Křídlo čtvrtého patra hlavní budovy, kde se dnes nachází Tiché místo, se postupně začne navracet ke svému původnímu poslání, tedy vědě a vzdělávání. Celkovou transformaci Tichého místa zahájí 11. prosince 2024 v 17:00 pietní umělecká performance výtvarníka Patrika Hábla a hudebníka Michala Rataje. Akce je otevřená pozůstalým a celé akademické komunitě na základě registrace.
Výtvarně-hudební performance bude představovat jedinečné propojení vizuálního a zvukového umění. Během této události bude Patrik Hábl, známý svými inovativními výtvarnými instalacemi a experimenty s tradičními materiály, v reálném čase za použití zlaté barvy tvořit na 25 metrů dlouhý svitek plátna v chodbě Tichého místa. Proces malby bude doprovázen originální hudbou Michala Rataje, předního skladatele elektroakustické a filmové hudby a absolventa hudební vědy na FF UK, který v této performanci využije živou elektroniku a prostorovou práci se zvukem.
Toto unikátní spojení výtvarné a hudební tvorby vytvoří intenzivní atmosféru, v níž se účastníci stanou svědky dialogu mezi pohybem štětce a zvukovou kompozicí. Performance slibuje meditativní i dynamický zážitek, který posouvá hranice tradičního pojetí umění a zdůrazňuje propojení lidské kreativity napříč médii. Událost přináší výjimečnou příležitost nahlédnout do procesu vzniku uměleckého díla, které spojuje hloubku symboliky zlaté barvy s inovativním přístupem k hudební tvorbě.
Performance je součástí procesu transformace pietního prostoru zvaného Tiché místo ve 4. patře v budově FF UK na náměstí Jana Palacha v souvislosti s blížícím se rokem od tragických událostí 21. prosince 2023.
Patrik Hábl (* 10. 7. 1975, Zlín)
Patrik Hábl vystudoval na pražské UMPRUM (2000) u prof. Pavla Nešlehy. Absolvoval roční školení v grafickém ateliéru Mikoláše Axmanna, rok navštěvoval Akademii Muchina v Petrohradu a rok pražskou AVU, ateliér Vladimíra Kokolii. Jeho tvorba se pohybuje na pomezí experimentální malby a grafiky. Háblovy obrazy a abstraktní krajiny v sobě často nesou i sakrální přesah, což dokládá například předvelikonoční instalace „postních obrazů“ v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora nebo velkoformátová plátna v Centru současného umění Dox, jehož poslední patro proměnil v kapli. Často také umělecky vstupuje do veřejného prostoru a architektonických děl. Jeho prostorové realizace v architektuře se nedávno staly součástí paláce Drn a rekonstruovaného paláce Špork (Stanislav Fiala, 2017). Další umělecké vstupy do architektury lze nalézt v projektech Park Palmovka (Aulík Fišer architekti, 2018), kde vytvořil monumentální obraz připomínající vodopád, nebo ve Vinařství Lahofer ve Znojmě (Chybik + Kristof, 2019), kde malby s názvem Vrstvy pokrývají celé klenby. Jeho intervence byly a jsou k vidění také v klášteře benediktinek na Bílé Hoře, v Terezíně či na pražské magistrále.
Patrik Hábl má za sebou více než 70 samostatných výstav po celém světě, např. v Miláně v galerii Spazio Ostrakon, v Kjótu v Galerii Gimlet Saas, v Grazu v QL Gallery nebo v loňském roce v Mnichově v Gallery Kalt. Jeho práce byla také zařazena do čtvrtého a šestého Pekingského mezinárodního uměleckého bienále. Hábl také vystupoval na skupinových výstavách v Paříži, New Yorku, Istanbulu a Curychu. Je držitelem ceny Europol Award, ceny Grafika roku 2019 nebo Waldesovy ceny. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. V současné době pedagogicky působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Michal Rataj (* 26. 1. 1975, Písek)
Michal Rataj vystudoval hudební vědu na FF UK (1999) a skladbu na HAMU (2003) v Praze u Ivana Kurze a Milana Slavického. Absolvoval studijní pobyty na Royal Holloway University of London (1995), Humboldt Universität zu Berlin, Musikhoschule Hans Eisler (1998) a Universität der Künste zu Berlin (2002). V roce 2006 obhájil doktorskou práci zaměřenou na elektroakustickou hudbu a současné koncepty radioartu. V letech 2007–2008 pracoval díky Fulbrightovu stipendiu v Centre For New Music And Technology (CNMAT) na University of California v Berkeley. Je autorem převážně elektroakustické a instrumentální hudby a od roku 2008 vystupuje sólově v autorských zvukových performance v Evropě i v USA. V poslední době jsou jeho koncerty zpravidla realizovány v různých podobách prostorového zvuku. Vyučuje skladbu a elektroakustickou hudbu na Katedře skladby HAMU a zúčastnil se řady evropských festivalů (Ostravské dny nové hudby, Pražské jaro, MetaMorf Trondheim, LAB30 Augsburg, V:NM Graz, AudioArt Kraków, NextWave, Multiplace ad.).
Je autorem hudby k desítkám rozhlasových her a jeho skladby byly vysílány v řadě zemí po celém světě. Jako skladatel je aktivní také v oblasti filmové a televizní produkce. Od roku 2000 zkomponoval hudbu k několika desítkám filmů a seriálů (např. Jan Palach, Život a doba soudce AK II, Bohéma, České století a další), spolupracoval s Otakarem Koskem, Radimem Procházkou, Lucií Královou, Martinem Řezníčkem, Hanou Železnou, Kamilou Zlatuškovou, v oblasti hrané tvorby pak v poslední době především s Robertem Sedláčkem.
