O významu Korpusu vývoje řeči českých dětí hovoří v rozhovoru iniciátorka projektu, kurátorka dat a doktorandka obecné lingvistiky Anna Chromá. Jedná se o jediný korpus svého druhu pro češtinu a jako takový má zásadní význam pro popis průběhu osvojování češtiny u malých dětí.
Archiv
Balast #33: Limity neporozumění
V nové epizodě fakultního podcastu doc. Jan Chromý z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK představuje studijní program Empirická a komparativní lingvistika a diskutuje o sémantických iluzích a rozpadu mateřského jazyka. Specifika studia tohoto programu vysvětlí student Albert Mašík, který se věnuje komunikaci s lingvistickými modely umělé inteligence.
Přihlášky na Týden kulturní lingvistiky mohou zájemci posílat do 30. června
Mezinárodní setkání „Týden kulturní lingvistiky: Interpretace světa v jazyce a textu“ se koná 20.–24. listopadu 2023. V rámci něho se 21.–22. listopadu uskuteční tradiční konference Dny kulturní lingvistiky. Setkání pořádá volné sdružení ANTROPOLINGVA při České asociaci kognitivní lingvistiky a Ústav jazyků a komunikace neslyšících FF UK.
Odborník z Ústavu Českého národního korpusu FF UK se podílí na popularizačním česko-slovenském projektu
Dr. Michal Škrabal si s kolegy z Jazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra SAV připravil celoroční lingvistický projekt „Česko(-)slovenské slovo týdne / týždna“. Jeho cílem je upozornit jak českou, tak slovenskou veřejnost na zajímavé paralely, ale především rozdíly mezi našimi jazyky uživatelsky přívětivou a zábavnou formou.
Z hlediska smyslu… Émile Benveniste a zrod strukturalismu
Kniha Z hlediska smyslu… Émile Benveniste a zrod strukturalismu je monografickou studií životní dráhy Émila Benvenista (1902-1977) skrze pojem smyslu (sens). Za použití metodologických postojů vyvinutých K. Koernerem se věnuje teoretickým východiskům Benvenistova myšlení v pařížské škole (A. Meillet a M. Bréal), pražské škole (R. Jakobson a V. Skalička) a kodaňské škole (texty z roku 1939). Následně se věnuje Benvenistovu konceptu lingvistiky promluvy […]
Katalog 2018/2019
Vyšel aktualizovaný katalog publikací Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (Katalog 2018/2019). Najdete v něm novinky i připravované tituly v jednotlivých fakultních edicích, informace o nové ediční řadě Medium či o e-knihách a časopisech vydávaných Vydavatelstvím FF UK.
Praindoevropština I, II
Monografie Praindoevropština I, II Jana Bičovského představuje v prvním svazku syntézu současného stavu bádání indoevropské srovnávací jazykovědy v podobě mluvnice rekonstruovaného indoevropského prajazyka, přičemž reflektuje nejnovější poznatky a teorie, včetně autorových, a zasazuje praindoevropštinu jakožto jazyk do kontextu současné synchronní i diachronní typologie. Druhý svazek doplňuje samotnou mluvnici dalším aparátem, a to jednak uvedením do historie a metod indoevropeistiky, jednak krátkým shrnutím dokladů a historie […]
Když ruce mluví
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky Když ruce mluví. Gesto a znakový jazyk v dějinách západního myšlení interpretuje některé – zejména filosofické – texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka. V úvodu se zabývá některými metodologickými nesnázemi, které takový projekt nevyhnutelně obnáší, především složitým vztahem mezi gestikulací a znakovým jazykem. Až do 19. století nebyly tyto oblasti nijak striktně […]
Literární onomastika. Antroponyma
Monografie Žanety Dvořákové Literární onomastika s podtitulem Antroponyma si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků obecné onomastické teorie. Je založen na analýze literárních děl českých i světových z 19. a zejména 20. století, […]
Alena Macurová: Komunikace v textu a s textem
Publikace Komunikace v textu a s textem představuje celoživotní vědecké dílo bohemistky Aleny Macurové, která zásadním způsobem přispěla k rozvoji stylistiky a široce chápané teorie textu a komunikace a která je v českém kontextu navíc zakladatelkou lingvistiky znakových jazyků, především co se týče českého znakového jazyka, a výzkumu komunikace českých neslyšících vůbec. Soubor studií, původně uveřejněných v letech 1974 až 2014, zahrnuje všechny podstatné tematické oblasti, […]
