Česko-uzbecká archeologická expedice objevila před rokem na okrajích sídliště Iskandar Tepa v jižním Uzbekistánu pomocí magnetometrické prospekce 60 hrobů. Nyní archeologové šest z nich otevřeli, aby získali archeologická a antropologická data o populaci, která zde okolo přelomu letopočtu žila. Některé z těchto hrobů poskytly velmi cenné údaje, hrobovou výbavu, kosterní ostatky a vzorky pro další analýzy.
Archeologové nalezli kostru dospělého jedince velmi malého vzrůstu, dále kosti mladé, náctileté osoby s dvaceti bohatě zdobenými, většinou mosaznými a železnými prsteny na rukou a dalšími šperky. Další hrob dospělého jedince zase odkryl starší sídlištní jámu obsahující materiál řecko-baktrijského období (3.–2. století př. n. l.) a mnoho kostí drobného skotu. Skoro všechny hroby obsahovaly kromě osobních šperků také výborně dochované keramické džbánky a výjimečně i zlaté a stříbrné ozdoby.
Podzimní výkopové sezóně předcházela v tomto roce také květnová kampaň, která měla zajistit co nejúplnější vzorek kovových nálezů z povrchu helénistických sídel v okolí tzv. Železné brány na hranici Baktrie a Sogdiány. Tým odborníků zde získal rozsáhlá data pro charakterizaci tehdejší pestré materiální kultury (hroty šípů, prsteny nebo mince) a zejména pro přesnější dataci všech těchto sídlišť.
