Akademička z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií FF UK společně s kolektivem autorů z Ústavu slovenské literatury Slovenské akademie věd převzala ocenění za výsledky své vědecko-výzkumné práce. Oceněni byli především za kolektivní monografii Literárne krajiny Bratislavy: obraz mesta po roku 1918.
Publikace je svým zaměřením ojedinělá a průkopnická. Desetičlenný autorský kolektiv v ní představuje výsledky výzkumu literárního obrazu Bratislavy, vytváří a interpretuje katalog jeho klíčových toposů v časovém rámci přibližně jednoho století, ve kterém slovenská metropole prošla zásadními politickými, etnickými a kulturními změnami. Literární obraz města se dosud neustálil okolo kanonického jádra několika základních autorů a textů, jak je tomu v případě některých jiných evropských měst, která jsou úzce spojená s dílem nebo biografií slavného spisovatele. Obraz zůstává heterogenní a fragmentární, je stále spíš nedokončenou mozaikou. V literárních krajinách tohoto města je však možné dobře identifikovat několik prostorových konstant a klíčových literárních toposů, které souvisí s hraniční geografickou, kulturní a jazykovou polohou Bratislavy a také s její politickou a urbanistickou historií.
Součástí kolektivní monografie je studie dr. Jany Pátkové nazvaná „Medzi domovom a kolóniou: prvorepubliková Bratislava z českej perspektívy.“ V ní představuje Bratislavu očima české literatury například skrze tvorbu Vítězslava Nezvala, Stanislava Kostky Neumanna, Jaroslava Seiferta, ale i méně známých autorů, jako je Jan Václav Rosůlka nebo Ladislav Narcis Zvěřina. Autorka v ní využívá své dosavadní výsledky z postkoloniálního výzkumu vzájemných česko-slovenských literárních vztahů.
Na studiích v monografii se kromě akademičky z FF UK podíleli také Radoslav Passia, Vladimír Barborík, Katarína Badžgoňová, Anikó Dušíková, Michal Habaj, Matej Masaryk, Vladimíra Mravcová, Viliam Nádaskay a Jaroslav Šrank.
