Kandidátky a kandidáti kurie akademických pracovníků
- Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.
- Mgr. Hana Dufková, Ph.D.
- doc. Mgr. Libuše Heczková, Ph.D.
- doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.
- Mgr. Jiří Januška, Ph.D.
- Mgr. et. Mgr. Jakub Koláček, Ph.D.
- Mgr. Dominika Kováříková, M.A., Ph.D.
- PhDr. Irena Kozmanová, Ph.D.
- Mgr. Michal Křen, Ph.D.
- Mgr. Vanda Obdržálková, Ph.D.
- doc. Mgr. Dora Poláková, Ph.D.
- Mgr. Petra Johana Poncarová, Ph.D.
- Mgr. Petra Poncarová
- Mgr. Eva Richter, Ph.D.
- doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D.
- doc. PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D. Th.D.
- Mgr. Jaroslav Svátek, Ph.D.
- Mgr. Ondřej Švec, Ph.D.
- PhDr. Stanislav Tumis, Ph.D.
- Mgr. Martina Vaníková, Ph.D.
- doc. Mgr. Lukáš Zádrapa, Ph.D.
- Mgr. Jan Zdichynec, Ph.D.
- prof. PhDr. Petr Zemánek, CSc.
Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.Rok narození: 1977 |
|
Na FF UK působím od roku 2007 na Ústavu starého Předního východu (dříve Ústav srovnávací jazykovědy), zaměřuji se na indoevropskou srovnávací jazykovědu, vývoj jazyka a rekonstrukci. V rámci akademické samosprávy jsem zastával funkci proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy a opakovaně jsem byl členem AS FF UK. Momentálně zastupuji FF UK také v Akademickém senátu UK. Čeká nás volba děkana. Jakožto zástupce „malého oboru“ považuji za důležité, aby chystané a nutné změny, jako je zejména zavedení transparentního modelu financování, umožnily zachování a podporu kvality vědy a výuky bez ohledu na velikost pracoviště nebo počet studentů. V obecné rovině pak podpořím kandidáta, jemuž mohu důvěřovat, že potřebné a dlouho odkládané reformy provede a umožní, aby se FF UK dokázala adaptovat na změny, které nás nepochybně v budoucnu čekají, a neztratila přitom nic ze své jedinečnosti a kvality. Zároveň se dlouhodobě věnuji třetí roli fakulty a univerzity obecně, podpoře popularizace a studentské činnosti, a rád bych se podílel na rozvoji této oblasti v následujícím období, včetně potřebné debaty o ocenění těchto aktivit a jejich zohlednění v pracovní náplni, hodnoceních výkonu, či grantové a projektové podpoře. V rámci orgánů FF UK bych se rád věnoval práci v Komisi pro vnější vztahy. Na úrovni RUK se angažuji v Komisi pro třetí roli, jsem členem Komise pro komunikaci a PR a nadále působím v Kampusu Hybernská a podílím se na řadě aktivit na rozhraní města a univerzity – tyto činnosti se přirozeně dotýkají také FF UK a za součást činnosti senátora pokládám i komunikaci mezi těmito dvěma úrovněmi. Kandiduji v rámci uskupení Sapere aude. Více k našemu programu zde. |
Mgr. Hana Dufková, Ph.D.Rok narození: 1986 |
|
Od roku 2016 působím na Ústavu českého jazyka a teorie komunikace a externě učívám i na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících, tři roky jsem vedla přednášky na Ústavu translatologie. Specializuju se na didaktiku češtiny a jsem členkou Centra učitelství FF UK a garantkou přijímacího řízení za jazykovou část bohemistických oborů. Organizuju festival Den češtiny, jsem zapojená v projektu Zeptej se vědce a aktivně i teoreticky se věnuju oblasti popularizaci vědy. Na Filozofické fakultě jsem studovala velký obor český jazyk a literatura a menší obor estetika. Velmi mě zajímá dobré pracovní a studijní klima, možnost přímé komunikace i opěrné body pro řešení různorodých společenských a psychických nesnází. Vítám spolupráci se studentskými spolky, roli ombudsosoby, kladu důraz na individuální přístup ke studujícím, fakultní komunikaci s veřejností a popularizaci vědy zejména mezi mladými lidmi i seniory. Za velmi důležité považuju to, aby vyučující na fakultě měli možnost systematického zvyšování svých pedagogických kompetencí a aby existovala síť podpory pro vztah obou stran vzdělávacího procesu, tedy studující a vyučující. Kandiduju za volné akademické uskupení Sapere aude. |
doc. Mgr. Libuše Hezcková, Ph.D.Rok narození: 1967 |
|
doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.Rok narození: 1983 |
|
Jsem členem Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, zabývám se psycholingvistikou, variační sociolingvistikou a šířeji empirickými a experimentálními metodami v popisu jazyka a jeho užívání. Vedu badatelský tým ERCEL zaměřený na psycholingvistický výzkum jazyků střední Evropy a s kolegy pořádám Summer School of Linguistics. V letech 2020–2023 jsem v rámci stipendia Alexandera von Humboldta působil na Univerzitě Tübingen. V akademické kurii akademického senátu působím od roku 2010, v letech 2010–2014 a 2016–2017 jsem byl jeho předsedou. Můj dlouhodobý názor je, že FF UK má být elitní instituce, která poskytuje kvalitní vzdělání v širokém spektru oborů, na níž mezi sebou intenzivně spolupracují badatelé z různých oblastí a kde se celkově dělá věda evropské úrovně. Budu-li zvolen, chtěl bych se primárně věnovat otázce podpory rodičů a studentů s malými dětmi, protože sám dobře vím, jaké komplikace jinak úžasné životní období přináší. Myslím, že FF UK by se měla cíleně snažit svým zaměstnancům a studentům, kteří mají malé dítě, co nejvíce ulehčovat situaci. Kromě toho bych se v senátu chtěl věnovat otázce vnějších vztahů, propagace oborů a práce s absolventy. Kandiduji za volné akademické uskupení Sapere aude. |
Mgr. Jiří Januška, Ph.D.Rok narození: 1982 |
|
S FF UK jsem spojen od roku 2001. Studoval jsem bohemistiku, lingvistiku-fonetiku a hungaristiku, přičemž poslední dva zmíněné obory jsem v kombinaci také dostudoval. Byl jsem studentským členem AS FF UK v letech 2004–2006. Jako akademický pracovník působím na FF UK nepřetržitě od roku 2012 a věnuji se lingvistické hungaristice a areálové lingvistice střední Evropy. Po dobu nedávných pěti let (2019–2023) jsem se věnoval exekutivním rolím na úrovní základní součásti: vedoucí Katedry středoevropských studií (2019–2023), pověřený vedoucí Katedry jihoslovanských a balkanistických studií (2021–2023), pověřený ředitel nově sloučeného Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií (2023). Jakkoli se chci nyní věnovat hlavně akademické práci a organizování hungaristiky FF UK, přemýšlel jsem, kde mohu netriviální zkušenosti posledních let uplatnit pro užitek společenství naší fakulty – dříve, než tyto zkušenosti s časem nutně erodují a zastarají. Exekutivní roli plnit nechci, ale dospěl jsem k závěru, že AS FF UK je tím správným místem. Mými prioritami jsou: optimalizace administrativních procesů, aby co možná nejméně zatěžovaly akademické pracovníky; zohlednění rovněž perspektivy tzv. malých / areálových oborů v debatě o fakultě a jejích vnitřních řešeních; spění k explicitnějšímu nastavení organizačního pořádku základních součástí a jejich vnitřní struktury (zvláště v kontextu slučování do větších celků). Kandiduji v rámci uskupení „Sapere aude“ (https://sites.google.com/view/ffuk-sapereaude/home. |
Mgr. et Mgr. Jakub Koláček, Ph.D.Rok narození: 1989 |
|
Od r. 2018 působím jako vědecký a akademický pracovník na katedře Blízkého východu. Ve výzkumu a výuce se zaměřuji na moderní dějiny a politiku blízkovýchodního regionu s důrazem na environmentální otázky a moderní proměny islámu v kontextu sociálních a politických konfliktů. Jakožto zástupce menšího oboru, který nastoupil do akademického povolání v době klesajícího financování a snižující se prestiže humanitního vzdělávání v České republice, si dobře uvědomuji obtíže nové generace akademiček a akademiků. Ti musí v těchto podmínkách často při současném zakládání rodiny, zvládnout náročnou práci badatele a učitele a uspět ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí. Tuto perspektivu chci, v dialogu s dalšími pohledy a zkušenostmi, v akademickém senátu reprezentovat. Konkrétně chci přispět k: a) zlepšování stávajícího systému financování, který by se vedle nezbytné orientace na excelentní vědecké výsledky a posilování mezinárodní konkurenceschopnosti fakulty měl zaměřit též na zachování diverzity oborů a zohlednění jejich odlišných potřeb, podporu kvalitní výuky a zajištění stabilních a důstojných a podmínek pro zaměstnanectvo; b) zlepšování vnitrofakultních komunikačních a administrativních procesů, které by měly vést k transparentnosti při přijímání důležitých rozhodnutí, umožnit získávání zpětné vazby a větší zapojení jednotlivých pracovišť a zaměstnanců a zaměstnankyň a posilovat komunikaci a spolupráci mezi jednotlivými obory včetně např. vytváření podmínek pro mezioborovou spolupráci; c) rozvíjení tzv. třetí role fakulty, a to především skrze vytváření svobodného, otevřeného a bezpečného prostoru pro debatu o aktuálních společenských a politických otázkách a zdůrazňování zásadní role humanitních oborů při jejich řešení. |
Mgr. Dominika Kováříková, M.A., Ph.D.Rok narození: 1976 |
|
Od roku 2008 působím v Ústavu Českého národního korpusu. Zaměřuji se především na rozvíjení metod vytěžování korpusů a na tvorbu korpusových aplikací zpřístupňujících jazyková data badatelům napříč lingvistickými subdisciplínami. Kromě korpusové metodologie se výzkumně věnuji také lexikologii, zejména zkoumání jevů na pomezí lexikonu a gramatiky, a zajímám se i o akademickou slovní zásobu a o terminologii. V akademickém senátu bych se chtěla věnovat následujícím otázkám:
|
PhDr. Irena Kozmanová, Ph.D.Rok narození: 1983 |
|
V každodenním chodu fakulty je snadné podlehnout dojmu, že akademický život tvoří předpisy, tabulky a seznamy publikací. Nyní víme, že základem akademického života jsou lidé a možná máme i větší odvahu říkat, že právě lidé mají přednost před tím, aby byl spokojený předpis. Bylo by skvělé, kdyby si fakulta toto know-how udržela a nebála se ho propagovat i ve zbytku českého akademického světa. Zaměstnanci fakulty (nejen akademici, ale i ti, kteří udržují v chodu naše sekretariáty, výplaty nebo zahraniční cesty) jsou aktuálně ohroženi vedle tradičních rizik jako ekonomická tíseň, špatně řešené etické problémy nebo odrazující mocenské hierarchie i zvýšenou psychickou zátěží. Na rozdíl od studentů se jich přitom týkaly spíše mimoakademické formy podpory; vůči nesmlouvavé logice akreditací, kariérního řádu nebo končících smluv bohužel žádné omluvenky uplatnit nejdou. V takové situaci je o to důležitější, aby fakulta předcházela vzniku jakýchkoli vnímaných nespravedlností, a to například posílením participativních postupů při přípravě reforem na jedné a analýzami dopadů na druhé straně. Právě ty bych v senátu ráda popularizovala. Kromě praktické průpravy nabyté léty pokusů a omylů v akademických kulturách Česka, Německa či Belgie inspiraci čerpám i z historického zabývání se argumentací v akademickém provozu, témata jsou to často překvapivě podobná našim. Za hlavní výzvy nadcházejícího senátního období považuji mobilizaci argumentačního potenciálu humanitních věd vůči politicky motivovaným útokům, udržení internacionálního profilu FF, posílení mechanismů na obranu akademické integrity a sociálního bezpečí, ochranu tzv. malých oborů před systémovými znevýhodněními a posílení obsahových kritérií hodnocení kvality na úkor formálních. |
Mgr. Michal Křen, Ph.D.Rok narození: 1972 |
|
Na fakultě působím jako zástupce ředitele Ústavu Českého národního korpusu (ÚČNK) a věnuji se především korpusové lingvistice, variabilitě v jazyce, jazykovým změnám, otázkám stavby a složení jazykových korpusů či obecněji digital humanities. Jsem hlavním řešitelem infrastruktury Český národní korpus a účastním se projektu CLS INFRA. V předchozích letech jsem byl ředitelem ÚČNK (2016-2022), v rámci svého angažmá ve fakultní samosprávě jsem působil v Komisi pro IT, Komisi pro informační zdroje a od r. 2022 už jako člen senátu v Hospodářské komisi. Budu-li zvolen, chtěl bych se věnovat zejména následujícím otázkám, které považuji za klíčové: a) nastavení co nejspravedlivějšího modelu financování základních součástí, který by zohledňoval kvalitu vědecké práce, rozsah výuky i různorodost kateder; b) důraz na internacionalizaci fakulty (cizojazyčné studijní programy, doktorské studium, zjednodušení zaměstnávání zahraničních výzkumníků); c) snižování administrativní zátěže; protože si ale uvědomuji, že fakulta bude okolnostmi tlačena spíše k opaku, bude o to důležitější soustředit se na další digitalizaci běžných agend a také na administrativní podporu akademiků, například při podávání návrhů projektů. Kandiduji za volné uskupení Sapere aude. |
Mgr. Vanda Obdržálková, Ph.D.Rok narození: 1978 |
|
Působím jako odborná asistentka v Ústavu translatologie, kde vyučuji zejména předměty zaměřené na kontrastivní lingvistiku, neliterární a odborný překlad a zároveň vykonávám funkci tajemnice. Jsem členka oborové rady doktorského studijního programu Translatologie a v posledních dvou letech členka Zahraniční komise. V senátu bych chtěla zastupovat zejména pohled profesně a prakticky zaměřených oborů. Domnívám se, že jedním z hlavních úkolů akademického senátu v nadcházejícím funkčním období bude zvolit do funkce děkana takového kandidáta či kandidátku, který/která bude pokračovat v reformách, jejichž výsledkem bude transparentní a spravedlivé financování základních součástí. Hlavním kritériem by měla být vysoká kvalita výuky a výzkumné práce a zároveň zachování rozmanitosti a jedinečného know-how jednotlivých oborů. V návaznosti na to bych chtěla nadále podporovat kroky vedoucí k férovému, transparentnímu a předvídatelnému platovému ohodnocení a k zajištění motivujících pracovních podmínek pro akademiky a akademičky všech věkových kategorií. To vše by mělo směřovat k rozvoji fakulty, která bude pro studující a uchazeče inspirativním a bezpečným místem, kde se jim dostane kvalitního a užitečného vzdělání. Kandiduji za volné akademické uskupení „Sapere aude“. |
doc. Mgr. Dora Poláková, Ph.D.Rok narození: 1978 |
|
Působím na Ústavu románských studií, kde vyučuji hispanoamerickou literaturu a jsem vedoucí oddělení hispanistiky. Několik let jsem byla členkou Zahraniční komise FFUK, nyní působím v komisi vědy FFUK. Akademický senát považuji za místo, kde by se věcně a kultivovaně měly hledat smysluplné kompromisy pro fakultu, která je tak různorodá a rozmanitá. Za důležitý považuji jak vědecký, tak pedagogický rozměr. Aby mohly oba fungovat, vidím jako podstatné snížení administrativní a byrokratické zátěže akademických pracovníků a budování důstojného pracovní prostředí (prostory, technické vybavení, digitalizace). Dále bych se ráda věnovala účinné propagaci fakulty navenek a konsolidaci učitelských programů. Kandiduji za uskupení „Sapere aude“ (https://sites.google.com/view/ffuk-sapereaude/home). |
Mgr. Petra Johana Poncarová, Ph.D.Rok narození: 1988 |
|
Od roku 2018 působím na Ústavu anglofonních literatur a kultur, kde se zabývám skotskou literaturou, zejména ve skotské gaelštině. Pět let jsem byla administátorkou European Joint Doctorate MOVES (Marie Curie Actions, Horizon 2020), podílela jsem se na organizaci mezinárodních konferencí jako World Shakespeare Congress (2011) a World Congress of Scottish Literatures (2022), které FF UK hostila, a intenzivních kurzů včetně International Summer School of Romanticism. V roce 2023 jsem získala Marie Curie Postdoctoral Fellowship na University of Glasgow a v období 2023–2026 zastávám funkci tajemnice International Association for the Study of Scottish Literatures. Tyto zkušenosti bych v senátu ráda zúročila. Z vlastní zkušenosti vím, jaké výzvy přináší rozhodnutí věnovat se oboru, který je na půdě FF UK i na úrovni celé republiky zcela nový a nemůže se opřít o existující akademické a diplomatické struktury. Ráda bych přispěla k vytváření takového prostředí, které je vůči podobným inovacím vstřícné a přispívá tak k rozvoji bádání i ke zvyšování prestiže a konkurenceschopnosti fakulty. |
Mgr. Petra PoncarováRok narození: 1998 |
|
V současné době jsem zaměstnankyní a také doktorandkou na Katedře sociologie FF UK. Ve svém odborném výzkumu i ve výuce se zabývám především sociologií genderu a těla. Hlavní pozornost dlouhodobě věnuji tématu menstruace ze sociologické perspektivy. Na katedře sociologie vyučuji několik povinných předmětů, jako např. Seminář k obecné sociologii či Diplomový seminář, a další výběrové předměty v českém i anglickém jazyce. Od června 2022 vykonávám rovněž funkci tajemnice na téže katedře. V akademickém senátu bych se ráda zasadila o snížení administrativní zátěže akademiček i akademiků, jelikož právě ta zbytečně odvádí pozornost od výuky a výzkumu. Zavedením efektivnějších procesů a zjednodušením byrokracie můžeme zvýšit čas, který bychom mohli*y věnovat studujícím, zkvalitnění výuky a také vědeckému výzkumu a rozvoji. Zároveň bych chtěla klást důraz na témata, která podporují inkluzivní a spravedlivé akademické prostředí, jelikož si myslím, že naše instituce by měla být otevřená vůči různorodým identitám a měla by podporovat kroky, které by umožnily, aby se všichni mohli*y cítit v akademickém prostředí respektovaní a vítaní. Do AS FF UK kandiduji za uskupení Sapere aude, https://sites.google.com/view/ffuk-sapereaude/ |
Mgr. Eva Richter, Ph.D.Rok narození: 1987 |
|
Jako socioložka působím na Katedře sociologie, kde vyučuji kurzy základů sociologie pro oborové i neoborové studující, kurzy akademických dovedností a kurzy z oblastí teorie rizika a environmentální sociologie, tedy oblastí, jimž se věnuji i výzkumně. Několik let jsem také působila jako tajemnice katedry, v současnosti koordinuji doktorské studium sociologie a od roku 2017 realizuji pravidelný průzkum absolventů a absolventek fakulty. Pro mé případné další působení v AS bych se ráda zaměřila především na:
Kromě těchto konkrétnějších oblastí a úkolů vnímám své působení v AS v širším kontextu rozvoje fakulty jako svobodného, otevřeného, bezpečného a podporujícího prostředí pro studium a bádání, v němž by práce měla být důstojně a férově ohodnocena. |
doc. Mgr. Radek Skarnitzl, Ph.D.Rok narození: 1977 |
|
Od roku 2002 pracuji ve Fonetickém ústavu, donedávna jako jeho ředitel. Odborně se věnuji různým aspektům řečové komunikace. V oblasti základního výzkumu češtiny se s kolegy zabýváme klíčovou rolí prozodie v členění promluv a v komunikaci významů. V oblasti aplikovatelného výzkumu se v současné době zaměřuji zejména na výuku aspektů jako intonace a rytmus v angličtině, protože právě tyto rysy zásadně ovlivňují efektivní komunikaci a způsob, jakým mluvčí působí na posluchače. Mimoto se věnuji i možnostem identifikace mluvčího pro forenzní účely, zejména ve vztahu k maskování hlasu. V akademickém senátu bych rád navázal na své dosavadní působení na různých úrovních fakultní samosprávy. Členem Akademického senátu FF UK jsem byl od roku 2010 opakovaně, krátce jsem byl i jeho předsedou. V letech 2012 – 2014 jsem zastával funkci proděkana pro přijímací řízení a další vzdělávání FF UK. V letech 2018 – 2022 jsem působil jako fakultní koordinátor pro hodnocení vědy, připravoval jsem pilotní hodnocení akademických pracovníků a podílel se na implementaci ocenění HR Award na fakultní úrovni. V současné době jsem předsedou Evaluační komise FF UK. Oblasti vědy a hodnocení v nejširších souvislostech bych se v Akademickém senátu rád věnoval i v následujícím období; za klíčovou považuji i oblast studentské vědy, a to i u studentů pregraduálního studia. |
doc. PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D., Th.D.Rok narození: 1972 |
|
Na FF UK působím od roku 2010 na Ústavu světových dějin, nejdříve jako odborný asistent, od roku 2023 jako docent a vedoucí semináře středověkých dějin. Vedle historie jsem rovněž absolventem oboru teologie na KTF UK. Odborně se zabývám církevními a středověkými dějinami, které se snažím rozvíjet v širším interdisciplinárním kontextu a ve spolupráci s tuzemskými i zahraničními kolegy. V Akademickém senátu bych se rád primárně věnoval čtyřem oblastem. Předně problematice integrace základních součástí, která dnes rezonuje naší fakultou a vyžaduje v mnoha ohledech pomoc a kontrolu. Druhou oblastí je financování fakulty a vnitrofakultní rozpočtová politika, která by měla být co nejvíce transparentní a vycházet z předem známých kritérií. Jako svoji třetí prioritu spatřuji snahu o prosazení vyváženého poměru mezi vzdělávací a vědeckou rolí fakulty, přičemž by obě měly být v rovnováze a zejména pedagogická složka by neměla být nivelizována na úkor vědecké exkluzivity. A konečně bych se chtěl věnovat otázkám třetí role jak fakulty, tak univerzity, které považuji v kontextu dnešní společnosti za stále významnější oblast akademického působení. |
Mgr. Jaroslav Svátek, Ph.D.Rok narození: 1982 |
|
Na Filozofické fakultě UK jsem vystudoval dvouobor historie – francouzština a následně doktorský obor pod dvojím vedením (co-tutelle) na UK a na Université Lille III. Od roku 2017 působím jako odborný asistent na Ústavu českých dějin, kde se zabývám především dějinami pozdního středověku. V Akademickém senátu bych rád uplatnil své zkušenosti ze zahraničních stáží. Kromě francouzského Lille jsem měl možnost poznat fungování univerzit v Montpellier, Lyonu a v německé Kostnici. V rámci meziuniverzitní spolupráce 4EU+ Alliance také úzce spolupracuji s pařížskou Sorbonne-Université a s univerzitou ve Varšavě. Dlouhodobě jsem se podílel na výuce pro zahraniční studenty, ať už v rámci Česko-francouzského semináře při ÚČD nebo v programu ECES. Na základě těchto předpokladů bych se rád podílel na rozvoji fakulty coby otevřeného studijního a badatelského prostředí v rámci mezinárodní univerzitní komunity. V tomto ohledu bych se chtěl soustředit na roli fakulty jako místa setkávání české a zahraniční vědy za aktivní účasti studentů. Není mi lhostejná ani otázka projektové a grantové podpory na fakultě, kde je dlouhodobě nutné překonávat značnou administrativní zátěž. V neposlední řadě bych se rád zaměřil na lepší podmínky pro zapojení pregraduálních a postgraduálních studentů do vědeckých projektů a do meziuniverzitních výměn v rámci již existující spolupráce se zahraničními univerzitami. Následující období považuji za klíčové v kontextu současných integračních procesů základních součástí na FF UK. Kontrola tohoto procesu a zároveň možnost se na něm podílet jsou dalším důvodem mé kandidatury. Do Senátu kandiduji poprvé, a to jako nezávislý. |
Mgr. Ondřej Švec, Ph.D.Rok narození: 1975 |
|
Od r. 2012 jsem odborným asistentem na Ústavu filosofie a religionistiky, kde přednáším a publikuji o fenomenologii, pragmatismu, filosofii vědy a současné francouzské filosofii. Doktorát jsem získal na FF UK a École Normale Supérieure v Lyonu za svou práci na téma Fenomenologie afektivity. Od roku 2016 jsem členem Akademického senátu FF UK, jemuž jsem od r. 2022 také předsedal. V loňském roce jsem koordinoval protestní akce za důstojné platy na VŠ ve spolupráci s dalšími předsedy akademických senátů filosofických fakult a s vysokoškolskými odbory. V Senátu se hodlám angažovat především v oblastech, které se týkají a) vytvoření vyváženého modelu financování, který zohlední různorodost oborů, typů výuky a vědeckého zaměření; b) podpory takových předpisů a hodnotících kritérií, které ve výuce a zejména ve vědeckém bádání upřednostňují kvalitu před kvantitou; c) snížení nadměrné administrativní zátěže akademických pracovníků tak, aby mohli většinu své práce věnovat přípravě kvalitních a pro studenty atraktivních kurzů a mezinárodně relevantních vědeckých publikací. Kandiduji za volné akademické uskupení Sapere aude. |
PhDr. Stanislav Tumis, Ph.D.Rok narození: 1971 |
|
V letech 1998–2005 jsem vystudoval na FF UK obor historie. Od roku 2007 působím na FF UK v Praze jako odborný asistent, nejprve na Ústavu světových dějin a později na Ústavu východoevropských studií, od ledna 2018 do prosince 2023 jsem působil jako ředitel Ústavu východoevropských studií FF UK. V předchozím funkčním období (2022–2025) jsem byl členem Akademického senátu (v kurii akademických pracovníků). V minulosti jsem pracoval v Legislativní komisi FF UK a v současnosti ve Stipendijní komisi FF UK. Účastnil jsem se řešení projektů GAČR a byl jsem vedoucím podprogramu Profilace – asimilace – koexistence – integrace – reflexe v rámci Prvouk „Historie v interdisciplinární perspektivě“ (P12). V současné době vedu projekt SVV Strategické regiony v současném světě a za českou stranu koordinuji mezinárodní projekt ERASMUS+ Cooperation Partnership „EUkraine Forum“ vedený INALCO. V AS FF UK bych se rád nadále věnoval zejména problematice udržitelnosti středně velkých ústavů a tzv. malých oborů a podílel se na diskusi o racionalizaci výuky těchto oborů na Filozofické fakultě a hledání takového finančního modelu, který jejich rozvoj na Filozofické fakultě nadále umožní. Mezi další priority, které bych chtěl podporovat, náleží „internacionalizace“ studia a vědy, podpora konceptu tzv. areálových studií a zvyšování kvality pedagogické práce a jejího spravedlivého ocenění. Zároveň bych se chtěl taktéž věnovat i otázkám Třetí role univerzity, což považuji pro Filozofickou fakultu za zásadní. Kandiduji za volné uskupení „Sapere aude“. |
Mgr. Martina Vaníková, Ph.D.Rok narození: 1983 |
|
Jsem odborná asistentka na Ústavu řeckých a latinských studií, specializuji se na latinskou lingvistiku a didaktiku. Za palčivý problém považuji neúnosnou administrativní zátěž, která se kontinuálně zvyšuje a bere akademikům mnoho času, který by chtěli věnovat zkvalitňování výuky a psaní vědeckých publikací. Zásadním tématem je pro mě také podpora a motivace akademiků a studentů s malými dětmi. Sama jsem psala disertační práci nejprve s jedním, posléze se dvěma dětmi a vím, jak náročná situace to je a jak malá je podpora ze strany fakulty. V otázce financování fakulty považuji za klíčový respekt k velmi různorodým potřebám jednotlivých kateder. Kandiduji za volné akademické uskupení Sapere aude. |
doc. Mgr. Lukáš Zádrapa, Ph.D.Rok narození: 1980 |
|
Od roku 2004 se podílím na zajišťování sinologických oborů a programů, nejprve pod Ústavem Dálného východu, jehož ředitelem jsem byl v letech 2011–2014, později na Katedře sinologie, kterou vedu od roku 2020. Zaměřuji se na jazykovědu čínštiny a teorii a dějiny čínského písma, příležitostně se zabývám intelektuálními dějinami Číny. Věnuji se i překladu a popularizaci, nevyhýbám se ani vstupům ve sdělovacích prostředcích na aktuální témata. Během svého působení na fakultě jsem zastával a zastávám rozmanité administrativní funkce, od členství v senátních komisích či v AS FF samotném po zasedání v oborové či vědecké radě nebo radě programu Cooperatio jako zástupce koordinátora. V době převratných změn na úrovni fakultní i univerzitní bych v akademickém senátu rád hájil takové pojetí fakulty, v němž se sice na jedné straně klade důraz na solidní úroveň vědecké práce, na druhé straně se však neopomíjí ani hlavní účel existence vysoké školy a plně se doceňuje práce pedagogická, organizační, popularizační a obecně kulturní. Domnívám se, že navzdory nutným reformám je zapotřebí omezit technokratické a scientometrické přístupy k hodnocení i řízení jednotlivých fakultních součástí na co nejmenší míru. Coby vedoucí malého pracoviště a zástupce středně velkého oboru se specifiky orientalistické specializace se chci zasadit mimo jiné o to, aby plánované transformace menší obory nepoškodily a aby byla zachována jednak dosavadní oborová pestrost, jednak různorodost osobnostních a výkonnostních profilů akademiků je zajišťujících. Kandiduji v rámci uskupení „Sapere aude“ (https://sites.google.com/view/ffuk-sapereaude/home. |
Mgr. Jan Zdichynec, Ph.D.Rok narození: 1982 |
|
Vzděláním jsem historik a klasický filolog (2002). V letech 2002–2006 jsem studoval v rámci programu co-tutelle mezi FF UK v Praze a EHESS v Paříži. Roku 2007 jsem získal titul Ph.D., od roku 2006 působím jako odborný asistent na ÚČD FF UK. Moje odborné zaměření představují dějiny zemí Koruny české v raném novověku s důrazem na církevní, náboženskou a šířeji kulturní problematiku. Svou kandidaturu do Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vnímám jako logické navázání na takřka dvě desítky let svého pedagogického i badatelského působení na této fakultě. Mohu, doufám, uplatnit důkladnou znalost prostředí této školy a kvalitní vztahy s řadou vyučujících (zdaleka nejen) ze své základní součásti, ale i se studenty, a již snad též určitý nadhled, vytvořený mj. i díky řadě badatelských a pedagogických pobytů zejména v Německu, Polsku a Francii. Nezastírám, že bezprostředním podnětem pro mou kandidaturu jsou aktuálně probíhající reorganizace a integrační procesy na FF UK: rád bych je sledoval z větší blízkosti a snad je také spoluutvářel právě díky svým dosavadním zkušenostem, přičemž je pro mě klíčové udržení standardu fakulty, jejího postavení mezi humanitně zaměřenými vysokými školami České republiky a jasnější vize, kam by tato škola měla směřovat. |
prof. PhDr. Petr Zemánek, CSc.Rok narození: 1961 |
|