Mezinárodní výzkumný tým vedený Mgr. et Mgr. Leou Takács, Ph.D., z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zmapoval emoční změny u žen během těhotenství a po porodu. Jako jedna z mála se tato studie zaměřila na typické emoční změny u zdravých těhotných žen. Vyplynulo z ní, že z hlediska emočního prožívání se od sebe jednotlivá období liší a že emočně náročnější bývá první a třetí trimestr těhotenství. Studie, která vznikla ve spolupráci Filozofické a Přírodovědecké fakulty UK, Kolumbijské univerzity v New Yorku a několika dalších zahraničních univerzit, právě vyšla v mezinárodním odborném časopise Journal of Reproductive and Infant Psychology.
Většina výzkumů o emocích v perinatálním období se dosud zabývala především psychopatologií a odhalováním rizika poporodních psychických poruch. O „normálním“ průběhu emocí během těhotenství a poporodního období toho však dosud víme jen málo, přestože typické fyziologické změny v těhotenství jsou naopak popsány poměrně dobře. Výsledky nové studie přitom ukázaly, že ke změnám emocí dochází během perinatálního období i u zdravých žen bez psychosociálních rizik.
Otázky, na které studie odpovídá:
- Jak se proměňují emoce během těhotenství a v době po porodu?
- Ve které fázi těhotenství jsou ženy zpravidla emočně vyrovnanější a prožívají pozitivnější emoce?
- Ve které fázi těhotenství stoupá hladina negativních emocí?
- Je křivka emocí odlišná u prvorodiček a vícerodiček?
- Má na emoční prožívání matky v těhotenství vliv pohlaví dítěte?
- Jak se mění křivka pozitivních emocí během těhotenství a po porodu?
- Jaké jsou typické vzorce úzkosti, stresu a symptomů deprese v průběhu těhotenství?
Studie sledovala emoční prožívání u 151 žen. Sběr dat, který měl podobu opakovaného dotazníkového šetření, probíhal v letech 2019 až 2022 ve spolupráci se třemi gynekologickými ordinacemi v Praze. „Naše výsledky ukazují, že nejlépe se těhotné ženy cítí ve druhém trimestru. Křivka pozitivních emocí dosahuje v tomto období vrcholu, zatímco negativní emoce, jako je úzkost, napětí, nejistota, smutek či podrážděnost, zpravidla ustupují. Negativní emoce prožívají ženy ve větší míře obvykle na začátku těhotenství a pak opět v době kolem porodu. V prvním případě to může souviset s adaptací na těhotenství, ranními nevolnostmi a vyšším rizikem spontánního potratu v prvním trimestru, ve druhém případě s obavami z blížícího se porodu,“ říká hlavní autorka studie Lea Takács. „V prvních týdnech po porodu však hladiny negativních emocí a stresu u většiny žen klesají a křivka pozitivních emocí naopak stoupá.“
Hlavní zjištění z výzkumu:
- U všech sledovaných emocí (pozitivní emoce, negativní emoce, vnímaný stres, symptomy deprese a úzkosti) dochází během perinatálního období ke komplexním změnám, tj. křivky emocí mají složitější průběh s více vrcholy nebo propady.
- Negativní emoce a úzkost byly nejintenzivnější v prvním trimestru a během těhotenství postupně slábly. S blížícím se porodem hladiny negativních emocí, stresu a symptomů deprese narůstaly, ale během prvních týdnů po porodu opět klesaly.
- Křivka symptomů deprese v těhotenství opisovala tvar písmena U – vyšší hladiny byly zaznamenány v raném a pozdním těhotenství, nejnižší ve druhém trimestru.
- Druhý trimestr se z hlediska emočního prožívání jeví jako nejpříznivější období těhotenství – hladina negativních emocí klesá a křivka pozitivních emocí dosahuje vrcholu.
- Emoční křivky se však liší u prvorodiček a vícerodiček. Nárůst negativních emocí s blížícím se porodem zažívaly zejména prvorodičky. Symptomy deprese po porodu klesly u vícerodiček, u prvorodiček však zůstaly na podobné úrovni jako v době kolem porodu. Úzkost byla u vícerodiček nejvyšší na začátku těhotenství a během celého perinatálního období postupně klesala, zatímco u prvorodiček hladiny úzkosti fluktuovaly a nejnižší úrovně dosahovaly ve druhém trimestru.
- Tvar křivky stresu byl u prvorodiček a vícerodiček shodný, vícerodičky však vykazovaly trvale vyšší hladiny stresu během celého perinatálního období.
- Ženy očekávající chlapce měly v průběhu celého perinatálního období mírně vyšší hladinu stresu.
Výsledky tohoto výzkumu umožňují lépe porozumět typickým emočním změnám u zdravých žen v perinatálním období a mohou být využity ke zlepšení perinatální péče, tak aby zohledňovala potřeby žen v různých fázích těhotenství a rovněž různé potřeby prvorodiček a vícerodiček. Výsledky například ukazují, že prvorodičky potřebují větší podporu v období kolem porodu, protože před porodem zažívají výraznější nárůst negativních emocí, a po porodu zase vykazují vyšší hladiny symptomů deprese než vícerodičky.
Poznatky o typickém průběhu emočního prožívání v perinatálním období mohou být užitečné i pro těhotné ženy: „Budou-li těhotné ženy včas informovány o těchto běžných, typických změnách emocí v perinatálním období, mohou si snáze vytvořit realistická očekávání a lépe se vyrovnat s nároky, které na ně toto současně radostné i nelehké období klade,“ dodává hlavní autorka studie. V neposlední řadě mohou výsledky této studie přispět i k prevenci a včasné intervenci v oblasti perinatálního duševního zdraví, neboť u žen s atypickými emočními trajektoriemi v těhotenství lze předpokládat vyšší riziko rozvoje psychických potíží v poporodním období.
Studie:
Takács, L., Putnam, S. P., Monk, C., Kaňková, Š., Ullmann, J., Abuaish, S., & Kreisinger, J. (2025). The course of women’s emotions from early pregnancy to the postpartum period. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 1–15. https://doi.org/10.1080/02646838.2025.2466622
Výzkum proběhl v rámci projektu: Vliv prenatálního stresu na raný psychický vývoj dítěte: role střevní mikrobioty a imunitní funkce, Grantová agentura České republiky, projekt č. 21-23288S.
Mgr. et Mgr. Lea Takács, Ph.D.
Dr. Takács se zaměřuje na perinatální psychologii, zkoumá souvislosti mezi psychologickými a biologickými procesy u matek i dětí v perinatálním období. Její výzkum se rovněž soustředí na dlouhodobé dopady perinatálních faktorů (zejména perinatální deprese a stresu) na rodičovské chování a neuropsychický vývoj dětí.
Kontakt pro média:
Mgr. Ina Palacká
Tisková mluvčí
Oddělení vnějších vztahů
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Praha 1
E: ina.palacka@ff.cuni.cz
W: ff.cuni.cz
T: +420 777 739 951
