-
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (FF UK) je institucí, jejímž úkolem je uchovávat, předávat a rozvíjet vědomosti a poznatky v disciplínách na ní pěstovaných, a tedy také vzdělávat a vychovávat mladé vědecké pracovníky. FF UK podobně jako každá instituce toho druhu musí v oblasti vědy a vzdělání zaručovat vysokou úroveň vědeckých i pedagogických výsledků, zároveň však i udržovat vysokou úroveň etiky vědecké práce.
Dodržování etiky vědecké práce je povinností všech členů akademické obce a týká se všech úrovní výzkumu: od studentských prací v seminářích po vědecké monografie a náročné týmové projekty. Zvlášť naléhavý je tento požadavek v dnešní době, kdy se akademická sféra potýká s problémy tzv. plagiátorství v daleko větší míře než dříve. Tyto problémy jsou dány nejen technologickými možnostmi s minulostí nesrovnatelnými, ale zejména spíše permisivním, lhostejným, ba až vstřícným postojem společnosti k tomuto typu jednání. Mimo jiné i v reakci na dnešní neblahý stav stanoví tento dokument zásady etické práce na FF UK.
-
K zásadám správné praxe ve vědeckém výzkumu náleží zejména:
-
dodržování obecně uznávaných principů vědecké práce podle zvyklostí v daném oboru;
-
úplná a pravdivá dokumentace pracovních výzkumných postupů a výsledků;
-
úplné a pravdivé uvedení použitých pramenů a podnětů;
-
dodržení formálních a procesních postupů při používání pramenů (včetně smluvního zajištění autorských práv);
-
úplné a pravdivé uvedení spolupracovníků (včetně nepřípustnosti formálního spoluautorství);
-
vstřícnost ve vzájemné spolupráci členů výzkumného týmu, průběžné poskytování informací;
-
ochrana primárních dat a materiálového základu toho pracoviště, kde se výzkum prováděl/provádí, a to nejméně po dobu dostatečnou k jeho náležité prezentaci v publikačních výstupech;
-
odpovědný přístup všech členů týmu ke společné publikaci;
-
odpovědnost vedoucích a zkušených pracovníků za odbornou výchovu dorostu.
-
-
Porušování zásad etiky vědecké práce má více podob s různým stupněm závažnosti.
Za pochybení v etice vědecké práce jsou považovány zejména:
-
nepřiznaná chyba
-
nedbalá práce
-
úmyslné pochybení:
· falšování či vymýšlení dat
· porušení autorských práv formou odcizení, resp. přisvojení si autorského díla, myšlenky, formulace či dat (běžně označováno jako „plagiátorství“);
Poslední jmenovaná pochybení pak mohou naplnit skutkovou podstatu trestného činu podle § 270 trestního zákona „Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi“, případně přestupků podle § 105a autorského zákona.
Všechny tyto případy poškozují věrohodnost výzkumu i dobrou pověst oboru a pracoviště a mohou zakládat odpovědnost FF UK za správní delikt, případně obecnou odpovědnost za škodu takovým jednáním způsobenou.
Bývají-li první dva typy pochybení zaviněné spíše nedbalostí či nepozorností (což však jejich závažnost nesnižuje), pak třetí skupina představuje nesmírně vážné etické poklesky, které je nutné adekvátním způsobem postihovat.
-
-
Zvlášť závažným porušením etiky vědecké práce je plagiátorství.
Výše citovaného jednání se dopouští každý, kdo prezentuje práci druhých jako svou vlastní či použije práci druhých v práci vlastní, aniž by na tuto skutečnost jednoznačným způsobem poukázal.
Plagiátorství se dopouští každý, kdo
-
opíše práci druhého či její část
-
nechá druhou osobu vyhotovit práci, kterou je sám pověřen, nebo její část, a prezentuje ji pod svým jménem
-
cituje bez řádného uvedení zdrojů z tištěných, elektronických či jiných publikací
-
nepřijatelně parafrázuje bez uvedení zdroje myšlenky, hypotézy, náměty nebo specifické postupy druhých, to jest nedodržuje obecně zavedené a osvědčené způsoby parafrázování, jejichž osvojení je běžnou součástí akademického výcviku.
-
-
Znalost výše uvedených zásad vědecké práce patří k základním povinnostem každého člena akademické obce. Porušení těchto zásad je vážným etickým selháním, z něhož bude vždy nutné vyvodit odpovědnost a případný postih. Za informovanost studentů o těchto zásadách odpovídají jednotlivé katedry, ústavy i jednotliví učitelé, kteří také patřičně upřesňují výše uvedená obecná pravidla podle zvyklostí běžných v daném oboru (např. seznamují studenty s požadovanou formou odkazů na citované zdroje, se způsoby parafrázování atp.).
-
Za řešení případů porušení etiky vědecké práce ze strany studentů odpovídá proděkan pro studijní záležitosti. První instancí u těchto případů je však vedoucí dané katedry či ředitel daného ústavu, který o nich rozhoduje v součinnosti s učitelem zodpovídajícím za daný předmět. Případy, u nichž se touto cestou nedospěje k uspokojivému řešení etického problému, může postoupit kterákoli ze zúčastněných stran proděkanovi pro studijní záležitosti, který v případě, že shledá závažné okolnosti možného pochybení, požádá děkana o zahájení disciplinárního řízení v součinnosti s Disciplinární komisí FF UK. Příslušná záležitost se musí se studentem vždy osobně projednat a vznesená pochybení se musí řádně doložit.
Postih za porušení etiky vědecké práce ze strany studentů se určuje podle závažnosti jejich provinění a jeho rozsahu. Může jím být přinejmenším snížení hodnocení v daném předmětu, hodnocení příslušné atestace jako nesplněné nebo vyloučení ze studia. Neznalost zásad etiky vědecké práce přitom studenta, který se provinil, nikterak neomlouvá. Výše uvedené zásady vycházejí z platné právní úpravy, kterou je povinen se řídit každý bez ohledu na status v rámci akademické obce.
-
Za řešení případů porušení etiky vědecké práce ze strany učitelů a ostatních členů akademické obce zodpovídá proděkan pro vědu. Proděkan pro vědu při jejich řešení postupuje v součinnosti s vědeckou radou a Etickou komisí FF UK. Návrh na postih podává proděkan pro vědu děkanovi FF UK na základě jednání Etické komise FF UK; je povinen tak učinit nejpozději do čtyř týdnů od začátku projednávání daného případu. Podněty Etické komisi mohou vycházet od volených zástupců Filozofické fakulty UK v Praze, volených orgánů fakulty a od kteréhokoli člena akademické obce fakulty nebo zaměstnance fakulty.
Postih za porušení etiky vědecké práce ze strany učitelů a ostatních členů akademické obce se určuje podle závažnosti pochybení a jeho rozsahu. Může jím být například písemná výtka, finanční postih v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce, omezení či zákaz přednáškové činnosti nebo rozvázání pracovního poměru, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Příslušná záležitost se musí s dotyčným členem akademické obce vždy osobně projednat a zjištěná pochybení musí být vždy patřičně doložena.
V Praze dne 8. 1. 2010
PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
Děkan
