:

chovat se k ostatním důstojně a s úctou,
netolerovat žádnou formu šikany, sexuálního obtěžování či zneužívání autority a v případě, že se stanou jeho svědky mají možnost na nepřijatelné chování upozornit podáním oznámení,
udržovat formální a profesionální přístup v kontaktu mezi vyučujícími, zaměstnanými osobami a studujícími:
udržovat přiměřený fyzický a emocionální odstup, plnit své univerzitní povinnosti v nejlepším zájmu univerzity bez zvýhodňování jakéhokoli jednotlivého člena či členky akademické obce před jinými;
používat univerzitní e-mailový účet, univerzitní telefon, univerzitní software a aplikace pro komunikaci s členy a členkami akademické obce tam, kde je to možné;
nepožadovat od studujících (či zaměstnaných osob) osobní údaje, pokud to není relevantní pro studium a akademickou práci;
zaměstnané i studující osoby by měly pečlivě zvážit, než sdělí své osobní mobilní telefonní číslo studujícím či vyučujícím, přičemž je zřejmé, že v některých případech to může být po zvážení jiných alternativ nevyhnutelné (např. při organizaci, či účasti na konferenci, při exkurzích stážích apod.);
zaměstnané osoby by měly odkazovat studující s potřebami podpory na příslušnou univerzitní podpůrnou službu a omezovat tak svou roli při poskytování osobní psychologické či jiné podpory studujícím tam, kde to není součástí pracovních povinností;
pokud je to možné, zajistit a vždy upřednostnit, aby se schůzky a diskuse konaly na akademické půdě nebo v jiných prostorách spravovaných či užívaných univerzitou; pokud to není možné, zajistit, aby se schůzka konala na veřejném místě, jako je např. knihovna;
pokud je to logisticky možné, dodržovat stejné pokyny i v případě práce v terénu, účasti na konferencích a jakýchkoli jiných univerzitních aktivitách mimo obvyklé pracoviště;
v případě, že existuje či vznikne nesymetrický blízký vztah (ať už mezi nadřízenou a podřízenou osobou na pracovišti anebo mezi osobou vyučující a studující), je třeba situaci vhodným způsobem oznámit a odmítnout účast na jakékoli hodnotící nebo supervizní činnosti dané osoby v podřízené pozici a hledat další vhodná řešení střetu zájmů.

Oznamování

Pokud nevhodné chování zaznamenáte nebo se vás přímo dotýká a chcete o něm podat oznámení, využijte, prosím, tyto možnosti:

podání oznámení přes platformu Nenech to být,
e-mailem, telefonicky či osobní schůzkou v konzultačních hodinách s Ombuds kanceláří FF UK,
dále se můžete obrátit (např. e-mailem nebo prostřednictvím aplikace NNTB) na další určené osoby z UK:
- děkanka Eva Lehečková, proděkanka pro studium a přijímací řízení Andrea Hudáková; ombudsmanka Univerzity Karlovy Kateřina Šámalová

Postup při vyhodnocování oznámení

Způsob vyhodnocování oznámení bude stanoven podle toho, co je jeho obsahem.

Oznámení konkrétní povahy, týkající se např. jednání konkrétní osoby, budou vyhodnocena a bude naší snahou najít řešení situace. Další postup se vždy odehrává se souhlasem a v součinnosti s oznamující osobou.
Oznámení obecné povahy, týkající se např. pracovního prostředí na fakultě, budou vyhodnocena do takové míry, do jaké je to možné s ohledem na jejich obecnost, a mohou posloužit pro přijímání systémových opatření.

Kdo má přístup k obsahu oznámení v aplikaci?

Systém NNTB spravuje Filozofická fakulta UK a provozovatel platformy NNTB systému nemá k datům přístup. K oznámení má přístup pouze osoba, jíž je oznámení adresováno. Se souhlasem oznamující osoby může být obsah oznámení za účelem jeho vyhodnocení sdělen dalším osobám (např. děkance, v případě, že podnět vyžaduje přijetí dalších opatření).
Po podání oznámení obdrží adresát/ka oznámení e-mail s upozorněním na nové oznámení. Co nejdříve začne oznámení vyhodnocovat, komunikovat s oznamující osobou a postupovat podle povahy oznámení. Každý z adresátů a adresátek je vázán/a mlčenlivostí. Všechna oznámení jsou archivována a jejich množství i povaha jsou pravidelně vyhodnocovány s cílem zlepšit pracovní i studijní prostředí na fakultě.
Více o postupu vyhodnocování oznámení ombuds kanceláří FF UK se dozvíte zde.

Ombuds kancelář se při vyhodnocování oznámení řídí těmito pilíři práce:

Otevřené a jasné definování hodnot a cílů prostřednictvím interních předpisů, včetně úpravy procesních postupů, sladění interních předpisů s Etickým kodexem UK a dalšími předpisy,
přihlášení se fakulty jako celku a jejího vedení k hodnotám a cílům prostřednictvím prohlášení vedení fakulty, podporou aktivit v této oblasti, účastí v institucionálním zabezpečení či spoluprací s dalšími klíčovými hráči a hráčkami v této oblasti,
jasné stanovení toho, jaké prostředí fakulta očekává, tvoří a bude podporovat prostřednictvím řešení konkrétních problematických situací, školení, workshopů, vzdělávacích akcí, informačních balíčků pro nejširší publikum i specificky pro jednotlivé cílové skupiny,
dodržování mlčenlivosti a zároveň informování o činnosti Ombuds kanceláře, řešených případech a přijatých opatřeních či doporučeních.

Vnímání potřeb oznamujících osob a respektování jejich zkušenosti prostřednictvím různých nástrojů, např. dotazníkového šetření, výzkumů, auditu, informací z terénu či prostřednictvím průběžného anonymního nahlašování,
systém hodnot, cílů a procesních postupů je vytvářen na základě znalosti prostředí a analýzy a rozkrývání mechanismů existujících jevů, které jsou vnímány jako problematické, a za využití příkladů dobré praxe z jiných institucí,
systém hodnot, cílů a procesních postupů, včetně možných sankcí a následků, je všeobecně znám a je srozumitelný, všechny osoby mají dostatek informací o tom, jaké jednání a chování se od nich v rámci dodržování interních pravidel očekává,
při realizaci různých preventivních opatření se zohledňuje dosažené vědění v této oblasti a jednotlivým zúčastněným se nabízí co nejširší škála nástrojů řešení (dialog, zpětná vazba, anonymní nahlašování, doprovázení dotčených osob, schránka důvěry, konzultace, systém otevřených dveří, omezování netransparentnosti, podpůrné skupiny a kruhy, školení, workshopy, přednášky, diskuse, možnost klást dotazy a požadovat odpovědi, nastavení pravidel pro navazování intimních vztahů mezi osobami v různém hierarchickém postavení atd.).

Všechny osoby mají dostatek informací o tom, jaká jsou jejich práva, možnosti ochrany a konkrétního postupu při řešení problematických situací,
systém nabízí bezpečné prostředí pro řešení různých typů problémů a situací, podmínkou postupu v řešení je souhlas oznamujících osob,
postup vychází z artikulovaných potřeb osob dotčených, např. anonymní nahlašování, zprostředkování dialogu, možnost neúčasti na prošetřování, nabídka zprostředkování dalších podpůrných služeb, např. psychologická, psychoterapeutická pomoc, spolupráce s neziskovým sektorem a poskytovateli sociálních a právních služeb,
postup při hledání řešení vychází z potřeb oznamujících osob, které mohou být různé, od vyjasnění pozic, odsouzení nevhodného jednání odpovědné osoby až případné vyvození odpovídajících důsledků a uložení sankcí či povinností.

Nastavování celého systému prevence, řešení problémů a vytváření bezpečného prostředí se realizuje na základě nezávislosti ombudsmanské pozice, artikulace potřeb jednotlivých cílových skupin a prostřednictvím dialogu všech zúčastněných,
při koncipování sankčního systému jsou zahrnovány prvky restorativního řešení konfliktů, včetně zprostředkování dialogu, uložení povinnosti vzdělávání či absolvování kurzů pro posílení sociálních či pedagogických kompetencí apod.,
odpovědnost a kompetence jsou srozumitelně stanoveny a respektovány na všech úrovních akademické hierarchie,
je podporován a rozvíjen dialog všech zúčastněných: studujících, osob zaměstnaných, akademických pracujících, fakultních orgánů a akademické samosprávy, včetně dobrovolných a neformálních spolků či ad hoc uskupení.

Studium