U příležitosti dvoutisícího výročí úmrtí Publia Ovidia Nasona a v souvislosti s pořádáním šestého ročníku Dne latiny připravily Ústav řeckých a latinských studií a Ústav pro klasickou archeologii FF UK ve spolupráci se Seminářem dějin umění FF MU panelovou výstavu Proměny Ovidia ve slovech i obrazech.
Ve vybraných úryvcích je zde představeno nejen Ovidiovo nejznámější dílo Proměny, ale průřez bezmála celou básníkovou tvorbou. Výstava se nesoustředí jen na historii překladů těchto děl do češtiny a jejich srovnání, ale připomíná rovněž antické zdroje Ovidiovy vizuální inspirace a také pozdější reflexi jeho děl v českém renesančním a barokním výtvarném umění. Zachycuje tedy pouhý, a přesto velmi bohatý, zlomek fenoménu jménem Ovidius, který tak zásadním způsobem ovlivnil evropskou kulturu a jemuž je z velké části věnováno i lednové číslo časopisu Dějiny a současnost.
Vernisáž výstavy se uskutečnila 30. 11. 2017 v barokním podstřeší Sweerts-Sporckova paláce v souvislosti s mezinárodní konferencí Roma aurea MMXVII: Ovidiovské kontexty a inspirace. Aktuálně je výstava k vidění v přízemí budovy Filozofické fakulty UK v Celetné 20 do 8. března, od dubna do konce října tohoto roku bude instalována v prostorách Galerie antického umění v Hostinném.
foto: Galerie antického umění v Hostinném
