Metodická podpora přípravy grantových projektů ERC/MSCA/HORIZON EUROPE

Informace pro žadatele

Chytrá tabulka rozpočtů grantových projektů

Seznam aktuálně probíhajících konferencí pro publikaci výstupů

Metodická podpora pro projekty HORIZON (videa a příručky)

PIC kód Univerzity Karlovy: 999923434

Zpřístupnění návrhů projektů referentům v systému EC EUROPA:

Kdy v záložce: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/myarea/projects

PRO HEUROPE:

satčí kliknout na tlačítko vpravo „actions„, zvolit „manage consortium„, poté vybrat „Beneficiary Univerzita Karlova“ a objeví se vám tabula „roles„, kde sjedete úplně dolů a kliknete na tlačítko „add roles“ a zde stačí vybrat roli „project finantial signatory“ a zadat email, příapdně id osoby, kterou chceme přidat.

PRO ERC:

satčí kliknout na tlačítko vpravo „actions„, zvolit „manage consortium„, poté vybrat „edit draft“, naoře zvolit záložku „participants“ pod oknem host institution tlačítko „Add contact“, project role „contact person“ a acces rights (buď full acces, nebo jen pro čtení).

záznam semináře pro žadatele o podporu na FF UK pro programy Horizon Europe/ERC/MSCA

příklad id: Lothar Filip Rudorfer lotharfilip.rudorfer@ff.cuni.cz n00arv9d

Tipy a časté chyby v žádostech (část B1 a B2):

HIGH RISK/HIGH GAIN projekty – nemá smysl pouze zmínit že projekt je řešen pomocí hesla high risk/high gain, nesloganovat, ale naopak konkrétně u každého projektu je jasně potřeba definovat rizika a jakým způsobem s nimi výzkumník bude nakládat – nejen tedy predikovat možná rizika, ale nabízet i jejich řešení již v přípravě části B1
část B1 vnímejte jako zjedodušený abstrakt projektu a část B2 jako do hloubky popsaný projekt s metodologií (někteří preferují sepsat nejprve část B2 a až poté B1 podobně, jako když píšeme abstrakt až poté, co sepíšeme obsah článku)
Je potřeba mít „odstup“ a vzdálit se od mé oborové profilace a podívat se na můj návrh z ptačí perspektivy (top-down approach), aby byl přístupný všem a hlavně aby byl jasný impakt pro společnost a ostatní vědní obory
Je potřeba se řídit základní otázkou „proč by měly veřejné zdroje podpořit zrovna můj projekt? / Proč má můj projekt zásadní význam?“
Nebát se „I think, I propose, I will“ – oprostit se od „we“
Nekvantifikovat počty výstupů (jako to chce např. GAČR) – nemá smysl psát „chci vydat 14 impaktových článků“, stačí jen strohé konstatování – hodnotící panely počítají automaticky s tím, že výsledky půjdou do impaktovaných periodik
Mít vyřešený data management plán (jak přesně bude nakládáno s nasbíranými daty, co dělat v případě, že nebudou respondenti, prameny, či analýza nepoukáže k žádnému význemnému výsledku apod.) a ethical plan (informované souhalsy, schválení etickou komisí, apod.)
Pouze české zdroje v projektu – jedná se o mezinárodní projekt, určitě nezapomenout přidat i zahraniční zdroje do citací, to samé se týká výzkumného vzorku u lidských subjektů – preferován je mezinárodní výzkumný vzorek, nikoliv pouze lokální data (pokud projekt není zacílen pouze lokálně)
výzkumný vrorek by měl být rovněž obsahovat více, než jen české subjekty/probandy/klienty/pacienty
Sjednocení/zjednodušení odborné terminologie – v hodnotících panelech nemusí nutně usednout člověk s kvalifiakcí ve Vašem oboru, je tedy nutné zjednodušit jazyk v částech B1 a B2
Nejen odpovědět na „WHAT“, ale také „HOW“ – tedy jakým způsobem budeme výzkumnou otázku analyzovat, jaké kroky budou k tomu podniknuty
Dobrá zkušenost ukázala, že je dobré mít promyšlený impakt pro specifickou oblast (např. výsledky výzkumu pomhoou změnit lokální/evropskou legislativu v dané oblasti, změní/přepíšou učebnice v daném tématu, mohou změnit současné vnímání konkrétní problematiky nad rámec vědecké komunity, apod.)
Je dobré mít „aplikačního garanta/stakeholdera“ – tedy subjekt, nebo organizaci, která využije poznatků výzkumu v aplikační rovině (např. kontakt na daném ministerstvu, národní organizaci, neziskovém sektoru, galerie a archivy, vybrané školy, apod.)
nevymlouvat se na omezení výzkumu z hlediska typologie – nemá smysl obhajovat, proč nějaký výzkum nemá hypotézy, či nemá jasně uchopenou konceptuálně výzkumnou otázku. Zaměřte se na to proč tomu tak je a jaké dílčí kroky ve výzkumné metodologii Vám pomohou definovat nedostatky ve výzkumné otázce/hypotézách/konceptu.
používat spíše popularizační jazyk – je vysoká pravděpodobnost, že Váš projekt bude hodnotit odborník, který není z Vašeho oboru a specializace. Je tedy nutné spíše používat jednoduší věty a jazyk, aby projekt byl přístupný co největšímu odbornému i laickému publiku (tento standard je doré také používat při dissemianci výsledků např. Evropské komisi, na konferencích, při reportu Evropské komisi, apod.).
narozdíl od ostatních HEUROPE projektů, není v ERC nutný dissemination plan (prezentace výsledků v polularizujících článcích, podcastech, PR plán, apod.)
pokud potřebuji přetavit myšlenku základního výzkumu do aplikačního (hledám možnosti aplikace výsledků), můžete využít služeb inovačního skauta na FF UK
rozpočet pro osobní náklady je dobré nacenit dle aktuálních mzdových předpisů UK, či dle průměrné mzdy. Odměnu doktorandům a studentům odvozujeme od kategorie VP1 (vědecký pracovník) bez odvodů.
Nevzdávejte se. Pravděpodobnost přijetí projektů je velmi nízká a úspěšní žadatelé mají za sebou i vícečetná podání podopného/téhož projektu

SCHÉMA ROZPOČTU PROJEKTU

FAQ:

Free Faq Cliparts, Download Free Faq Cliparts png images, Free ClipArts on Clipart Library

otázka	*Můžu u rozpočtu osobních nákladů projektu zaplatit externí konzultanty např. formou DPČ, DPP?*
odpověď	Ano, můžete, nicméně je vždy potřeba v rámci reportu, případně v annexu 1 (popř. B2) zdůvodnit, že jsou konzultace externího specialisty nutné pro realizaci projektu.
otázka	*Mohu v rámci rozpočtu nechat zaplatit externí osobu formou služby/faktury?*
odpověď	Ano, pouze pokud je daný subjekt firma/OSVČ, tak lze čerpat z other direct costs (kategorie C/D) nákladů rozpočtu projektu. Daný subjekt musí tedy vystavit fakturu na službu a tu si můžete vykázat v rámci predodical report.
otázka	**Mohu v rámci rozpočtu nechat zaplatit respondenty?**
odpověď	Ano, pokud je toto plánovaný výdaj v části other direct costs/other goods and services v annexu 1 (kategorie C u ERC, kategorie D u HEUROPE a H2020).
otázka	*Mohu zaplatit nějaký nečekaný výdaj (nákup zboží, služeb) i když nebyl naplánovaný v rámci části B2/annexu 1?*
odpověď	Ano, můžete, nicméně je potřeba zdůraznit, že pokud převýší ostatní přímé náklady/dlouhodobý majetek/služby/zboží 15% předpokládaných osobních nákladů, budete tyto položky muset jednotlivě vykazovat v rámci periodical report se zdůvodněním, proč jsou potřeba pro realizaci projektu (např. v rámci kterého WP bylo potřeba daný nečekaný výdaj zaplatit).
otázka	Mohou si partneři konsorcia mezi sebou poskytovat nákupy, nebo subdodávky? Mohu například pořídit nákupem literaturu z mého rozpočtu pro jinou univerzitu?
odpověď	Ne, čistě principiálně není možné, aby si partneři consorcia mezi sebou poskytovali nákupy, nebo subdodávky. Každý člen konsorcia má vlastní budget se kterým operuje a má si vyhradit na své potřeby svou část rozpočtu. Náklad by měl vykázat ten z partnerů, u kterého původně vznikl.
otázka	*Je možné dělat změny v rámci již běžícího projektu v rámci přesunů rozpočtu?*
odpověď	Ano, mezi jednotlivými kategoriemi (A. – D.) můžete přesouvat část rozpočtů bez schválení EC. V případě consorcia si partneři mohou přeposílat i dílčí části rozpočtu navzájem. Pokud není přesun spojen s významnou změnou oproti plánovanému rozpočtu (annex 1), není nutná formální změna grantové dohody.
otázka	*V případě, že mám v rozpočtu danné unit costs, je možné čerpat z rozpočtu projektu i po jeho ukončení (před podáním závěrečné zprávy i po)?*
odpověď	Ano, ale v době trvání projektu musí být využity jednotky (popř. člověkoměsíce), nikoliv náklady/položky. U institucionálních nákladů se v praxi může stát, že některé náklady projektu vzniknou před začátkem projektu nebo po jeho skončení. Např. v projektech MSCA ITN závisí způsobilost jednotkových nákladů na způsobilosti doktorandů, kteří musí být přijati. Vzhledem k tomu, že příspěvek je ve formě jednotkových nákladů, nemusí být tyto vynaloženy výhradně během náborového období doktoranda a lze je použít kdykoli, např. na náklady na podávání zpráv a příjamcího řízení, obhajob apod. Náklady budou považovány za způsobilé a uhrazeny pouze v případě, že deklarovaný počet jednotek odpovídá skutečnému počtu měsíců, které přijatý výzkumný pracovník/doktorand strávil činnostmi odborné přípravy v oblasti výzkumu, a proto veškeré výdaje před zahájením příjm. řízení jsou výhradně na vlastní riziko konsorcia.
otázka	*Smazal/a jsem si návrh projektu a chci založit nový, ale nedaří se mi to v protálu udělat, co mám dělat?*
odpověď	lze napsat na helpdesk EC EUROPA: <DIGIT-EC-SMT@ec.europa.eu> Obecný postup: empty your cache and delete your cookies (http://www.wikihow.com/Clear-Your-Browser%27s-Cache), use another browser (not Internet Explorer 11 as this internet browser is no more supported by the EU Commission) and try again. You can also try the following : – Check if your internet browser is up to date – Reboot your computer – Try with another computer Should this fail, please provide us with the proposal number and a screenshot of the encountered issue, so we can investigate further.
otázka	Jak je to s open science a data management plány na FF UK pro potřebu podání nového projektu?
odpověď	na UK je letos postupně uváděn do provozu institucionální repozitář publikační činnosti (https://publications.cuni.cz/). Nicméně zatím není v plném provozu a jeho přesné fungování jsme zatím netestovali. Předpokládáme však, že do budoucna by jej mělo být možné využívat k autoarchivaci publikací. Žadatelé o grant tak mohou uvádět nový UK repozitář pro autoarchivaci i publikaci OA výsledků, je pravděpodobné, že než publikační výsledky vzniknou, bude již plně v provozu. Zároveň by se měli autoři před publikováním ve vybraném časopise ujistit, zda jim daný vydavatel autoarchivaci umožní (mělo by být uvedeno ve smlouvě či licenčních podmínkách). Datový OA repozitář zatím UK nemá a doporučuje se využívat oborové např. Lindat nebo jiný obecný repozitář. V pdf dokumentu od TAČR (Otevřený přístup k výstupům/výsledkům), který byl v příloze, je také na poslední straně uvedeno několik odkazů na české i mezinárodní otevřené repozitáře (i datové)., které je možné využít. K problematice OA a správě výzkumných dat jsou pak k dispozici na platformě Moodle také dva otevřené kurzy: https://dlcv.cuni.cz/course/view.php?id=381 a https://dlcv.cuni.cz/course/view.php?id=432 a také web Výzkumná data – Centrum pro podporu open science (cuni.cz) Obecně se rozvoji těchto témat věnují kolegové v Centru pro podporu open science, které je možné kontaktovat na e-mailu openscience@cuni.cz. Ti budou mít určitě zkušenosti s podobnými projekty z jiných fakult a byli by jistě schopni poradit, jak v tomto případě postupovat. Detailnější postupy jsou k dispozici skrze knihovnu FF UK a petra.steinbergerova@ff.cuni.cz Prezentace Centra pro Open Science UK k Data management plánům a open access je k dispozici ZDE Seminář (videonahrávka) semináře k dispozici ZDE (nutné přihlášení FF UK)
otázka	Jak je to s žádankami na FF UK, když chci někomu zapaltit nákup služby, cestu, ubytování, pořízení elektroniky, apod?
odpověď	Ekonomciké a právní oddělení FF UK pro vás přirpavilo přehledný a vtipný manuál žádanek. na FF UK je potřeba před každým nákupem služby/zboží mít nákald schválený předem, proto je potřeba postupovat takto: 1) vytvoření žádanky 2) fakturace/smlouva (uzavření nejpozději v den konání akce) 3) postoupení faktury buď přímo na EO, či GO danému referentovi/rozpočtáři 4) po vložení č. faktury /č. smlouvy z registru smluv – zpracování požadavku EO
otázka	Co když nechci žádné osobě z děkanátu FF umožnit přístup k mému návrhu projektu v protálu a chci si uchovat know how?
odpověď	Bohužel, z hlediska splnění podmínek opatření rektorky 8 a 9/2023 není možné získat Letter of Intent bez zpřístupnění návhru projektu v portálu univerzitním adminsitrátorům projektů ERC. U konsorciárních projektů, kde hl. řešitel není koordinátorm proejktu je možné projekt podat bez přístupu adminsitrátora fakulty (např. MSCA PF a DN outgoing), nicméně řešitel se značně znevýhodňuje (ať už z hlediska pomoci při reportingu, získávání dalších podpůrných mechanismů UK) oproti ostatním, kteří přístup v portálu fakultnímu adminsitrátorovi umožní.
otázka	Jaký je správný PIC kód Univerzity Karlovy? našel/la jsem jich v prortálu víc
odpověď	Platný PIC Univerzity Karlovy je 999923434 Tento identifikační kód musí být uváděn již při vyplňování elektronických formulářů návrhu projektu, neboť se od něj odvíjí automatické vkládání schválených údajů o UK (viz níže) do oficiálních projektových dokumentů. Pokud zadáte, resp. koordinátor projektu zadá, platný PIC Univerzity Karlovy, v systému se vypíší relevantní údaje týkající se UK a uloží se automaticky do příslušných řádků formuláře návrhu projektu. V systému lze najít i řadu neplatných PIC, které si někteří žadatelé sami vložili. Tyto PIC jsou neplatné a nebyly Evropskou komisí validovány. Evropskou komisí ověřené údaje o výzkumných institucích mohou měnit pouze pracovníci tzv. CVT (Central Validation Team), a to na žádost pověřeného pracovníka registrované instituce (Legal Entity Appointed Representative, LEAR). Podle dosavadních zkušeností může od žádosti do realizace změny uběhnout až několik týdnů.

Horizont Evropa

Metodická podpora přípravy grantových projektů ERC/MSCA/HORIZON EUROPE

Kontakty na pracovníky ProGO

Důležité odkazy

Rychlé kontakty