Dlouholetá akademička Filozofické fakulty UK zemřela 21. 5. 2024 po těžké nemoci.
Po několika letech strávených spoluprací s archeology na rodném Slovensku přešla Květa Smoláriková do Prahy, kde na Filozofické fakultě UK vystudovala v letech 1986–1991 klasickou archeologii a historii, a poté, co bylo v roce 1989 po dlouholeté přestávce opět otevřeno studium egyptologie, vystudovala i tento obor, který se jí stal celoživotní náplní. Ještě před dokončením studia egyptologie v roce 1994 se zapojila do archeologických výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK v Abúsíru a jako jeho členka se stala významnou a důležitou součástí týmu, který dlouhodobě zkoumá unikátní pohřebiště vysokých hodnostářů egyptského státu z doby 6. stol. př. n. l.
Její doménou bylo zejména studium keramiky z těchto hrobek. S jejím jménem jsou tak spojeny mimořádné objevy, jako jsou dosud největší z Egypta známé soubory vybavení a materiálů použitých při mumifikaci generálů Menechibnekona (vydaný v jejím detailním zpracování v roce 2011) a Vahibremerineita, jehož publikaci už nestačila dokončit. Vedle toho se dlouhodobě podílela i na dalších archeologických výzkumech v Egyptě, jako byla expedice Britského muzea na Kóm el-Hisn a společná polsko-slovenská expedice na Tell er-Retábě, obojí v deltě Nilu.
Díky své erudici a rozsáhlým znalostem pramenů patřila k předním a mezinárodně uznávaným znalcům egyptské keramiky doby 1. tis. př. n. l. (s přesahy do 2. tis. př. n. l. a do 1. tis. n. l.). Vysoce oceňované a citované byly i její odborné články a monografie věnované řeckým importům do Egypta z doby před příchodem Alexandra Velikého a egyptskému vojenství a pevnostní architektuře z doby 26. egyptské dynastie (7.–6. stol. př. n. l.). Aktivně se účastnila řady mezinárodních kongresů a konferencí u nás i v zahraničí, a její příspěvky byly uznávány pro svou přehlednost a množství inspirativních myšlenek.
Vedle své rozsáhlé vědecké práce a účasti na terénních výzkumech v Egyptě se Květa Smoláriková významně podílela na výuce oboru egyptologie a v menší míře klasické archeologie na FF UK, ale příležitostně i na dalších fakultách v České republice i na Slovensku. Dlouhodobě se podílela na organizaci studia a s tím spojené administrativě. Rozsáhle se věnovala mimouniverzitním přednáškám a popularizační činnosti. Díky své bezprostřednosti měla v této své činnosti vždy úspěch a obdiv publika.
Květu si vždy budeme pamatovat jako mimořádně pracovitou, a přitom skromnou a veselou kolegyni, a zároveň nadšenou cestovatelku, která se se spontánní samozřejmostí pohybovala jako doma nejen v Egyptě, kde si jí místní vždy hluboce vážili, ale i v jiných zemích, například v Libyi nebo Íránu.
Jako člověk, kolegyně i kamarádka nám všem bude Květa moc chybět. Čest její památce.
S tichou vzpomínkou:
Ladislav Bareš, Renata Landgrafova, Jiří Janák a kolektiv Českého egyptologického ústavu FF UK.
