Religionistika

• forma a typ studia: prezenční navazující magisterské
• specializace: Historicko-filologická religionistika, Symbolické fenomény současnosti
  volba specializace: předběžně v přihlášce, závazně při zápisu do studia
• kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium (to znamená, že tento program můžete studovat jako jediný na naší fakultě nebo jej můžete studovat formou sdruženého studia s dalším studijním programem na FF UK. Přihlášku na každý z programů si musíte podat samostatně a o tom, že budete zvolené programy studovat formou sdruženého studia, informujete studijní referentku až u zápisu ke studiu.)
  • s čím nelze kombinovat: s učitelskými programy vyučovanými na FF UK a dále nelze tento program studovat mezifakultně (tj. formou sdruženého studia s programem na jiné fakultě)
• přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
• důležité odkazy:
  • Obecné podmínky a základní dokumenty o přijímacím řízení
  • Podrobné informace k přijímacímu řízení na navazující magisterské studijní programy
  • Termíny přijímacích zkoušek
  • Studijní plány

Ústav filosofie a religionistiky

Web ústavu Web „Religionistika – informace pro uchazeče“ Facebook ústavu Prezentace studijního programu DOD 2021 Videozáznam Dne otevřených dveří 2021 Prezentace studijního programu DOD 2022 Videozáznam Dne otevřených dveří 2022 Prezentace studijního programu DOD 2023

Religionistika je obor, který patří mezi náročnější obory i v rámci FF UK. Je zde proto kladen velký důraz na všestranné dovednosti. Jelikož obor není velký, je každému jednotlivému studentovi věnována nadstandardní individuální péče.
Specifický přínos religionistiky mezi ostatními humanitními obory spočívá v její mezioborovosti a mezikulturnosti. Religionistika Vás učí porozumět odlišným kulturním prostředím. Náboženství totiž vyjadřuje ty nejklíčovější hodnoty, jaké většina kultur zná, a religionista proto proniká přímo do jádra cizích světů. Zároveň ale předpokládá, že všechna náboženství jsou navzdory své pestrosti souměřitelná, lze je srovnávat a lze o nich z obecnějšího hlediska společně vypovídat. Osvojuje si tak dnes velmi potřebnou schopnost mezi různými světy tlumočit.

ROK	PŘEDPOKLÁDANÝ POČET PŘIJÍMANÝCH	PŘIHLÁŠENÝCH	PŘIJATÝCH	MINIMÁLNÍ POČET BODŮ NUTNÝ PRO PŘIJETÍ	ZAPSANÝCH KE STUDIU
2024/25	8
2023/24	8	8	3	83	3
2022/23	8	7	2	50	2
2021/22	8	11	3	58	3
2020/21	5	4	1	51	0
2019/20	5	8	5	57	4
2018/19	5	9	4	79	3
2017/18	5	6	4	76	4
2016/17	5	13	3	51	3
2015/16	7	8	3	60	3

Minimální počet bodů nutný pro přijetí znamená, kolik bodů získal v daném roce poslední přijatý uchazeč (tj. všichni, kteří získali bodů méně, se umístili „pod čarou“). Je-li přijatých více, než stanovuje předpokládaný počet přijímaných, pak stejného počtu bodů dosáhlo více uchazečů na posledním místě. Bodová hranice je tímto definitivní, nikam se neposouvá, a to ani v případě, že někteří přijatí uchazeči do studia nenastoupí.

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

1. vyhodnocení bakalářské práce či jiného významnějšího písemného výstupu (max. 40 bodů)
2. metody a dějiny religionistiky (max. 20 bodů)
3. uchazečem zvolený náboženský okruh (max. 10 bodů)
4. pohovor nad projektem magisterského studia (max. 30 bodů)

Uchazeč musí projekt svého magisterského studia zpracovat písemně a dodat nejpozději dva týdny před konáním zkoušky. Projekt musí obsahovat nejen samotný nápad, ale také nárys postupu řešení, zvolené metody, rozvahu nad rozsahem projektu a představení toho, na jaké bádání bude projekt navazovat, co chce přinést nového a jak konkrétně by měl vypadat konečný výstup projektu; zřetelné by měly být výzkumné otázky, které si uchazeč klade a na které chce výzkumem odpovědět. Uchazeč by zpracováním projektu měl ukázat, že je schopen dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak by měl předvést i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Projekt by měl mít rozsah cca 5 normostran a musí být opatřen relevantní bibliografií.
Při pohovoru nad projektem magisterského studia má uchazeč za úkol ústně prezentovat svůj projekt a být připraven zodpovídat upřesňující otázky komise a o tématu diskutovat, přičemž by měl předvést zejména schopnost dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Při hodnocení tohoto předmětu bude vzata v potaz též bakalářská práce (tj. komise bude hodnotit, nakolik již tato práce svým zpracováním potvrzuje příslib při zkoušce ústně prezentovaný uchazečem). Uchazeč má případně možnost společně s bakalářskou prací a projektem předložit jakékoli další materiály dokládající jeho akademické schopnosti (další studentské práce, anotace přednesených konferenčních příspěvků apod.).

Další požadavky ke zkoušce:

Pro okruhy 2) a 3) je předepsán přesný seznam témat a učebních textů, jejichž znalost je u zkoušek vyžadována (viz níže).
Uchazeč je povinen nejpozději do 30. 4. 2024 odevzdat prostřednictvím informačního systému:
1) text projektu svého magisterského studia a
2) svou bakalářskou práci s posudky, popř. jiný významnější písemný výstup. Povinnost zaslat bakalářskou práci se nevztahuje na uchazeče, kteří obhájili bakalářskou práci z Religionistiky na FF UK. Práce bude komisí vyhodnocena podle následujících kritérií:

• Struktura argumentace: Je výklad srozumitelný? Je na každém místě zřejmé, co chce autor říci a proč to říká právě nyní? Je práce přehledně členěna a splňuje cíl, který si autor vytknul?
• Formální úroveň: Pracuje autor koherentně se zkratkami, syntaxí bibliografických odkazů, přepisy cizích slov apod.? Užívá správně poznámek pod čarou? Nedopouští se pravopisných chyb a jazykových neobratností?
• Práce s prameny: Pracuje autor průhledným způsobem se sekundárními prameny? Využívá primární prameny a pracuje s pramennými jazyky všude tam, kde je to na místě?
• Vlastní přínos: Je práce pouze mechanickým kompilátem, nebo autor své primární i sekundární prameny přetavuje v nějaký nový, organický celek a vnáší do tématu nějaký vlastní pohled?
• Obecný přesah práce: Je práce způsobem zpracování tématu zajímavá i pro toho, kdo se sám danou problematikou nezabývá?

Bodování: Každé z těchto hledisek je hodnoceno v rozsahu 0–8 bodů.

Návod, jak nahrát přílohu k přihlášce, najdete ZDE
Vybírejte typ přílohy: 1) Projekt magisterské práce; 2) Bakalářská práce

---

Bodové hodnocení přijímací zkoušky

U přijímací zkoušky můžete získat maximálně 100 bodů. Pokud získáte 50 bodů a více, máte šanci na přijetí, je však potřeba, abyste se umístili v předpokládaném počtu přijímaných pro tento program. Souhrnné výsledky přijímacích zkoušek pro porovnání, kolik bodů průměrně stačí pro přijetí u tohoto studijního programu, najdete v záložce Počty přihlášených a přijatých ke studiu v minulých letech.

---

Seznam okruhů a učebních textů:

Metody a dějiny religionistiky

Prameny studia:
• Douglas, Mary, Purity and Danger: An Analysis of Concept of Pollution and Taboo, London – New York: Routledge, 2002 (1966)
• Mircea Eliade (ed.), The Encyclopedia of Religion, New York: Macmillan, 1987 (= EOR)
• E. E. Evans-Pritchard, Theories of Primitive Religion, Oxford: Oxford University Press, 1965
• Břetislav Horyna – Helena Pavlincová (eds.), Dějiny religionistiky, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001
• Robin Horton – Ruth Finnegan, Modes of Thought, Cambridge: Cambridge University Press, 1987
• Dušan Lužný, Náboženství a moderní společnost, Brno: Masarykova univerzita, 1999
• Rudolf Otto, Posvátno, Praha: Vyšehrad, 1998
• Daniel L. Pals, Osm teorií náboženství, přel. Lucie Valentinová, ExOriene: Praha, 2015
• Daniel L. Pals, Nine Theories of Religion, Oxford – New York: Oxford University Press, 2015
• Roland Robertson (ed.), Sociology of Religion, Harmondsworth: Penguin, 1969
• Eric J. Sharpe, Comparative Religion. A History, London: Duckworth, 1986
• Arnold van Gennep, Přechodové rituály, Praha: Portál, 2008
• Jacques Waardenburg (ed.), Classical Approaches to the Study of Religion, New York – Berlin: Walter de Gruyter, 1999 (1973)
• Margit Warburg, „William Robertson Smith and the Study of Religion“, Religion 19 (1989): 41–61
• David M. Wulff, Psychology of Religion, New York: John Wiley & Sons, 1997

Zkoušení autoři (v chronologickém pořadí dle dat narození):
• F. Max Müller (1823–1900) – EOR; Waardenburg 85–95
• Edward Tylor (1832–1917) a James G. Frazer (1854–1941) – Pals 35–75
• William James (1842–1910) – Pals (Nine Theories) 185–226
• W. Robertson Smith (1846–1894) – Warburg 41–61; Douglas 19–22; Waardenburg 150–9
• Sigmund Freud (1856–1939) – Pals 76–115
• Lucien Lévy-Bruhl (1857–1939) – Horton 250–8; Waardenburg 334–44; Evans-Pritchard 78–92
• Émile Durkheim (1858–1917) – Pals 119–158
• Max Weber (1864–1920) – Pals 200–255
• N. Söderblom (1866–1931) – Sharpe 154–61; Waardenburg 382–388; Horyna 390–396
• Rudolf Otto (1869–1937) – EOR; Posvátno 17–40; 110–113; 128–132
• Arnold van Gennep (1873–1957) – Přechodové rituály 11–31 + doslov Martina Pehala, str. 209–220; Waardenburg 293–300
• Carl Gustav Jung (1875–1961) – Wulff 414–53
• Gerardus van der Leeuw (1890–1950) – Sharpe 229–35; Waardenburg 399–412; 419–425; Horyna 265–271
• Joachim Wach (1898–1955) – EOR; Horyna 436–441; Waardenburg 498–504; 509–519 (+ poznámky 519–523)
• Edward E. Evans-Pritchard (1902–1973) – Pals 301–340
• Mircea Eliade (1907–1986) – Pals 256–299

Vybraný náboženský okruh

Judaismus

1. Klein, Guide to Jewish Religious Practice
2. Finkelstein, Jews: Their History
3. Kugel, Bible as it Was
4. Bokser, The Talmud: Selected writings
5. Pirkej avot

Křesťanství

1. McGrath, Christian Theology, německá verze Der Weg der christlichen Theologie
2. Pokorný, Literární a teologický úvod do NZ
3. Filipi, Křesťanstvo
4. Brown, Ježíš v pohledu NZ
5. Franzen, Malé církevní dějiny
6. Nový zákon

Islám

1. Kropáček, Duchovní cesty islámu
2. Kropáček, Islámský fundamentalismus
3. Křikavová et al., Islám: ideál a skutečnost
4. Cook, Muhammad
5. Korán (Hrbkův úvod a vybrané súry)
   Súry pro zkoušku z islámu – v závorce pořadové číslo (podle Vulgáty); celkem 17 súr (cca 151 stran):
   (2) Kráva, (4) Ženy, (17) Noční cesta, (18) Jeskyně, (19) Marie, (20) Tá há, (22) Pouť, (24) Světlo, (30) Byzantinci, (36) Já sín, (37) Stojící v řadách, (40) Odpouštějící, (53) Hvězda, (55) Milosrdný, (76) Člověk, (84) Rozštěpení, (90) Město.

Buddhismus

1. Williams, Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice
2. Harvey, An Introduction to Buddhism: Teachings, History and Practices
3. Lopez, Příběh buddhismu
4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
5. Carrithers, Buddha

Indická náboženství

1. Flood, Introduction to Hinduism
2. Fuller, Camphor Flame
3. Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima
4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
5. Carrithers, Buddha
6. Gaur-Singh, Sikhismus

Náboženství Řecka
BS: Louise Bruit-Zaidman – Pauline Schmitt-Pantel, Religion in the Ancient Greek City, Cambridge: Cambridge University Press, 1992.
WB: Walter Burkert, Greek Religion, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1985
Hvězdičkou jsou označeny kapitoly z W. Burkerta, které daná témata probírají velmi podrobně, a u nichž se tudíž neočekává znalost obsahu do posledních detailů.
Okruhy:

1. Mínójsko-mykénské náboženství (WB I 3-4*)
2. Oběť, úlitba, modlitba (BS 27-45, WB II 1-3*)
3. Očista, hlavní typy znečištění, farmakos, rituální čistota, smrt, nemoc, šílenství (WB II 4)
4. Svatyně, chrám, posvátný okrsek, kněží (BS 46-62, WB II 5-6)
5. Slavnosti, typy obřadů, základní náboženské svátky (BS 102-111, WB II 7 a V 2)
6. Věštění (BS 121-128, WB II 8)
7. Rity přechodu (BS 63-79, WB V 3.4, V 2.2 [část o Arrhéforiích])
8. Kult mrtvých, héróové, chthonická božstva (WB IV*)
9. Mystéria, orfismus (WB VI*).
10. Filosofické náboženství (WB VII*).

Náboženství Říma

1. Beard et al., Religions of Rome, 2 vols.
2. Dumézil, Archaic Roman Religion, 2 vols.

Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů

1. Edda (přel. L. Heger)
2. Sturlusson, Edda – Sága o Ynglinzích, s. 7-133
3. Váňa, Svět slovanských bohů a démonů

i) Anglická varianta

4. Gantz, Early Irish Myths and Sagas
5. Mac Cana, Celtic Mythology
6. Green, Exploring the World of the Druids
7. Turville-Petre, Myths and Religion of the North

ii) Francouzská varianta

4. Guyonvarc’h, Textes mythologiques irlandais
5. Vries, La religion des Celtes
6. Derolez, Les dieux et la religion des Germains

iii) Německá varianta

4. Vries, Keltische Religion
5. Derolez, Götter und Mythen der Germanen

Náboženství Syropalestiny a Mezopotámie

1. Mýty staré Mezopotámie
2. Epos o Gilgamešovi
3. Ringgren, Religions of the Ancient Near East
4. Bottéro, Nejstarší náboženství: Mezopotámie
5. Ugaritic Narrative Poetry
6. Popko, Religions of Asia Minor

Náboženství starého Egypta
EB: Hornung, Erik. The Ancient Egyptian Books of the Afterlife. Ithaca, N.Y: Cornell University Press, 1999.
GM: Dunand, Françoise. Gods and Men in Egypt: 3000 BCE to 395 CE. Ithaca: Cornell University Press, 2004.
King: Frankfort, Henri. Kingship and the Gods. Chicago: University of Chicago Press, 1948.
Ox.: Bonhême, Marie-Ange. “Kingship.” In The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt. Vol. 2, edited by Donald B. Redford, 238–245. Oxford: Oxford University Press, 2001.
Queen: Roth, Silke. “Queen.” UCLA Encyclopedia of Egyptology 1, no. 1 (July 3, 2009). http://escholarship.org/uc/item/3416c82m#page-1.
SN I: Janák, Jiří. Staroegyptské Náboženství I Bohové Na Zemi a v Nebesích. Vyd. 1. Oikúmené, sv. 151. Praha: OIKOYMENH, 2009.
SN II: Janák, Jiří. Staroegyptské Náboženství II Život a Úděl Člověka. 1. vyd. Oikúmené, sv. 171. Praha: OIKOYMENH, 2012.
Temple: Wilkinson, Richard H. The Complete Temples of Ancient Egypt. New York: Thames & Hudson, 2000.
Taylor: Taylor, John H. Death and the Afterlife in Ancient Egypt. Chicago: University of Chicago Press, 2001.

Okruhy:

1. Kosmologie a kosmogonické tradice [SN I: s. 73–113]
2. Egyptští bohové [SN I: s. 157–206]
3. Král a královna [King: s. 36–88; Queen; Ox.]
4. Chrámy a kněží [Temple: s. 16–100]
5. Antropologie [SN II: s. 64–154]
6. Zádušní architektura a hrobová výbava [Taylor: s. 64–66 (kanopy), 112–117 (vešebty), 136–141 (symbolika hrobky), 155–158 (nepravé dveře), 162–165 (sochy), 214–217 (sarkofágy); EB: s. 59–77]
7. Smrt a představy o zásvětí [SN II: s. 171–234]
8. Zádušní texty [EB: s. 1–53]

Studium je určeno pro perspektivní absolventy bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných humanitních programů. Absolvent bude velmi dobře znát hlavní teoretické a metodologické přístupy ke studiu náboženství a bude schopen je samostatně aplikovat na interpretaci náboženských jevů. Bude schopen nahlížet kulturní a společenská témata z více stran a v hlubších souvislostech. Bude připraven akceptovat jinakost odlišných kultur, dokáže proniknout do logiky jejich modelu světa, a tím bude moci napomáhat v mezikulturním porozumění. Naučí se třídit a zpracovávat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu; díky tomu pak lépe obstojí v řadě oborů a bude kvalifikován pro práci ve veřejných nebo soukromých institucích vyžadujících právě takovéto dovednosti. Bude se moci uplatnit i jako vědecký pracovník v oblasti společenských věd, jako kritik, komentátor, redaktor a po doplnění pedagogické průpravy též jako středoškolský učitel. Znalost různých náboženských prostředí absolventy kvalifikuje k práci na pomezí odlišných kultur, např. v diplomacii, v žurnalistice, v mezinárodních organizacích.

Přihlášky ke studiu na FF UK můžete podávat jedině elektronicky prostřednictvím Studentského informačního systému (SIS)!

Před podáním přihlášky ke studiu budete vyzvání k přihlášení:

• V případě, že jste aktivním studentem/studentkou kterékoli fakulty UK, k přihlášení použijte přidělený studentský login. Ekvivalentem loginu je také osobní číslo, které je uvedeno na průkazu studenta/studentky (pod fotografií). Pokud máte problém s heslem – navštivte stránku Centrální autentizační služby CAS, kde můžete získat nové heslo.
• V případě, že jste si již v minulosti přihlášku na jakoukoli fakultu UK podával/a, byť jste se nestal/a studentem/studentkou, použijte stejné údaje jako při podání předešlé přihlášky (e-mail a heslo).
• V případě, že jste nový uchazeč / nová uchazečka o studium, na žádné fakultě UK jste nikdy nestudoval/a, ani jste v minulosti nepodal/a přihlášku ke studiu (byť neúspěšně), budete před založením přihlášky vyzván/a k registraci. Registrace se provádí vyplněním registračního e-mailu (nedoporučujeme k tomuto účelu používat školní nebo pracovní e-maily, ke kterým po absolvování školy nebo ukončení zaměstnaneckého poměru ztratíte přístup!). Na tento e-mail vám bude následně odeslána zpráva s aktivním odkazem, který vás zavede na stránku, kde budete vyzván/a k vyplnění hesla. Tento registrační e-mail a heslo je třeba používat během celého přijímacího řízení, protože jen pod tímto přihlášením uvidíte všechny své přihlášky, pozvánky ke zkouškám a výsledky.

Pokud máte již vyplněnou přihlášku a znovu se přihlásíte, v pravém horním rohu formuláře naleznete své jméno a po kliknutí na tlačítko „Moje přihlášky“ uvidíte přehled dosud podaných přihlášek ke studiu.

Nezakládejte, prosím, novou přihlášku pod jinou e-mailovou adresou, komplikujete tím identifikaci nejen systému, ale i pracovníkům Referátu přijímacího řízení. Nemůžete-li se ke svému již založenému účtu přihlášky znovu přihlásit, kontaktujte nás na e-mailu prijimacky@ff.cuni.cz, rádi vám pomůžeme proces přihlášení obnovit.

Podávat přihlášku z mobilního zařízení nedoporučujeme!