FF UK podala celkem 50 žádostí, úspěšnost navržených projektů tedy činí 30 procent a v rámci soutěže standardních projektů 35 procent. V kategorii JUNIOR STAR uspěla dr. Veronika Dulíková z Českého egyptologického ústavu FF UK, které agentura schválila i standardní projekt. Ve stejné kategorii uspěla také dr. Nikola Paillereau z Fonetického ústavu FF UK, jejíž projekt bude řešen v Psychologickém ústavu AV ČR s využitím laboratoře LABELS – společným pracovištěm PsU AV ČR a FF UK.
Úspěšný projekt FF UK v rámci programu JUNIOR STAR
Projekt dr. Veroniky Dulíkové „Tituly a kosti staroegyptských úředníků: nový matematický přístup ke zpracování dat ze Staré říše“, řešený na FF UK, zkoumá vztah jedince a fungování staroegyptské společnosti v období Staré říše (2700–2180 př. Kr.) a definuje možné vztahy a souvislosti mezi antropologickými daty a sociálním statusem, rodinnými vazbami či demografickým profilem populace, a to pomocí metod pokročilé matematiky. Interdisciplinárně zaměřený projekt propojuje metody systematického sběru dat a analýzy komplexních sítí s antropologickým výzkumem konkrétních jedinců pohřbených v pyramidových polích.
Výzkumný tým čítá jedenáct lidí, přičemž jádro tvoří čtyři osoby. Hlavní řešitelkou je egyptoložka se specializací na společnost dr. Veronika Dulíková. Součástí týmu je také dlouholetá spolupracovnice Českého egyptologického ústavu FF UK a antropoložka dr. Petra Brukner a dva matematici, dr. Marek Bukáček z Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Ing. Jana Vacková z Katedry aplikované matematiky Fakulty informačních technologií ČVUT, kteří budou zajištovat analýzu tisíců dat rozmanitého charakteru.
Úspěšní žadatelé a žadatelky o standardní projekty:
- Veronika Dulíková z Českého egyptologického ústavu FF UK: „Analýza dynamiky administrativního vývoje v době stavitelů pyramid (2700–2180 př. Kr.) pomocí pokročilých analytických nástrojů“
- Pavel Štichauer z Ústavu románských studií FF UK: „Projekt MIXPAR: Kvantitativní přístup ke smíšeným systémům auxiliace v italorománských dialektech“
- Hana Skoumalová z Ústavu Českého národního korpusu FF UK: „Česká frazeologie a proměny jejího užívání v dobových a žánrových kontextech“
- Daniele De Santis z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK: „Návrat německo-českého představitele rané fenomenologie: Intencionalita, vědomí a mysl ve filozofii Maximiliana Becka“
- Anna Tropia z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK: „Diskuse o inteligentní duši: Aktivní intelekt a jeho role v jezuitské filozofii 16. století“
- Hana Vymazalová z Českého egyptologického ústavu FF UK: „Ve stínu faraona: druhý život královského monumentu“
- Jan Volín z Fonetického ústavu FF UK: „Prozodické vyjádření informační struktury výpovědi v češtině“
- Jaroslav Svátek z Ústavu českých dějin FF UK: „Odpustkové seznamy pro jeruzalémskou pouť ve střední Evropě (14.–16. století)“
- Robert Adam z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK: „Strategie adaptace na neoabsolutismus v soukromé a veřejné komunikaci na příkladě Karla Havlíčka“
- Jiří Milička z Ústavu Českého národního korpusu FF UK: „Velké jazykové modely prizmatem korpusové lingvistiky“
- Renata Landgráfová z Českého egyptologického ústavu FF UK: „Rozpoznávání a překlad hieroglyfů“
- Miroslav Michela z Ústavu českých dějin FF UK: „Vyjednávání o revoltě v české a slovenské postsocialistické transformaci“
- Ondřej Pešout z Katedry psychologie FF UK: „Podpora přírodovědné gramotnosti prostřednictvím výukového prostředí založeného na narativních výukových hrách pro žáky prvního stupně základních škol“
- Radek Honzík z Katedry logiky FF UK: „Role teorie množin v moderní matematice“
V programu JUNIOR STAR uspěl také výzkumný projekt dr. Nikoly Paillereau „Vliv bilingvismu na percepci a produkci řeči v prvním roce života“, který bude řešen v Psychologickém ústavu AV ČR s využitím laboratoře LABELS (společné pracoviště PsU AV ČR a FF UK). Cílem projektu je prozkoumat, jak bilingvismus ovlivňuje vývoj percepce a produkce řeči u kojenců v prvním roce života, a tak rozšířit a zobecnit stávající teoretické úvahy o raném vývoji řeči. Výzkum se zaměří na období žvatlání ve věku 8–14 měsíců a na sluchovou diskriminaci mezi jazyky a zvuky řeči, která bude zkoumána ve 4., 6. a 12. měsíci pomocí neurozobrazovacích metod (EEG a fNIRS) a kognitivně-behaviorálních metod. Od neurofyziologických údajů o zpracování řeči během prvních měsíců života se očekává, že budou obzvláště poučné, protože by měly pomoci lépe porozumět vývoji mozku v kontextu mateřského jazyka (případně jazyků) dítěte. Projekt tak pomůže pochopit, zda lze stanovené vývojové milníky v raném osvojování řeči považovat za univerzální.
Součástí projektu bude mezinárodní poradní sbor. Neurovědec dr. Torsten Wüstenberg z německé univerzity Heidelberg bude dohlížet zejména na přípravu EEG a fNIRS experimentů a na analýzu neurofyziologických dat a lingvistka prof. Sophie Kern z francouzské univerzity Lyon Lumière bude dohlížet na experimentální část projektu zabývající se dětskou produkcí (žvatláním). V rámci projektu bude připraveno osm rukopisů k publikaci: šest v mezinárodních recenzovaných časopisech a dva v domácích recenzovaných časopisech.
Přehled všech úspěšných projektů naleznete na stránkách Grantové agentury ČR.
