Kniha filmového historika Ivana Klimeše Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 sleduje formování postoje státu ke kinematografii po dobu pěti desetiletí od vynálezu filmu, a to v rovině politické, hospodářské i kulturní. Časové ohraničení je na spodní hranici symbolicky dáno rokem 1895, kdy byl veřejnosti v Paříži představen kinematograf bratrů Lumiérových a kdy v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské čekal na návštěvníky Edisonův kinetoskop. […]
Archiv
Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí
Kolektivní monografie Státy západního Balkánu v uplynulém čtvrtstoletí a perspektivy jejich vývoje v širokém historickém a geografickém kontextu analyzuje soudobé dějiny, aktuální politickou, hospodářskou, národnostní a sociální situaci a perspektivy vývoje šesti balkánských států: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Kosova, Makedonie a Srbska. Autoři při přípravě knihy vycházeli z obsáhlé analýzy příslušných sbírek dokumentů, statistik, memoárové produkce, relevantní sekundární literatury i dlouhodobého monitorování tisku a dalších […]
Kultura a totalita III. Revoluce
Kniha Kultura a totalita III. Revoluce je již třetím výstupem výzkumného projektu, který zkoumá rozmanité projevy „totálních“ forem a rámců, které provázejí éru modernity v její „dlouhé“ perspektivě, tedy napříč 19. a 20. stoletím. Jádro výzkumného, interdisciplinárně založeného týmu tvoří zejména historici a teoretici slovesného, filmového, hudebního a divadelního umění z různorodých ústavů a kateder Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Po svazcích Národ (2013) a Válka (2014) je těžištěm současného svazku […]
Václav Černý: Literární pondělí
Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati. V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů. Mezi texty otištěnými v Lidových novinách nenajdeme pouze […]
František Teplý: Pouť mého života
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923. Jejich autor reflektuje z pozice konzervativního katolíka dlouhou řadu oblastí a jevů: český i německý nacionalismus, ve sféře politiky pak vytváření politických subkultur rozštěpené společnosti, v oblasti hospodářství přináší náhled na první pozemkovou reformu, zemědělskou výrobu či výrobní a finanční družstevnictví; největší […]
Myslet. Komentář k novele Chůze a románům Staří mistři a Mýcení Thomase Bernharda
Text Daniely Šterbákové Myslet nabízí tři různé, byť vzájemně související interpretace toho, jak lze a nelze myslet, které vycházejí z podrobného čtení Bernhardovy novely Chůze a románů Staří Mistři a Mýcení. Thomas Bernhard nikde přesně neříká, co znamená myslet. Přitom o myšlení, o rozumnosti a nerozumnosti a o dalších činnostech, které jsou s myšlením spojeny (pozorování, umění, pohyb), neustále mluví. A když o nich právě nemluví, užívá […]
(Ne)šťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945
Kniha (Ne)štastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945 vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova. Prostřednictvím biogramu jejích profesorů a docentů, často vynikajících ukrajinských vědců a intelektuálů, by chtěla pražské akademické obci, širší české veřejnosti a zdejší ukrajinské komunitě připomenout světla i stíny osudu ukrajinského exilu […]
Kapitoly z britských a amerických dějin
Kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících kapitol, je věnována dějinám Anglie (Velké Británie) a Ameriky (Spojených států amerických) od počátku novověku do současnosti. Ukazuje proměnlivost a dynamiku vývoje obou států, stejně jako období jejich vzestupu či krizí. Knihu sepsali žáci a studenti profesora Martina Kováře. Autoři jednotlivých kapitol analyzují nejen významné momenty v dějinách obou zemí, ale i některé méně […]
Memoáry k 50. výročí založení katedry sociologie na FF UK
Sociologie u nás měla po druhé světové válce pohnutý osud. Publikace „Prima to bývalo a prima je to i teď!“ Memoáry k 50. výročí založení katedry sociologie na FF UK jej zachycuje ve čtrnácti osobních autobiografických textech současných i bývalých studentů a vyučujících katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří na tomto pracovišti působili v prvních desetiletích po jeho založení v roce 1965. Půlstoletí existence katedry je jednotlivým autorkám […]
Na cestě k westminsterskému statutu
Vztahy ostrovního státu a jeho dominií výrazně ovlivnily vývoj Britského impéria na konci 19. a v první třetině 20. století. Především vzájemný postoj ke konstitucionálním otázkám, o nichž dominiální a britští představitelé kontinuálně jednali na koloniálních, respektive imperiálních konferencích, představoval jeden z hlavních aspektů, formující vazby mezi mateřskou zemí a zámořskými autonomními celky. Monografie se proto zaměřuje na klíčové období, kdy postupně vzrůstal význam […]
