Opustil nás jeden z nejvýznamnějších arabistů a historiků Blízkého východu české historie prof. PhDr. Eduard Gombár, CSc. (14. října 1952 – 5. ledna 2025). Jeho jméno je pevně spjato s Katedrou Blízkého východu FF UK, kde působil od sedmdesátých letech 20. století až dodnes a v letech 2004 až 2014 byl jejím ředitelem. Byl to vystudovaný arabista, historik a filozof s orientací na realistický a pragmatický pohled na Blízký východ. Svůj nesmírný rozhled a praktické i teoretické znalosti v oboru předával ve svých předmětech k moderním i soudobým dějinám Blízkého východu.
Magisterská studia ukončil v roce 1977 a disertační práci obhájil v roce 1981. V roce 1988 byl jmenován docentem obecných dějin a v roce 2008 profesorem mezinárodních politických vztahů. Vyvrcholením jeho akademické činnosti bylo desetileté vedení Ústavu Blízkého východu a Afriky, kdy se mu podařilo úspěšně akreditovat všechny udržitelné obory (Arabistika, Dějiny a kultura islámských zemí, Hebraistika, Íránistika a Turkologie) a provést nutnou generační obměnu. Od roku 2017 dále působil na katedře jako externí vyučující. Učil diplomacii na Vysoké škole finanční a správní, školil doktorandy na Vysoké škole ekonomické a od roku 2016 působil na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Působil i v diplomatických službách v Libyi či Sýrii. Byl dlouholetým místopředsedou Společnosti česko-arabské.
Ve své publikační činnosti se zaměřil na dějiny Blízkého východu v 19. a 20. století. Kladl důraz na propojení studia lokální společnosti i širších mezinárodních vztahů. To zúročil ve svých pracích k současným dějinám Blízkého východu vydaným na přelomu tisíciletí – Dramatickém půlměsíci, Kmenech a klanech v arabské politice a Kmenech a klanech v arabském Maghribu. Nadnesl zde význam studia společnosti a jejích elit pro jednotlivé země regionu a ovlivnil řadu svých žáků. Syntetický pohled na moderní dějiny Blízkého východu přinesl v Moderních dějinách Blízkého východu. Pohled na soudobé dějiny BV přinesl v několika svazcích v rámci edice Dějiny států nakladatelství Lidové noviny (Dějiny Egypta, Dějiny Libye a Dějiny Iráku). Posmrtně vyjdou v průběhu roku 2025 Dějiny Sýrie. Plánoval i Dějiny Tuniska.
S jeho žáky se setkáme v praxi mezi velvyslanci, diplomaty, v zahraničním obchodě i ve vědeckém či pedagogickém prostředí. V jejich vzpomínkách a jeho díle nyní přetrvává jeho nemalý odkaz.
Josef Ženka, Katedra Blízkého východu FF UK
