Článek „Dating the Egyptian Old Kingdom: The reign of Djedkare (5th dynasty)“ v odborném časopise Radiocarbon (Cambridge University Press) se zabývá zejména pozdní 5. dynastií. Zkoumá ji na základě nových nálezů z Džedkareovy královské nekropole v jižní Sakkáře a nekrálovského pohřebiště v jižním Abúsíru, kde bádají odborníci z FF UK. Studie je výstupem projektů Českého egyptologického ústavu FF UK (ČEgÚ) ve spolupráci s Institut français d’archéologie orientale v Káhiře.
Nově získaná data napovídají, jaké bylo přibližné datum Džedkareova nástupu na trůn. Data byla vyhodnocena v širším kontextu historických dokladů, které se k jeho vládě vztahují. Tvoří tak základ nového modelu časové hustoty pravděpodobnosti, jenž lze dále zpřesňovat novými nálezy z archeologických výzkumů. Prezentovaný model ukazuje, že Džedkare nastoupil na egyptský trůn zřejmě mezi lety 2503 a 2443 př. n. l., tedy o něco dříve, než se uvádí v obecně přijímaných chronologických přehledech staroegyptské Staré říše. Tento nově publikovaný model tedy představuje přesnější chronologický rámec po pozdní 5. dynastii staroegyptských dějin, jež byla obdobím významných socioekonomických transformací.
„Změny za Džedkareovy vlády lze chápat jako důsledek postupného narůstání komplexity staroegyptské společnosti v průběhu 5. dynastie,“ popisuje spoluautor článku prof. Miroslav Bárta, „kdy postupně sílily mocné úřednické rody, což vyústilo v boje o moc a sílící důraz na vlastní činy jednotlivců. Proměny státní správy vyvrcholily reformami a zavedením nových úřadů, které měly upevnit královu kontrolu nad jižní částí země.“
„V pramenech sledujeme také inovace v zádušních tradicích, které vyústily v proměnu podoby výzdoby hrobek, kdy se poprvé objevila výzdoba v podzemní části hrobky,“ dodává spoluautorka doc. Hana Vymazalová.
Poznatky akademici získali radiokarbonovou analýzou (chemicko-fyzikální metodou zjišťující stáří biologického materiálu) vybraných archeologických nálezů z několika monumentů na králově nekropoli v jižní Sakkáře. Jednalo se o královu pyramidu, zádušní chrám jeho manželky Setibhor a dvě elitní hrobky nejstaršího královského syna Isesiancha a správce paláce Chuwyho. Pro další zpřesnění modelu byly využity dva dříve zjištěné vzorky z pohřebiště v jižním Abúsíru, které pocházejí z doby vlády panovníků Huniho (konec 3. dynastie) a Niuserrea (polovina 5. dynastie).
Na studii se podílela dr. Anita Quiles z francouzské Laboratoire de mesure du Carbone 14 a Institut français d’archéologie orientale du Caire. Pro studii analyzovala vzorky a vytvořila, zpřesnila a interpretovala její modely.
Doc. Hana Vymazalová z ČEgÚ, která vedla tento dílčí projekt za ČEgÚ, zasadila nálezy do širšího kontextu dostupných pramenů ze sledovaného období. Během archeologického výzkumu v Egyptě navíc vedla dokumentační práce.
Vedoucím archeologického výzkumu v Abúsíru byl prof. Miroslav Bárta rovněž z ČEgÚ, který doplnil informace a diskusi vztahující se ke vzorkům z hrobek AS 54 a AS 68.
Vedoucím archeologického výzkumu Džedkareova královské nekropole v jižní Sakkáře byl dr. Mohamed Megahed z ČEgÚ, jenž vedl terénní práce na tomto nalezišti, a podílel se na kontextualizaci nálezů.
