Aktuální vydání časopisu, na kterém se podílí Katedra estetiky FF UK, vyšlo 15. 3. 2022. Naleznete v něm čtyři původní studie, kritickou poznámku o možnostech morální kritiky uměleckých děl a dvě knižní recenze.
Andrea Lorenzo Baldini (Nanjing University) ve svém článku „What is Street Art?“ street art definuje jako uměleckou formu, jejíž základní esenciální vlastností je subverzivnost. Podle Baldiniho je street art subversivní v tom, jak využívá či narušuje veřejný prostor a proměňuje – alespoň dočasně – jeho charakter. Street art tak funguje jako forma společenského a politického vzdoru vymezující se vůči komodifikaci veřejného prostoru. Baldini ve svém pojetí subverze reaguje na pojem „dělba vnímatelného“ francouzského filozofa Jacquese Rancièra a argumentuje, že má street art potenciál dělbu vnímatelného zpochybnit, pokud veřejný prostor využívá jako technický zdroj a prostředek.
Ve studii “Mirrors, Windows, and Paintings” se Clotilde Calabi (Università degli Studi di Milano), Wolfgang Huemer (University of Parma) a Marco Santambrogio (Politecnico di Milano) zamýšlejí nad tím, co vidíme v zrcadlech, respektive jakou povahu mají zrcadlové odrazy ve srovnání s obrazy a jinými typy zobrazení. Těžištěm jejich textu je polemika s Roberto Casatim a jeho argumentem, že mezi zrcadlovými odrazy a obrazy existuje kategorický rozdíl. Autoři této studie se snaží prokázat, že Casati opomněl zohlednit dynamické obrazy, tj. takové obrazy, které se v průběhu času mění.
Autorka textu „A Heretical Defence of the Unity of Form and Content“ Daniela Glavaničová (Univerzita Komenského v Bratislavě) se věnuje vztahu obsahu a formy v oblasti poezie. Oproti převládajícímu názoru obhajuje tezi, že je možné báseň přeložit, a že lze toto tvrzení uvést v soulad s přesvědčením, že jsou obsah a forma v poezii neodlučitelné.
Poslední studií tohoto čísla je text Jeremyho Page (Uppsala University) „Aesthetic Understanding.“ Jedná se o vítěznou esej soutěže o Cenu Fabiana Dorsche, již každoročně uděluje Evropská společnost pro estetiku. Page v této studii zavádí zvláštní pojetí estetického porozumění, které předpokládá holistickou zkušenost recipienta s uměleckým dílem.
V novém čísle si můžete přečíst také kritickou poznámku Iris Vidmar Jovanovic (University of Rijeka) a Valentiny Marianny Stupnik (University of Zagreb) o nedávno vydané knize Jamese Harolda Dangerous Art. V recenzní sekci pak naleznete recenzi Andrey Baldiniho na knihu Radically Rethinking Copyright in the Arts: A Philosophical Approach Jamese O. Younga a recenzi knihy Teda Nannicelliho Artistic Creation and Ethical Criticism z pera Moniky Bokiniec (University of Gdańsk).
Estetika je recenzovaný, plně přístupný akademický časopis zabývající se filozofickou estetikou. Časopis vychází od roku 1964 dvakrát ročně a vydává ho Helsinki University Press (HUP) ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Od roku 2008 je časopis publikován anglicky, od roku 2012 pak recenzní řízení podléhá trojstranné anonymizaci. Kancelář redakce se nachází na Katedře estetiky FF UK a šéfredaktorkou časopisu je Hanne Appelqvist z Univerzity v Helsinkách.
Kontakt: aesthetics@ff.cuni.cz
