České bibli v jednotlivých etapách dějin a z celé řady odborných hledisek je věnována interdisciplinární konference. Akci pořádá Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR.
Konference Česká bible: kulturní, ideový a politický fenomén v proměnách staletí probíhá ve dnech 25.–26. dubna ve vile Lanna v Praze-Bubenči. Podnětem k uspořádání mezioborového setkání bylo výročí 400 let od 3. vydání Kralické bible. Toto vydání, které vyšlo ještě před definitivním odchodem tvůrců do exilu, bylo posledního a stalo se tak základem pozdější tradice.
Přestože Kralická bible patří v mnoha ohledech mezi nejvýznamnější biblické překlady, konference se nezaměřuje pouze na ni, ale na fenomén české bible obecně. Výzkumu v této oblasti se v současnosti podle doc. Šedivé Koldinské, spoluorganizátorky konference, nevěnuje pouze omezený okruh specialistů, ale stále širší spektrum badatelů: „Jedná se o jedno z témat, která jsou stále předmětem soustředěného výzkumu, nejen ze strany odborníků úzce specializovaných na biblickou problematiku, ale stále více i ze strany historiků politických dějin raného novověku, kteří zkoumají například biblické motivy v panovnické reprezentaci.“
Česká bible není pouze cenným zdrojem pro historická bádání. Slouží také jako důležitý pramen pro studium vývoje jazyka. „Bible má i při zkoumání jazyka samozřejmě mimořádné postavení, protože je v různých jazykových verzích (nejen českých) recipována kontinuálně od počátků křesťanství u nás, postupně stále širšími vrstvami obyvatelstva, které se s jejím jazykem setkávaly jak při předčítání během bohoslužeb, tak v podobě různých citátů či parafrází v kázáních, nábožensky vzdělávací literatuře a zprostředkovaně pak i v literatuře krásné a publicistice,“ připomněla jazykovědně bohemistickou perspektivu konference její spoluorganizátorka dr. Andrlová Fidlerová.
Odborné setkání nabízí i další inspirativní pohledy na fenomén české bible, zahrnuje příspěvky pojednávající např. o výtvarném doprovodu českých biblí, jejich podílu na knižní kultuře nebo jejich využívání ve školství. Právě vzájemné obohacování jednotlivých vědních disciplín je podstatou programu Historie v interdisciplinární perspektivě (a jeho podprogramu Společnost, kultura a komunikace v českých dějinách), v rámci něhož je tato konference uspořádána. „Jedním z cílů konference je právě interdisciplinární uchopení tématu i ve smyslu vzájemného setkávání a komunikace mezi lingvisty, historiky, knihovědci, historiky umění, literárními vědci a specialisty z dalších oborů, “ vysvětluje záměry pořadatelů doc. Šedivá Koldinská.
Kromě tuzemských odborníků se konference zúčastní také zahraniční bohemisté, například dr. Malicki z Polska, dr. Mészáros z Maďarska nebo prof. Ducreuxová z Francie. Vybrané příspěvky z konference budou publikovány v monotematickém čísle časopisu Ústavu českých dějin Historie-Otázky-Problémy.
Na jaro 2014 je naplánováno další interdisciplinárně zaměřené setkání, které se bude týkat literárního střetávání mezi křesťanským a islámským světem a bude inspirováno 400letým výročím vydání Antialkoránu Václava Budovce z Budova.
zpracovala Kristýna Tesařová
