Kolegyně a kolegové z Centra učitelství FF UK jsou mi velkou inspirací, a cena tak patří i jim, říká laureátka Ceny MŠMT dr. Věra Hejhalová

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR na konci roku 2024 převzala dr. Věra Hejhalová z Ústavu germánských studií a Centra učitelství FF UK. Ocenění převzala za vynikající vzdělávací činnost a za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti během posledních tří let.

Co pro vás Cena MŠMT znamená?

Je pro mě zpětnou vazbou, že aktivity, na nichž se podílím, mají nějaký reálný a snad i pozitivně hodnocený dosah. Vždycky jsem si myslela, že ceny tohoto typu nejsou pro normální smrtelníky a vlastně ani nemá cenu se o ně ucházet.

Jsem ráda, že tuto cenu už podruhé během pár let převzal akademik z naší fakulty – v roce 2019 ji obdržel můj kolega z anglistiky doc. Tomáš Gráf. Vnímám to jako důkaz, že na FF UK jsou nejen skvělí vědci a vědkyně, ale také kvalitní pedagogové a pedagožky, jejichž hlavním posláním je předávat maximum z nabytých dovedností další generaci studentů.

Považuji za důležité zmínit, že většina pedagogických aktivit, které dělám a za něž jsem byla oceněna, souvisí s mým působením v Centru učitelství FF UK, zejména v jeho didaktické platformě, kde se pravidelně mám možnost setkávat s kolegyněmi a kolegy didaktiky, s nimiž společně realizujeme studijní programy učitelství. Jsou mi všichni velkou inspirací, a udělená cena patří tím pádem i jim všem.

Děti jsou dnes od malička vystavené velkému vlivu moderních technologií. Často se řeší jejich závislost na mobilech, minulý rok mnoho škol řešilo jejich plošný zákaz. Jak tuto problematiku vnímáte? 

Podle mého názoru zákazy samy o sobě ničemu nepomohou. Zakázané ovoce nejvíc chutná, a proto je velmi pravděpodobné, že oč méně budou moci děti sáhnout po mobilu ve škole, o to více si to vynahradí ve volném čase. Je úkolem nás dospělých, rodičů a učitelů, abychom dětem ukázali, v jakých ohledech lze moderní technologie využívat, aby nám prospívaly, ale zároveň je přesvědčit o tom, že přemíra jejich užívání nám může také škodit.

Sama jsem v dobách, kdy jsem učila na střední škole, naopak studující k využívání mobilních telefonů vybízela a společně jsme reflektovali, v čem nám mohou při výuce cizího jazyka pomoci a v čem naopak nejsou spolehlivé. Zároveň však žáci a žákyně museli dodržovat domluvená pravidla a mobilní telefon ve výuce využívali pouze na vyzvání a k výukovým účelům.

Prudký vzestup nyní zaznamenává především umělá inteligence, která začala silně ovlivňovat prakticky všechny obory. Jaký je váš postoj k jejímu využití při výuce na vysoké škole? Dotkl se její rozmach také výuky na základních a středních školách?

Můj postoj k umělé inteligenci a jejímu využití ve školách všeho typu je veskrze kladný. A doufám, že jsem o tom přesvědčila i všechny své studující, kteří letos v zimním semestru navštěvovali můj předmět „AI ve výuce“.

Předmět jsem koncipovala tak, že jsem ho z velké části nechala spoluutvářet přímo umělou inteligencí a zúčastněnými studenty. Byli mezi nimi především studujícími učitelských studijních programů všech ročníků, ale někteří i z jiných oborů. Společně jsme se věnovali zejména možnostem využití umělé inteligence ve výuce z pozice budoucích učitelů a učitelek, ale i ve všednodenním životě. Zkusili jsme generativní AI využít pro tvorbu studijních plánů, k obohacení výuky o nové výukové materiály, k opravování testů a textů a také k jejich tvorbě. Diskutovali jsme i o možnostech a dosavadních zkušenostech využití AI při vlastním učení a formovali jsme navzájem své postoje vůči tomu, zda a za jakých podmínek umělou inteligenci ve výuce využívat.

Myslím, že i studující, kteří se na kurz přihlásili jen ze zvědavosti, anebo přišli s přesvědčením, že by bylo lépe umělou inteligenci ve školách zakázat, opouštěli kurz plni inspirace a nových nápadů, jak s pomocí AI obohatit svou budoucí výuku. Společně jsme se shodli, že ani AI by neměla být ve školách jakéhokoli typu zakazována, stejně jako mobilní telefony a jiné moderní technologie. Naopak je třeba s ní žáky a žákyně seznamovat a učit je s ní pracovat, umět kriticky nahlížet její odpovědi a nikoli slepě přejímat vygenerované návrhy. O kritickém myšlení jako cíli výuky se hovoří už dlouho. S existencí umělé inteligence nabývá tento vzdělávací cíl nového, a možná ještě důležitějšího rozměru než dosud.

Podílíte se na přípravě a realizaci vstupního kurzu pro provázející učitele a učitelky, který vzniká na FF UK. Pro koho je kurz vhodný a kdy se bude otevírat?

Provázející učitel nebo učitelka je pozice nově definovaná v zákoně o pedagogických pracovnících. Zakotvení pozice v zákoně, jakož i nastavení nového systému podpory těchto učitelů je jedním z dílčích kroků MŠMT, kterým se snaží reformovat celou soustavu přípravy budoucích učitelů a učitelek. S dr. Kateřinou Šormovou z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK a kolegy a kolegyněmi z ostatních fakult připravujících učitele a učitelky z celé republiky jsme byli přizváni do pracovní skupiny zřízené MŠMT a stáli jsme tak od samého počátku u nastavování systému výběru, vzdělávání a odměňování těchto provázejících učitelů a učitelek.

Úkolem fakult vzdělávajících učitele a učitelky není pouze příprava a realizace vstupního kurzu, ale také každoročního průběžného vzdělávání zapojených provázejících učitelů a učitelek, protože cílem je poskytnout studujícím učitelství při jejich praxi koordinovanou společnou podporu. V tuto chvíli probíhá druhý ročník pilotáže celého systému a FF UK má v systému zapojených celkem dvacet provázejících učitelů a učitelek z celkem čtrnácti škol. Brzy přibydou další a od roku 2026 se systém podpory otevře všem pedagogům a pedagožkám, kteří o něj projeví zájem a které si fakulta vybere.

Můj podíl na realizaci vstupního kurzu pro provázející učitele a učitelky je relativně malý a spočívá spíše v koordinační roli všech účastníků a účastnic a v komunikaci se zástupci a zástupkyněmi MŠMT, s nimiž nastavujeme parametry nového systému. Z pozice vedoucí praxe studujících učitelství němčiny se také starám o své tři vyučující němčiny, které se mi dosud podařilo do systému zapojit. V celkem třídenním kurzu se ujímám výukového bloku, který vysvětluje a zakotvuje pozici provázejícího učitele a učitelky zapojeného do systému podpory MŠMT, spolu s vysvětlením jejich práv a povinností, administrativních úkonů a podobně. Hlavní části tohoto kurzu, který lektorují zejména moji kolegové a kolegyně z Centra učitelství FF UK, je rozvoj kompetencí provázejících učitelů a učitelek, tedy těch ze základní či střední školy, kteří se věnují studujícím učitelství na jejich souvislé pedagogické praxi.

Čekají fakultu nějaké další novinky v oblasti vzdělávání budoucích učitelů a učitelek?

MŠMT před cca 3 lety spustilo celou řadů kroků, které mají vést k novému pojetí přípravy budoucích učitelů a učitelek. Toto pojetí je výrazně kompetenčně pojaté. Na podzim 2023 byl vydán Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, který stanovuje výstupní kompetence, které musí studující učitelství mít, když uzavře své vysokoškolské studium. Tyto kompetence se týkají zejména pedagogické a psychologické oblasti. Části oborové se nyní dopracovávají v expertních skupinách, v nichž vznikají kompetenční rámce jednotlivých oborů, které cílí na oborové a oborově-didaktické kompetence.

Součástí reformy je také revize pedagogických praxí. Jejich rozsah bude muset být do budoucna navýšen a jejich kvalita se má zlepšit. Půjde hlavně o to, aby praxe studujících učitelství byly dobře reflektované a zahrnovaly náhled provázejících učitelů a učitelek, vedoucích praxí z FF UK i samotných studujících.

Všechny změny ve vzdělávání budoucích učitelů a učitelek se promítly do standardů, které přesně vymezují, jak má vypadat studium učitelství, které bude do budoucna profesním, nikoli akademickým studijním programem. Na základě těchto standardů bude nutné všechny studijní programy učitelství (bakalářské i navazující magisterské) nově akreditovat. Přibude v nich nejen praxe, ale bude více prostoru i pro didaktiku, pedagogiku a psychologii. Změn se dočká i podoba závěrečné práce.

Je zřejmé, že reforma přípravy budoucích učitelů a učitelek má široký záběr a promítá se do mnoha oblastí zároveň. Jednou z avizovaných změn v reformě učitelské přípravy je také podpora didaktického výzkumu a jeho uznávání pro potřeby akreditací studijních programů vědeckého růstu. Pevně věřím, že se tento cíl stanovený v Reformě přípravy učitelů a učitelek pro roky 2025–2028 podaří naplnit, aby spolu s ostatními kroky byla reforma přípravy budoucích učitelů a učitelek kompletní a smysluplná.

Připravujete aktuálně nějakou publikaci, ať už v rámci učitelství nebo germanistiky?

Ráda bych zužitkovala zkušenosti a nápady získané výukou kurzu „AI ve výuce“ a promítla je do článku týkajícího se právě možností využití umělé inteligence pro učitele. Zároveň s kolegyněmi z projektu OP JAK CoRe sbíráme data pro studii týkající se výuky žáků a žákyň s odlišným mateřským jazykem na českých školách, respektive získáváme data k postojům k vícejazyčnosti a výuce cizích jazyků. V rámci projektu OP JAK „Podpora rozvoje učitelských kompetencí“ pracujeme v mezifakultním týmu na přípravě pedagogické koncepce klinické školy, jejíž vznik MŠMT iniciovalo a jejíž rámce stanovilo. Možná i z toho časem vznikne nějaký typ publikace.

Text: Michal Otáhal
Foto: Martin Hundák (FF UK), Veronika Vachule Nehasilová (UK Forum)