Na festivalu 26. září 2023 představili organizátoři z Library of Languages / Knihovny řečí a Zastoupení Evropské komise v ČR jazykovou diverzitu středoevropského areálu prostřednictvím tradičně bohatého programu. Letošní ročník navštívilo přes 1 500 lidí.
Po předchozích ročnících, které byly zaměřené na jazykovou diverzitu, ohrožené jazyky, utlačované jazyky, překlady a dopady pandemie na jazyky a jejich mluvčí, byl letos v popředí jazykový areál, který je na jednu stranu dobře známý, ale zároveň skrývá množství malých (regionálních či minoritních) jazyků, jež v obecném povědomí nejsou.
Jádro programu tvořily různé podoby jazykových lekcí. V dopoledních programových blocích zaměřených především na školy bylo možné navštívit minilekce jazyků, kterých bylo letos v nabídce dvacet tři. Nešlo jen o jazyky středoevropské, jako například bavorština nebo kašubština, ale vyučovala se také jakutština nebo severní sámština. Většinu minilekcí připravili lektoři z řad jazykových didaktiků FF UK.
Jiný formát krátkých lekcí představoval speak dating – krátká „seznamka“ s jazyky připravená Zastoupením Evropské komise v ČR. Dopolední speak dating pro školy představil především jazyky střední Evropy, zatímco odpolední pro veřejnost zahrnul takřka všechny úřední jazyky EU, ale i například romštinu nebo velštinu. Celkem se tak návštěvníci mohli seznámit až s dvaceti osmi jazyky.
V rámci akce byla přístupná též úniková hra Poslední mluvčí, připravená Library of Languages ve vzdělávacím centru Didaktikon. V této unikátní lingvistické únikovce se šestičlenné týmy dostanou do hlavy posledního mluvčího fiktivního jazyka a odhalují jeho strukturu a fungování.
Především školám byla určena řada workshopů zaměřených na učení jazyků nebo vývoj písma. I letos připravil tým z Ústavu translatologie FF UK pod vedením Kateřiny Ešnerové atraktivní workshopy o tlumočení a titulkování.
Odpolední blok přednášek se nesl v duchu středoevropských témat: zazněly přednášky o výuce polštiny, o německých přejímkách v češtině nebo o kašubštině. O literární program se i letos postarala redakce Revue Prostor. V rámci autorských čtení, performancí, besedy a přednášky zazněla kašubština, lužická srbština nebo polabština.
Po celý den byla ve sklepní galerii otevřena výstava s panely o středoevropských jazycích a jazykové diverzitě. Součástí výstavy byl i projekt „Tváře mrtvých jazyků“ – audiovizuální instalace, ve které si návštěvníci mohli poslechnout nahrávky zaniklých jazyků doplněné tvářemi jejich mluvčích, které vygenerovala umělá inteligence.
Letošní novinkou byl jazykový hospodský kvíz připravený Zastoupením Evropské komise ve spolupráci s firmou Hospodský kvíz. Vědomostní soutěže o ceny se zúčastnilo patnáct týmů, které si mohly ověřit své znalosti o jazycích a jazykovědě.
Na programu letošního ročníku se významně podílel Polský institut v Praze a polština byla čestným hostem Evropského dne jazyků v návaznosti na 100. výročí existence univerzitní polonistiky v České republice, která je pevně spjata s FF UK. Institut ve spolupráci s Německým historickým ústavem ve Varšavě a Židovským muzeem v Praze zorganizoval v rámci festivalu také workshop jidiš písní, minilekce kašubštiny nebo přednášku o těšínském nářečí.
Součástí programu byla též výstava zaměřená na fenomén tzv. faux amis mezi češtinou a polštinou. V rámci slavnostního zakončení proběhl koncert česko-polské violoncellistky a zpěvačky Doroty Barové, známé z dua Tara Fuki.
Více se o proběhlém programu a jeho organizátorech můžete dozvědět na oficiálních webových stránkách akce.
Foto: Evropská komise – Ondřej Besperát
