Vydavatelství FF UK přináší výběr nejnovějších titulů z fakultní produkce

Knihy lze zakoupit se slevou v e-shopu nebo v Knihovně Jana Palacha. ​Většina publikací Vydavatelství FF UK vychází zároveň jako e-knihy, které jsou studentům a zaměstnancům volně přístupné přes portál elektronických zdrojů ukaz.cuni.cz.

Jiří Němec. Bibliografie 1953–2022 

Robert Krumphanzl (ed.)

Jiří Němec (1932‒2001) patřil od konce padesátých do první poloviny osmdesátých let k nejvýraznějším postavám domácího kulturního a intelektuálního života. Po roce 1968 spoluvytvářel paralelní kulturní a filozofické aktivity tzv. českého undergroundu. V roce 1976 patřil k nejužšímu kruhu iniciátorů a organizátorů Charty 77 a bezprostředně se podílel na formulaci jejího prohlášení, byl rovněž mezi prvními členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Bibliografie obsahuje autorovy studie a články z oblasti filozofie, literatury a psychologie a překladovou činnost. Značnou část textů uvedených v bibliografii tvoří publikace samizdatových vydavatelství, dílen či edic, soukromé tisky a jiná „inedita“. 

Informace a ukázka


Politika vlád Margaret Thatcherové vůči střední Evropě

dr. Ondřej Šmigol, Ústav světových dějin FF UK

Kniha analyzuje britskou zahraniční politiku vůči střední Evropě za vlády konzervativní premiérky Margaret Thatcherové a její osobní postoj vůči středoevropským zemím. Činí tak formou tří případových studií, kde každá zkoumá jiný aspekt. První studie je analýzou britské politiky vůči nominálně socialistickým zemím v poslední dekádě komunismu, jež je založena na zkoumání vztahu Margaret Thatcherové k prvním nezávislým odborům v sovětské sféře, tj. polské Solidaritě. Druhá studie se zaměřuje na britskou politiku v průběhu hroutících se komunistických režimů, respektive na britský postoj během jednání o znovusjednocení Německa. Poslední studie se věnuje thatcherovským reformám jako inspiraci pro postkomunistické země s důrazem na českou ekonomickou transformaci a její inspiraci v thatcherismu.

Informace a ukázka


Na hranicích podobnosti. Česká poezie po roce 1945 v komparativní perspektivě

Eliška D. Härtelová, dr. Josef Hrdlička (eds.), Ústav české literatury a komparatistiky FF UK

Co znamená tvrzení, že básnická díla jsou si podobná? Jde o náhodnou blízkost, nebo širší vývojovou tendenci? Je podobnost pouhou středovou pozicí na ose stejný–jiný? A kde jsou její hranice? Jedenáct studií obsažených v této knize se věnuje vybranému českému básnickému dílu, jež je srovnáváno s díly zahraničními. Čeští básníci a básnířky jsou vztaženi ke kontextu, který pro ně nemusí být běžný ani samozřejmý, s nímž ale vykazují styčné body. Cílem je obohatit pohled na českou poezii v období od roku 1945 až do současnosti a přispět k otázce, co je to komparativní literatura a jaké různé strategie lze využít při srovnávání textů.

Informace a ukázka


Možnosti historické biografie. Teorie biografie a historická věda

dr. Václav Sixta, Ústav českých dějin FF UK

Jak vypadají současné teoretické diskuse o historických biografiích? Co lze říci o současné české životopisné produkci? A jaké koncepty mohou být podnětné pro životopisné psaní? Tyto otázky zkoumá ve své knize historik dr. Václav Sixta. Mapuje současnou českou i zahraniční diskusi pod hlavičkou teorie biografie a představuje čtenářům toto badatelské pole skrze jeho klíčová témata a texty. Významnou část tvoří empirická studie současné životopisné produkce založená na výzkumu životopisných edic a kontroverzních biografií. Z ní se dozvídáme o tom, jaké významy a očekávání se v českém prostředí spojují s pojmem „životopis“. Na základě předchozích částí předkládá kniha pojem „biografického archivu“ jako základního a neredukovatelného rámce životopisného psaní.

Informace a ukázka


Podkoní, žák a smrt. Rozpory a vícehlasy v české poezii 15. století

dr. Martin Šorm, Ústav české literatury a komparatistiky FF UK

Medievista a čerstvý laureát ceny CEFRES dr. Martin Šorm srovnává báseň „Podkoní a žák“ s ostatními dialogickými skladbami z konce 14. století, s poezií z doby husitských válek a s básněmi o smrti. Staročeské dialogické básně představuje z pohledu výzkumu středověké literární recepce (rukopisného kontextu a tiskařských publikačních portfolií) a literárněhistorické antropologie, přičemž dochované texty ukazuje v jejich vzájemných vztazích a pravděpodobných dobových funkcích a účincích. Věnuje se také ověřování literárněhistorických výkladů a konceptualizací, jejichž autorky a autoři se v 19. a 20. století snažili zkoumaná díla využít při rýsování obecnějších dějinných řad a vývojových dynamik. Důraz klade rovněž na sledování jevů, jež ve veršovaných dialozích zvýrazňují přesahující tendence přinejmenším mezi 14. a 16. stoletím

Informace a ukázka


Související články