Filozofická fakulta UK se stala koordinátorem výzkumného projektu, který vede přední světový odborník na roli náboženství v globální politice, teorii mezinárodních vztahů, evropskou integraci a ruskou zahraniční politiku. Cílem výzkumného projektu je najít strategii, jak posílit mechanismy a procesy podporující odolnost společnosti vůči konfliktům a krizovým jevům.
Archiv
Humanitní vědy jsou balast. To zdánlivě neužitečné je ve skutečnosti naprosto nezbytné pro zdraví a bezpečnost společnosti, říká Tomáš Halík, nový držitel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy
Prof. Tomáš Halík působí na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, kde pravidelně přednáší o postmoderní filozofii náboženství a vede několik disertačních prací. U příležitosti převzetí ocenění za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva v rozhovoru hovoří o svých profesních a osobních projektech, ale i současné době.
Epos Aenéis se už nemusí číst jako prorežimní oslava římského imperialismu, říká ke svému novému překladu Michal Ctibor
Akademik z Ústavu řeckých a latinských studií FF UK na překladu básně pracoval od roku 2011. Poslední samostatný překlad Aenéidy od Otmara Vaňorného vyšel v roce 1933, jedná se tak o první překlad celé básně po 90 letech.
Umělá inteligence nám může skvěle pomoci, ale ve schopnosti něčeho dosáhnout nás zatím nenahradí, tvrdí sémiotik a odborník na analýzu dat Josef Šlerka
Akademik z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK je součástí nově vzniklé Výzkumné skupiny pro interdisciplinární studium dopadů AI na společnost, jejíž členové budou od nového akademického roku pořádat semináře zaměřené na práci s umělou inteligencí.
Muzejní studia by mohla fungovat jako inkubátor pro realizaci zajímavých a inovativních projektů, říká o novém programu dr. Nina Wančová
Na Filozofické fakultě UK se otevřel nový navazující magisterský program Muzejní studia, na který je možné se hlásit do 14. srpna 2023. O tom, kdo je vhodným uchazečem, co studium obnáší a jaké bude mít absolvent uplatnění, v rozhovoru mluví vyučující ze Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK Nina Wančová.
Tibetské „pohanské“ mýty představují trochu bizarní svět, ve kterém figuruje například postava moudrého netopýra mluvícího lidskou řečí, říká tibetanista Daniel Berounský
Proděkan pro hodnocení kvality a akreditace, který působí také na Ústavu asijských studií FF UK, se podílí na výzkumu „Pagan Tibet“ zkoumajícím rozsáhlý, zatím neprobádaný soubor manuskriptů o nebuddhistických rituálech v Tibetu. Výzkum nedávno obdržel prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC).
Romy není možné chápat jako cizorodou skupinu obyvatel, ale jako plnohodnotnou součást společnosti, říká laureát Ceny Růženy Vackové Jan Ort
Doktorand historických věd se stal prvním laureátem nové ceny Filozofické fakulty UK. Oceněný byl za svou monografii Facets of a Harmony: The Roma and Their Locatedness in Eastern Slovakia, v níž se zaměřil na vztahy mezi Romy a Neromy na východním Slovensku.
Představujeme sportující studenty z Filozofické fakulty UK
U příležitosti Děkanského sportovního dne 28. dubna 2023 jsme vybrali pětici studentů, kteří se kromě studia na FF UK věnují také různým sportovním aktivitám, a to i na vysoké úrovni – řada z nich pokořila už i Mistrovství České republiky nebo Evropy.
Učebnice Léčíme česky by nemohla vzniknout, kdyby jí všichni zúčastnění projektu nevěnovali veškerý volný čas, říká prof. Petr Čermák
Tým složený ze studentek a pedagogů z FF UK a 3. lékařské fakulty UK obdržel Cenu Miloslava Petruska za pozitivní počin, který má významný dopad na vytváření veřejného obrazu vnímání Univerzity Karlovy. O vzniku a významu oceněné učebnice Léčíme česky hovoří spoluautor prof. Petr Čermák z Ústavu románských studií FF UK.
Doktorand historie na FF UK Vít Pokorný představuje katalánsko-okcitánské vztahy a Paměti Karla Engliše
Vít Pokorný se dlouhodobě zabývá regionálními a menšinovými kulturami, jazyky a literaturami jihozápadní Evropy. Minulý rok publikoval výbor v revue Souvislosti (1/2022) zaměřený na severní Katalánsko. Kromě toho se také podílel na vydání Pamětí Karla Engliše, prvního rektora Masarykovy univerzity a rektora Karlovy Univerzity. Více v rozhovoru.
