Středoevropská studia: Maďarská studia

• forma a typ studia: prezenční bakalářské (To znamená, že do školy budete pravidelně docházet dle rozvrhu, a to standardně 3 roky.)
• kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium (to znamená, že tento program můžete studovat jako jediný na naší fakultě nebo jej můžete studovat formou sdruženého studia s dalším studijním programem na FF UK, který to nevylučuje. Přihlášku na každý z programů si musíte podat samostatně a o tom, že budete zvolené programy studovat formou sdruženého studia, informujete studijní referentku až u zápisu ke studiu.)
  • s čím nelze kombinovat: s programy se zaměřením na vzdělávání vyučovanými na FF UK a dále nelze tento program studovat mezifakultně (tj. formou sdruženého studia s programem na jiné fakultě)
• přijetí s upuštěním od přijímací zkoušky: nelze
• vstupní znalost jazyka: znalost maďarštiny se nevyžaduje
• požadavky studia programu: Pro studium programu se předpokládají obecné schopnosti a znalosti důležité pro vysokoškolské studium programů zaměřených na studium jazyka a kultury, tj. zejména schopnost jazykové reflexe, schopnost uvažovat o přečteném textu, schopnost usouvztažňovat poznatky a schopnost adekvátně se vyjadřovat. Vstupní znalost jazyka zvolené specializace není požadována. Znalost literárních děl literatury zvolené specializace je u přijímací zkoušky výhodou, nikoli podmínkou. Předpokládá se obecný kulturní a historický rozhled, hlubší znalosti středoevropského region či země zvolené specializace jsou u přijímací zkoušky výhodou. Studijní program mohou studovat jak uchazeči a uchazečky bez předchozího vzdělání zaměřeného na tematiku zvolené specializace, tak uchazeči a uchazečky s maďarskou maturitou.
• důležité odkazy:
  • Obecné podmínky a základní dokumenty o přijímacím řízení
  • Podrobné informace k přijímacímu řízení na bakalářské studijní programy
  • Termíny přijímacích zkoušek
  • Studijní plány

Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií

Web ÚESEBS Facebook ÚESEBS Instagram specializace Maďarská studia Prezentace studijního programu DOD 2021 Videozáznam Dne otevřených dveří 2021 Prezentace studijního programu DOD 2022 Videozáznam Dne otevřených dveří 2022 Prezentace sdružené studium DOD 2023 Prezentace studijního programu DOD 2023

Rozumět maďarštině a Maďarsku je exkluzivní schopnost. V České republice mnoho takových odborníků není. Maďarsko je téměř sousedem České republiky. Tyto dvě země vždy pojily, pojí a budou pojit velmi těsné kulturní, politické a ekonomické vztahy. Oba státy jsou členy Visegrádské čtyřky, regionálního uskupení úzké vzájemné spolupráce. FF UK je jediným pracovištěm v České republice, které v současnosti studium maďarštiny a maďarské kultury v takovémto rozsahu nabízí. Výuka maďarštiny má na pražské univerzitě více než stoletou kontinuální tradici. Naši vyučující poskytují studentům individuální přístup. Studium v centru Prahy dává mnoho unikátních možností – včetně možnosti navštěvovat kulturní programy Maďarského institutu, se kterým naše katedra spolupracuje. Maďarsko není daleko a díky bohaté nabídce stipendií můžete během studia vyjet na stáž na nejlepší maďarské univerzity.

ROK	PŘEDPOKLÁDANÝ POČET PŘIJÍMANÝCH	PŘIHLÁŠENÝCH	PŘIJATÝCH	MINIMÁLNÍ POČET BODŮ NUTNÝ PRO PŘIJETÍ	ZAPSANÝCH KE STUDIU
2024/25	20
2023/24	20	24	18	65	14
2022/23	20	9	9	bez přijímací zkoušky	8
2021/22	20	18	18	bez přijímací zkoušky	11
2020/21	15	10	10	bez přijímací zkoušky	8
2019/20	15	11	7	75	7
2018/19**	25	21	7	60	4
2017/18**	35	41	24	55	21
2016/17**	25	28	17	51	11
2015/16**	22	39	19	51	16

Minimální počet bodů nutný pro přijetí znamená, kolik bodů získal v daném roce poslední přijatý uchazeč (tj. všichni, kteří získali bodů méně, se umístili „pod čarou“). Je-li přijatých více, než stanovuje předpokládaný počet přijímaných, pak stejného počtu bodů dosáhlo více uchazečů na posledním místě. Bodová hranice je tímto definitivní, nikam se neposouvá, a to ani v případě, že někteří přijatí uchazeči do studia nenastoupí.
**/ v letech 2015-2018 se jedná o součet uchazečů a přijatých na Středoevropská studia (vyjma Romistiky) bez rozlišení jazykové specializace

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

1. motivace ke studiu a zájem o obor (max. 20 bodů)
   kritéria hodnocení motivace:
   • nadprůměrná motivace – konkrétně formulovaná motivace; dlouhodobější aktivity svědčící o zájmu o obor: 20–14 bodů
   • průměrná motivace – poměrně konkrétně formulovaná motivace; aktivity prokazující zaujetí pro obor (např. předložený seznam četby obsahuje beletrii a odbornou literaturu zvolené specializace): 13–7 bodů
   • slabá motivace – vágní motivace; bez aktivit svědčících o zájmu o obor: 6–0 bodů

2. obecné jazykovědné znalosti (jevy v češtině/slovenštině či dalších jazycích, které uchazeč zná) a obecný kulturní a historický přehled, případně s ohledem na středoevropský region či Maďarsko (max. 50 bodů)
3. diskuse nad předloženým seznamem beletristické četby – uchazeč(ka) předloží buď seznam tří či více děl z maďarské literatury přečtených v překladu či originále, nebo seznam přečtených děl z české a světové literatury (max. 30 bodů)

Znalost maďarštiny není podmínkou přijetí (studium počítá rovněž s posluchači s nulovou znalostí tohoto jazyka).

Další požadavky ke zkoušce:

Seznam četby s přečtenou beletrií (viz 3. část zkoušky) a případně, nikoli však povinně, také s prostudovanou odbornou literaturou na jazykovědná, kulturní, historická aj. témata (která může sloužit jako podklad pro 2. část zkoušky). Vytištěný seznam se odevzdává u přijímací zkoušky; na seznamu uchazeč uvede své jméno a příjmení.
Konkrétní četba k přijímací zkoušce není předepsána. Uchazeč(ka) vybírá dle vlastního zájmu. Pro inspiraci může posloužit seznam doporučené literatury.

---

Bodové hodnocení přijímací zkoušky

U přijímací zkoušky můžete získat maximálně 100 bodů. Pokud získáte 50 bodů a více, máte šanci na přijetí, je však potřeba, abyste se umístili v předpokládaném počtu přijímaných pro tento program. Souhrnné výsledky přijímacích zkoušek pro porovnání, kolik bodů průměrně stačí pro přijetí u tohoto studijního programu, najdete v záložce Počty přihlášených a přijatých ke studiu v minulých letech.

---

Užitečné odkazy:

• Seznam doporučené literatury

Absolventi se mohou uplatnit například:

• jako překladatelé literárních i neliterárních textů z maďarštiny a do maďarštiny,
• ve státních institucích vyvíjejících zahraničněpolitické a další aktivity ve střední Evropě (např. v rámci spolupráce Visegrádské skupiny),
• ve státních i jiných institucích jako analytici maďarskojazyčných médií a dalších informačních zdrojů,
• v médiích jako korespondenti, redaktoři nebo specialisté na Maďarsko,
• v nadnárodních společnostech působících ve středoevropském prostoru např. jako marketingoví pracovníci,
• v institucích poskytujících informační zázemí pro firmy vstupující na regionální trhy (ČR, Maďarsko, další země střední Evropy),
• v cestovních kancelářích zaměřených na Maďarsko jako delegáti či programoví koordinátoři,
• ve veřejných výzkumných institucích (v. v. i.) a univerzitních pracovištích jako znalci Maďarska a maďarské kultury.

Naši absolventi

Jan Blažek
Jan Blažek (*1977) studoval maďarštinu v letech 1998–2002 v kombinaci s germanistikou a kulturologií, doktorské studium kulturologie absolvoval v roce 2011. Do styku s maďarštinou a Maďarskem přichází ve svém profesním a osobním životě opakovaně. V letech 2006–2008 se coby referent ministerstva zahraničních věcí spolupodílel na formulaci spolupráce se zeměmi Visegrádské skupiny, v letech 2008–2011 působil jako diplomat na velvyslanectví České republiky v Budapešti, kde se v těchto přelomových letech věnoval sledování maďarské vnitřní politiky. V roce 2019 se redakčně i autorsky podílel na 111. čísle Revue Prostor, které je asi nejobsáhlejším sborníkem esejí a próz o dění v současném Maďarsku a Polsku. V současnosti působí v nevládní organizaci Post Bellum, podílel se na mezinárodní dimenzi Cen paměti národa, které v jubilejním roce 2019 putovaly mimo jiné i do Maďarska.

Katalin Provazníková Kastner
Katalin Provazníková Kastner (*1983) studovala maďarštinu v letech 2002–2009 v kombinaci se slovinštinou. Je odmala česko-maďarsky dvoujazyčná, ovšem vyrůstala v Česku, takže systematické vzdělání v maďarštině získala teprve na univerzitě. Již během studia začala pracovat v turistickém ruchu a s českými klienty jezdila do různých oblastí Maďarska. To jí zůstalo až do současné doby, roli turistického průvodce se věnuje i vedle aktuálního zaměstnání, ke kterému ji přivedla právě maďarština a zcela na začátku pozice telefonního referenta. Dnes působí jako business development manažer a znalost jazyků, které vystudovala, využívá prakticky denně. Než však začala pracovat v Ústí nad Labem, využívala znalost maďarštiny v několika dalších zaměstnání. Nejdříve v personální agentuře a poté jako školitel elektronických databází.

Jiří Zeman
Jiří Zeman (*1978) studoval maďarštinu v letech 1997–2004, své studium zakončil obhájením diplomové práce o maďarském spisovateli Imre Kertészovi, laureátovi Nobelovy ceny za literaturu za rok 2002. Během studia začal pracovat v Maďarském institutu v Praze, kde se začal věnovat nejrůznějším překladům. Postupně bylo čím dál jasnější, že se překládání stane jeho povoláním. Od roku 2006 žije napůl v Čechách a napůl v Budapešti a živí se především překládáním odborných textů a tlumočením. V roce 2007 absolvoval v Budapešti kurzy uměleckého překladu, kterému se věnuje rovněž. Nejraději překládá současnou maďarskou prózu, vydal například překlady knih Krisztiny Tóthové Čárový kód (2011) a Akvárium (2014) nebo překlad románu Tibor Noé Kiss Už máš spát (2016), ale věnuje se také překladu divadelních her, např. Béla Pintér: Špína, Csaba Mikó: Bez otce, Milán Füst: Nešťastníci nebo Ferenc Molnár: Liliom. V posledních letech spolupracuje s ostravských literárním ProtimluvFestem nebo s pražským divadelním Palm Off Festem.

Andrej Tóth
Andrej Tóth (*1975) vystudoval maďarštinu na FF UK v Praze (2002) a historii na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 2008 také obhájil doktorskou disertační práci o meziválečných dějinách Maďarska. Věnuje se výzkumu mezinárodních vztahů ve střední Evropě s důrazem na československo-maďarské vztahy mezi dvěma světovými válkami, výzkumu vývoje tehdejšího Maďarska a také menšinové problematiky v první Československé republice právě s ohledem na maďarskou menšinu. Publikoval na tato i další témata desítky odborných studií v různých jazycích a rovněž několik knih – je například hlavním autorem publikace Národnostní menšiny v Československu 1918–1938. Od státu národního ke státu národnostnímu? (Praha, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta – TOGGA, 2012, 722 s.). Přednášel a přednáší na několika českých vysokých školách, v Opavě, v Českých Budějovicích a v Praze – mimo jiné právě na Katedře středoevropských studií FF UK.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je jediným vysokoškolským pracovištěm v České republice, které nabízí studium maďarštiny a maďarské kultury v takovémto rozsahu. Maďarština se u nás učí – s výjimkou několika málo let těsně po druhé světové válce – nepřetržitě od roku 1883 dodnes.
Absolventi oboru tvoří významnou část překladatelů maďarské literatury (např. Adéla Gálová, Dana Gálová, Tünde Mészáros, Marta Pató, Anna Valentová, Tomáš Vašut, Jiří Zeman) či vědeckých odborníků v oblasti maďarských dějin a kultury a česko-maďarských vztahů (např. Evžen Gál, Marcela Husová, Eva Irmanová, Lucie Jílková, Jaroslava Pašiaková, Richard Pražák, Andrej Tóth).
Pracovníci pražské hungaristiky zastupují Českou republiku v Mezinárodní společnosti pro maďarská studia, profesor Petr Rákos, který na FF UK působil ve druhé polovině 20. století, byl v letech 1991–1996 předsedou této organizace sdružující odborníky ze tří desítek zemí.
V roce 2022 získal Bc. Vít Adamovský, absolvent Maďarských studií a Německého jazyka a literatury, Cenu rektorky univerzity Karlovy pro nejlepší absolventy. Oceňen byl zejména za svoji bakalářskou práci o maďarském šamanismu a za své další aktivity mimo studijní plán v oblasti hungaristiky (vizte článek zde).

Přihlášky ke studiu na FF UK můžete podávat jedině elektronicky prostřednictvím Studentského informačního systému (SIS)!

Před podáním přihlášky ke studiu budete vyzvání k přihlášení:

• V případě, že jste aktivním studentem/studentkou kterékoli fakulty UK, k přihlášení použijte přidělený studentský login. Ekvivalentem loginu je také osobní číslo, které je uvedeno na průkazu studenta/studentky (pod fotografií). Pokud máte problém s heslem – navštivte stránku Centrální autentizační služby CAS, kde můžete získat nové heslo.
• V případě, že jste si již v minulosti přihlášku na jakoukoli fakultu UK podával/a, byť jste se nestal/a studentem/studentkou, použijte stejné údaje jako při podání předešlé přihlášky (e-mail a heslo).
• V případě, že jste nový uchazeč / nová uchazečka o studium, na žádné fakultě UK jste nikdy nestudoval/a, ani jste v minulosti nepodal/a přihlášku ke studiu (byť neúspěšně), budete před založením přihlášky vyzván/a k registraci. Registrace se provádí vyplněním registračního e-mailu (nedoporučujeme k tomuto účelu používat školní nebo pracovní e-maily, ke kterým po absolvování školy nebo ukončení zaměstnaneckého poměru ztratíte přístup!). Na tento e-mail vám bude následně odeslána zpráva s aktivním odkazem, který vás zavede na stránku, kde budete vyzván/a k vyplnění hesla. Tento registrační e-mail a heslo je třeba používat během celého přijímacího řízení, protože jen pod tímto přihlášením uvidíte všechny své přihlášky, pozvánky ke zkouškám a výsledky.

Pokud máte již vyplněnou přihlášku a znovu se přihlásíte, v pravém horním rohu formuláře naleznete své jméno a po kliknutí na tlačítko „Moje přihlášky“ uvidíte přehled dosud podaných přihlášek ke studiu.

Nezakládejte, prosím, novou přihlášku pod jinou e-mailovou adresou, komplikujete tím identifikaci nejen systému, ale i pracovníkům Referátu přijímacího řízení. Nemůžete-li se ke svému již založenému účtu přihlášky znovu přihlásit, kontaktujte nás na e-mailu prijimacky@ff.cuni.cz, rádi vám pomůžeme proces přihlášení obnovit.

Podávat přihlášku z mobilního zařízení nedoporučujeme!