Obec udělila 8. října 2024 prestižní Cenu Josefa Jungmanna za rok 2023 dr. Michalu Ctiborovi z Ústavu řeckých a latinských studií FF UK a do své síně slávy uvedla absolventku FF UK Michaelu Jacobsenovou. Hned několik tvůrčích prémií pak obdrželi další členové akademické obce a absolventky a absolventi fakulty.
Cena Josefa Jungmanna za rok 2023
Michal Ctibor | Publius Vergilius Maro: Aenéis, Argo
Hlavní překladatelskou cenu obdržel překlad Vergiliova eposu Aenéis za přínos k oživení a kultivování kořenů naší kultury. Jedná se o první překlad celé básně do češtiny po 90 letech, který respektuje tradici překladu antické literatury v českém prostředí. Kniha je navíc doplněna o překladatelův poznámkový aparát a předmluvu. „Pustit se do překladu bezmála deseti tisíc latinských veršů vyžaduje odvahu, jeho dokončení chce vytrvalost a ke zdaru takového podniku je třeba erudice, filologické solidnosti a talentu,“ zdůvodnila svou volbu porota.
Michal Ctibor vystudoval latinu a bohemistiku na FF UK, kde nyní působí jako odborný asistent na Ústavu řeckých a latinských studií FF UK. Zároveň vyučuje latinu na Gymnáziu Arabská. Kromě oceněného překladu přeložil také další díla klasické římské literatury, například Terentiovu komedii Tchyně (Jednota klasických filologů, 2024). Na YouTube kanále Cicerone duce příležitostně publikuje videa o latině a římské literatuře.
Síň slávy
Michaela Jacobsenová
V letošním roce byla do Síně slávy Obce překladatelů uvedena germanistka, bohemistka, překladatelka z němčiny a absolventka FF UK Michaela Jacobsenová. Věnuje se nejenom překladům beletrie, z nichž je možné vyzdvihnout například převody Ingeborg Bachmannové či Arno Schmidta, ale překládá také poezii. Patří k překladatelům a překladatelkám, kteří obohatili českou knižnici o zásadní díla německojazyčné literatury.
Tvůrčí stipendium Hany Žantovské
Jana Kitzlerová, Vojtěch Frank | Velemir Chlebnikov, Dar čarodějky mám, sestry nebeoké: Výbor z díla (1908–1916), Academia
Stipendium z nadačního daru Ireny Murray-Žantovské a Michaela Žantovského obdrželi dr. Jana Kitzlerová z Ústavu východoevropských studií FF UK a doktorand hudební vědy na FF UK Vojtěch Frank na překlad sbírky básníka Velemira Chlebnikova, která se nyní připravuje k vydání. Kniha představuje dosud nejrozsáhlejší výbor Chlebnikovovy poezie v češtině. Překladatelé přeložili (až na výjimky, jakou je například palindromická báseň) všechny Chlebnikovovy verše z tohoto zásadního období autorovy tvorby. Záměrem je představit českému čtenáři neuvěřitelnou různorodost jeho poezie, jež se zdaleka neomezuje na jazykové experimenty a hříčky, ale poukazuje na rozsáhlé autorovy znalosti ve velmi odlehlých oborech, jakými jsou třeba ornitologie či matematika, a poodhaluje i Chlebnikovův bohatý vnitřní vesmír a obrovský myšlenkový záběr.
Prémie Tomáše Hrácha
Zdeněk Polívka | Chris Panatier: Šňůraři, Host
Sci-fi román vybočuje z žánru živým hovorovým jazykem plným vtipu. Absolvent amerikanistiky na FF UK Zdeněk Polívka naplno využil možností češtiny dnešních nejmladších k přetlumočení originálního vyjadřování potřeštěného protagonisty. Své překladatelské schopnosti pak potvrdil také vynalézáním nových slov pro Panatierovy meziplanetární reálie i disciplinovaným dohledáváním skutečných názvů desítek podivných živočichů a jejich bizarních tělesných chodů.
Zdeněk Polívka vystudoval amerikanistiku na FF UK, kde se zabýval hlavně problematikou americké hranice a mytologií amerického Západu. Literárnímu překladu se vážněji začal věnovat po absolvování kurzu Obce překladatelů vedeného Kateřinou Klabanovou a po několika účastech v Soutěži Jiřího Levého. V překladu a vlastní četbě ho zajímá v zásadě veškerá imaginativní a spekulativněji laděná próza ze všech anglicky mluvících regionů.
Mimořádná tvůrčí prémie
iroslav Tomek | Serhij Žadan: Depeche Mode, FRA
Román zachycuje období transformace devadesátých let v prostředí východoukrajinského Charkova, které je líčeno prizmatem několika mladých protagonistů. Kromě konzumace alkoholu a poslechu hudby je spojuje ne zrovna přímá cesta za přítelem, jemuž mají oznámit zprávu o smrti jeho otčíma. Hledání a tápání svým způsobem zrcadlí celou znázorněnou epochu této země.
Miroslav Tomek je překladatel a publicista. Narodil se v Praze, kde vystudoval ukrajinistiku a historii na FF UK. Překládá především z ukrajinštiny a běloruštiny a věnuje se také popularizaci ukrajinské kultury. Do češtiny převedl například román ukrajinského klasika Valerjana Pidmohylného Město (Misto, 1928, česky 2019) či knižní esej běloruského filozofa Ihnata Abdziraloviče Odvěkou cestou (Advěčnym šljacham, 1921, česky 2021). Pracuje v Českém rozhlase.
Tvůrčí prémie
Jana van Luxemburg | Kim de l’Horizon: Kniha krve, Host
Tento v zahraničí velmi oceňovaný, mnohovrstevný autofikční román představoval pro překladatelku obrovskou výzvu. Text knihy, sestávající z proudu reflexí, epických pasáží, popisů scén, dialogů a historických textů, není totiž napsaný pouze spisovnou či hovorovou němčinou. Obsahuje rovněž rozsáhlé pasáže v bernském dialektu a sociolekty bohaté na anglické slangové výrazy.
Jana van Luxemburg vystudovala na FF UK překladatelství a tlumočnictví německého jazyka a nizozemštinu. Z obou jazyků překládá beletrii, populárně-naučnou literaturu, komiksy a jiné texty. Nizozemštinu používá i při práci průvodkyně zahraničních turistů. Na kontě má také vlastní knihu Dobrodružné výlety s dětmi po Šumavě, která získala cenu čtenářů Šumavská ozvěna na literárním festivalu Šumava Litera 2022.
Alena Machoninová | Oksana Vasjakinová: Rána, Maraton
Kniha je v Rusku zakázaná už kvůli svému tématu: hlavní hrdinka a vypravěčka příběhu psaného v první osobě se vyrovnává se svou sexuální orientací. Text však představuje vícevrstevnaté vyprávění. Zpřítomňuje smrt vypravěččiny matky a úsilí se důstojně rozloučit nejen s ní, ale i se způsobem jejího života. Důležité jsou ale kromě reflexe generačních rozdílů také úvahy o paměti a traumatu.
Alena Machoninová vystudovala na FF UK magisterské studium rusistiky a následně doktorské studium komparatistiky. S Janem Machoninem připravila a přeložila antologii básníků lianozovské školy Zloději všedních okamžiků (2016). Je autorkou doslovů k prózám Ljudmily Ulické, Andreje Bitova, Heleny Frischerové, Tamary Petkevičové, Alexeje Salnikova, Mariji Stěpanovové, Andreje Platonova, Oksany Vasjakinové a jiných, z nichž některé i přeložila. Editovala Dějiny ruské moderny své učitelky Miluše Zadražilové. V roce 2023 vydala autofikční prózu Hella, za kterou získala Cenu Nadace Českého literárního fondu a Magnesii Literu za knihu roku.
Miloš Řezník | Aleksander Majkowski: Život a příhody Remusovy. Kašubské zrcadlo, Argo
Toto klíčové dílo kašubské literatury, které vyšlo poprvé roku 1938, líčí putování hlavního hrdiny za ideály a může čtenáři v lecjakém ohledu připomenout Dona Quijota. Autor do něj organicky včlenil kašubské reálie, místopis, krajinu a kulturu, což překladatel nejen adekvátně převedl, ale po faktografické stránce doprovodil i funkčními komentáři.
Miloš Řezník vystudoval na fakultě historii, kde následně i několik let pracoval jako vědecký pracovník na Ústavu světových dějin FF UK. Od roku 2009 působí jako profesor evropských regionálních dějin na univerzitě v Chemnitz (Saská Kamenice), kde od října 2024 řídí její Ústav evropských studií a historických věd. V letech 2014–2024 byl ředitelem Německého historického ústavu ve Varšavě. Zabývá se mimo jiné dějinami regionalismu i současnými regionálními a etnickými hnutími ve střední Evropě, což ho přivedlo i ke kašubské tematice a překládání z kašubštiny.
Udílení ceny proběhlo za podpory hl. m. Prahy, Ministerstva kultury ČR, agentury Dilia, Nadace Českého literárního fondu a Goethe-Institutu.
