Knihy lze zakoupit se slevou v e-shopu nebo v Knihovně Jana Palacha. Většina publikací Vydavatelství FF UK vychází zároveň jako e-knihy, které jsou studentům a zaměstnancům volně přístupné přes portál elektronických zdrojů ukaz.cuni.cz.
Jiří Němec. Bibliografie 1953–2022
Robert Krumphanzl (ed.)
Jiří Němec (1932‒2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám domácího kulturního a intelektuálního života. Po roce 1968 spoluvytvářel paralelní kulturní a filozofické aktivity tzv. českého undergroundu. V roce 1976 patřil k nejužšímu kruhu iniciátorů a organizátorů Charty 77 a bezprostředně se podílel na formulaci jejího prohlášení, byl rovněž mezi prvními členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Bibliografie obsahuje autorovy studie a články z oblasti filozofie, literatury a psychologie a překladovou činnost. Značnou část textů uvedených v bibliografii tvoří publikace samizdatových vydavatelství, dílen či edic, soukromé tisky a jiná „inedita“.
Politika vlád Margaret Thatcherové vůči střední Evropě
dr. Ondřej Šmigol, Ústav světových dějin FF UK
Kniha analyzuje britskou zahraniční politiku vůči střední Evropě za vlády konzervativní premiérky Margaret Thatcherové a její osobní postoj vůči středoevropským zemím. Činí tak formou tří případových studií, kde každá zkoumá jiný aspekt. První studie je analýzou britské politiky vůči nominálně socialistickým zemím v poslední dekádě komunismu, jež je založena na zkoumání vztahu Margaret Thatcherové k prvním nezávislým odborům v sovětské sféře, tj. polské Solidaritě. Druhá studie se zaměřuje na britskou politiku v průběhu hroutících se komunistických režimů, respektive na britský postoj během jednání o znovusjednocení Německa. Poslední studie se věnuje thatcherovským reformám jako inspiraci pro postkomunistické země s důrazem na českou ekonomickou transformaci a její inspiraci v thatcherismu.
Na hranicích podobnosti. Česká poezie po roce 1945 v komparativní perspektivě
Eliška D. Härtelová, dr. Josef Hrdlička (eds.), Ústav české literatury a komparatistiky FF UK
Co znamená tvrzení, že básnická díla jsou si podobná? Jde o náhodnou blízkost, nebo širší vývojovou tendenci? Je podobnost pouhou středovou pozicí na ose stejný–jiný? A kde jsou její hranice? Jedenáct studií obsažených v této knize se věnuje vybranému českému básnickému dílu, jež je srovnáváno s díly zahraničními. Čeští básníci a básnířky jsou vztaženi ke kontextu, který pro ně nemusí být běžný ani samozřejmý, s nímž ale vykazují styčné body. Cílem je obohatit pohled na českou poezii v období od roku 1945 až do současnosti a přispět k otázce, co je to komparativní literatura a jaké různé strategie lze využít při srovnávání textů.
Možnosti historické biografie. Teorie biografie a historická věda
dr. Václav Sixta, Ústav českých dějin FF UK
Jak vypadají současné teoretické diskuse o historických biografiích? Co lze říci o současné české životopisné produkci? A jaké koncepty mohou být podnětné pro životopisné psaní? Tyto otázky zkoumá ve své knize historik dr. Václav Sixta. Mapuje současnou českou i zahraniční diskusi pod hlavičkou teorie biografie a představuje čtenářům toto badatelské pole skrze jeho klíčová témata a texty. Významnou část tvoří empirická studie současné životopisné produkce založená na výzkumu životopisných edic a kontroverzních biografií. Z ní se dozvídáme o tom, jaké významy a očekávání se v českém prostředí spojují s pojmem „životopis“. Na základě předchozích částí předkládá kniha pojem „biografického archivu“ jako základního a neredukovatelného rámce životopisného psaní.
Podkoní, žák a smrt. Rozpory a vícehlasy v české poezii 15. století
dr. Martin Šorm, Ústav české literatury a komparatistiky FF UK
Medievista a čerstvý laureát ceny CEFRES dr. Martin Šorm srovnává báseň „Podkoní a žák“ s ostatními dialogickými skladbami z konce 14. století, s poezií z doby husitských válek a s básněmi o smrti. Staročeské dialogické básně představuje z pohledu výzkumu středověké literární recepce (rukopisného kontextu a tiskařských publikačních portfolií) a literárněhistorické antropologie, přičemž dochované texty ukazuje v jejich vzájemných vztazích a pravděpodobných dobových funkcích a účincích. Věnuje se také ověřování literárněhistorických výkladů a konceptualizací, jejichž autorky a autoři se v 19. a 20. století snažili zkoumaná díla využít při rýsování obecnějších dějinných řad a vývojových dynamik. Důraz klade rovněž na sledování jevů, jež ve veršovaných dialozích zvýrazňují přesahující tendence přinejmenším mezi 14. a 16. stoletím
