Zemřela přední tlumočnice a překladatelka mezi českým znakovým jazykem a češtinou Naďa Hynková Dingová

Dr. Naďa Hynková Dingová vyučovala na FF UK v oborech Čeština v komunikaci neslyšících a Jazyky a komunikace neslyšících (Deaf Studies). Od roku 2002 byla postupně členkou Ústavu českého jazyka a teorie komunikace, Ústavu jazyků a komunikace neslyšících a Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK. Po dvě desetiletí v těchto ústavech vedla a kreativně směrovala vzdělávání tlumočníků a překladatelů mezi českým znakovým jazykem a češtinou. Věnovala se i výzkumu, publikační činnosti, vedla bakalářské a diplomové práce, studentské projekty a praxe. V roce 2017 na FF UK obhájila disertační práci na téma „Typologie chyb v tlumočení z češtiny do českého znakového jazyka“.


Překlad medailonku do českého znakového jazyka naleznete zde nebo přes QR kód.


Naďa absolvovala Divadelní fakultu JAMU v Brně, obor Výchovná dramatika pro Neslyšící. Obor si vybrala náhodou, nevěděla, že byl původně určen jen pro neslyšící uchazeče. Tak se řízením osudu dostala ke svému životnímu poslání a největšímu koníčku v jednom – ke znakovým jazykům a komunitě neslyšících.

Po ukončení studií na JAMU (1996, titul Bc.A) a následně speciální pedagogiky na PedF MU působila několik let jako učitelka a tlumočnice v bilingvální mateřské škole pro neslyšící děti Pipan v Praze a pak na základní škole v Plesné u Chebu. K dětem měla Naďa vždy blízký vztah a ráda s nimi pracovala, mj. byla u nás jednou z průkopnic tlumočení pro neslyšící děti.

Po několika letech se vrátila do Prahy a začala pracovat na FF UK.

V roce 2000 spoluzakládala první profesní organizaci tlumočníků pro neslyšící v ČR, Českou komoru tlumočníků znakového jazyka (dále Komora). V letech 2006 až 2011 působila jako její předsedkyně. V této funkci byla neuvěřitelně výkonná a podařilo se jí zorganizovat hned několik velkých projektů. Mezi nimi například projekt TOND – tlumočník očima neslyšícího dítěte, díky němuž k neslyšícím dětem přicházely informace o tlumočení, nebo obrovský projekt financovaný z evropských fondů, v jehož rámci vzniklo přes padesát publikací zabývajících se tlumočením, českým znakovým jazykem a komunitou neslyšících.

Vzdělávání budoucích tlumočníků se věnovala nejen na FF UK, ale i v rámci Komory, kde mimo jiné založila a vedla Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky českého znakového jazyka.

Komora v té době vydávala svůj pravidelný zpravodaj nejen v češtině, ale také v angličtině. Její členové tak navazovali kontakty i v zahraničí a čerpali odtud informace pro další rozvoj tlumočnické profese u nás. Spolupráce se zahraničními odborníky byla ostatně důležitá i v Nadině odborné a výukové práci na fakultě, například při organizaci konferencí a workshopů. Komora pod Nadiným vedením v roce 2006 v Praze poprvé pořádala mezinárodní konferenci Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka.

Vedle všech těchto odborných, pedagogických a organizačních aktivit zvládala Naďa aktivně tlumočit nejen ve vzdělávání a v komunitní oblasti, ale také v mnoha oblastech dalších. Ve všech zanechala výraznou stopu a lze říci, že byla strůjcem pozitivních změn v pojetí i realizaci tlumočnické profese vztažené k neslyšícím.

Naďa aktivně působila jako soudní tlumočnice a zapojovala se i do změn v nastavení této profese. Od roku 2010 dosud byla členkou představenstva Komory soudních tlumočníků a v této funkci pomáhala tvarovat zákony týkající se soudního tlumočení.

Velkou kapitolou mezi Nadinými aktivitami bylo umělecké tlumočení. Ona sama ho v titulu jedné své stati charakterizovala jako „zpřístupnění podstaty lidské bytosti“ a tento rozměr svým tlumočením ve sféře divadla a hudby dokázala opravdu předat. Její talent, hloubka prožitku, lehkost i kreativita byly jedinečné. Snoubily se s nimi i organizační schopnosti a potřeba vymýšlet a prosazovat stále nové věci. Naďa iniciovala mnoho premiérových akcí, vrhala se do uměleckých žánrů, které u nás před ní nikdo tlumočit nezkoušel. Stála tak například u zrodu stínového tlumočení divadelních představení, živých koncertů, dokonce se odvážila tlumočit vážnou hudbu.

Pro své vize dokázala získat podporu lidí podobně nastavených, spolupracovala s mnoha divadly (Divadlo Kampa, Divadlo Lávka, Divadlo Na Zábradlí, Divadlo Nablízko, Divadlo v Celetné, Divadlo Na Jezerce, Divadlo Kalich, Semafor aj.) a tlumočnicky se podílela na četných inscenacích, které zprostředkovávaly umělecký zážitek neslyšícímu publiku, ale současně specificky obohacovaly i diváky slyšící: Tracyho tygr, Růže pro Algernon, Perfect Days, Čtyři dohody, muzikály Mauglí nebo Kdyby tisíc klarinetů a mnoho dalších. Naďa v této své aktivitě inspirovala a motivovala další kolegy, slyšící i neslyšící, nejraději totiž pracovala v týmu. Před několika lety spoluzaložila umělecký spolek KukátkOO, specializující se na autorský projev v českém znakovém jazyce a umělecké tlumočení, a donedávna byla jeho aktivní členkou.

Neslyšícím zájemcům Naďa také zprostředkovávala mnoho komentovaných prohlídek nejrůznějších výstav. Podněcovala kulturní instituce ke zpřístupňování jejich expozic pro neslyšící návštěvníky. Patnáct let spolupracovala s Národním muzeem, a to metodicky i jako tlumočnice. Hlavně díky ní vznikla tradice tlumočení velkých mainstreamových společenských a kulturních akcí, například koncertu Podepsáno srdcem, Muzejní noci, Noci literatury, Open House a mnoha dalších. Tlumočila i na dalších akcích, například na filmovém festivalu Jeden svět nebo na Noci vědců. Do těchto aktivit velmi často zapojovala i své studenty. Několik let se se studenty Ústavu jazyků a komunikace neslyšících FF UK (ÚJKN) podílela na organizaci akce Okna ÚJKN dokořán, jejímž cílem bylo popularizovat směrem k neslyšící veřejnosti odborné aktivity studujících tohoto ústavu.

Naďa byla také dlouholetou předsedkyní Expertní komise pro řešení otázek tlumočení pro neslyšící při Asociaci organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, v jejímž rámci například v roce 2023 vybojovala vydání „Deklarace k výuce českého znakového jazyka“. Angažovala se i v mnoha dalších oblastech, jejím cílem vždy bylo zlepšovat podmínky jak pro tlumočení, tak i pro komunitu neslyšících.

Od roku 2001 byla Naďa externí spolupracovnicí České televize. Stála u dnešní podoby Zpráv v českém znakovém jazyce, psala scénáře pro Televizní klub neslyšících, tlumočila hlavní zprávy a další pořady. I její zásluhou bylo významně posíleno tlumočení tiskových konferencí, zpravodajských, publicistických a popularizačních pořadů během pandemie covid-19. Ve veškeré své činnosti v České televizi opět lobovala za lepší podmínky pro neslyšící diváky i spolupracovníky ČT. Byla jedním z prvních tlumočníků v Senátu ČR a v dalších institucích a úřadech.

Naďa nikdy nelitovala času stráveného prací pro druhé, zejména prací pro neslyšící. Všude, kde působila, se snažila změnit nastavení. Měla vždy na zřeteli svůj hlavní cíl: porozumění, komunikaci, vzájemné propojení světa neslyšících a světa slyšící většiny. Nikdy se nebála projevit svůj názor. Nezajímala ji její vlastní prestiž a postavení. Nestarala se o to, co si myslí většina. Konflikt byl pro ni dalším prostředkem na cestě k cíli, necítila strach a uměla přesvědčit okolí o prospěšnosti svých záměrů.

Dlužno dodat, že její záběr byl široký i ve volnočasových aktivitách. K jejím koníčkům patřila v jisté době mimo jiné kulturistika. Jako kulturistka se zúčastnila mnoha závodů. Věnovala se také atletice a v mládí trénovala s Ludmilou Formanovou. Sport zůstal její celoživotní zálibou. V posledních letech se Naďa velmi zajímala o přírodní léčbu a přírodu jako takovou.

V osobním životě byla její cesta trnitá. Z neradostného dětství však naštěstí přešla do náruče komunity neslyšících a později také založila vlastní rodinu. Její syn, manžel i děti z manželových předchozích vztahů pro ni byli zásadním zázemím a zdrojem štěstí. V posledních dvou letech bohužel bojovala s vážnou nemocí. Přes nepříznivé prognózy dokázala i tady dlouho vzdorovat osudu. V pondělí 27. května 2024 však nemoci podlehla.

Pro mnoho z nás po mnoho desetiletí představovala Naďa vůdčí postavu v oblasti tlumočení pro neslyšící. Dovolme si ji proto nazvat „Královnou tlumočnicí“. Tento termín nyní rezonuje celou komunitou neslyšících, tedy v srdcích těch, kteří se s ní na její krátké, ale intenzivní cestě potkali a kterým věnovala nejvíc energie.

Nadi, děkujeme, že jsme se s tebou i my mohli setkat, pracovat po tvém boku a čerpat od tebe inspiraci.

Výběr původních odborných článků a aktivit Nadi Hynkové Dingové

HYNKOVÁ DINGOVÁ, Naďa. Základní taxonomie chyb při tlumočení z češtiny do českého znakového jazyka. Online, video. 1. 12. 2018.

DINGOVÁ, Naďa. Divadelní představení Tracyho tygr zpřístupněno neslyšícím. Gong. 2004, č. 10.

Odborná přednáška tlumočená Naďou Hynkovou Dingovou

VAŇKOVÁ, Irena. Člověk v jazyce: prostor, příběh, prožitek (Jazyky mluvené a jazyky znakové). Online, video. 28. 6. 2016.

Umělecké tlumočení realizované Naďou Hynkovou Dingovou

MTDCZ [@MTDCZ]. Non, je ne regrette rien (Podepsáno srdcem 2009). Online, video. 21. 12. 2009.

Výběr rozhovorů s Naďou Hynkovou Dingovou

ASOCIACE KONFERENČNÍCH TLUMOČNÍKŮ. Noví členové se představují: Naďa Hynková Dingová. Online. Askot.cz. 2023.

ŘÍHOVÁ, Klára. Naďa Hynková Dingová: Český znakový jazyk je krásný. Online. Novinky.cz. 2021.

RYCHLÍK, Martin. Jak se znakuje COVID-19? Tlumočníci FF UK pomáhají neslyšícím. Online. Forum: Magazín Univerzity Karlovy. 2020.

CÉZOVÁ, Veronika. Naďa: Díky koronaviru se povedla velká osvěta znakového jazyka. Online. SNN ČR: Jsem jedno ucho. 2020.

HLAVICOVÁ, Nikola. Umělecké tlumočení je závazek. Ale krásný! Online. Idětskýsluch.cz: informační portál. 2020.

Další medailonek Nadi Hynkové Dingové

KUKÁTKOO. Náš tým. Online. Kukatkoo.cz.


Související články