Archeologické výzkumy Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na jeho archeologické koncesi v Abúsíru potvrdily existenci doposud zcela neznámého chrámového komplexu staroegyptského panovníka. Byl objeven na východním okraji české koncese, v prostoru, který vytváří přirozený předěl mezi úrodnou oblastí kolem Nilu a jeho terasou.
Do komplexu o rozměrech 32 × 51 m se vstupovalo širokým pylonem z nepálených cihel. Za ním se nacházelo rozlehlé nádvoří, ze kterého bylo možné pokračovat jednak přímo do kamenného dvora, ale také do dvou identických a poměrně dlouhých skladištních staveb, které uzavíraly pravou a levou stranu komplexu. Na základě archeologických dokladů můžeme předpokládat, že cihlové boční zdi vnitřního dvora byly lemovány kamennými sloupy a přinejmenším na některých místech bylo modře malováno.
Ze zadního konce dvora se po rampě či po schodišti vstupovalo do vyvýšené kamenné svatyně, jejíž zadní část byla rozdělena na tři paralelní místnosti. Pozůstatky této budovy, která tvořila jádro komplexu, byly překryty množstvím písku a kamenných úštěpů, z nichž mnoho neslo fragmenty malovaných reliéfů. Tyto nálezy znamenají neocenitelný zdroj informací nejen pro rekonstrukci výzdobného programu svatyně, ale také pro určení funkce a datování celého komplexu.
Na základě textových a ikonografických dokladů je komplex datován do období Nové říše, konkrétně do vlády panovníka Ramesse II. (cca 1279–1213 př. Kr.). Jeho jméno a královská titulatura jsou doloženy mezi odkrytými reliéfními fragmenty. Dále byly rozpoznány také fragmenty výzdoby spojené s kultem slunečních božstev (jako je Re, Amun a Nechbet) a s královskou autoritou (král a bůh Horus). Stavba tohoto typu koresponduje se stavebním programem výše zmíněného panovníka v memfidské oblasti, avšak toto je doposud jediný archeologicky doložený chrám tohoto panovníka na sakkárské a abúsírské nekropoli. Samotný chrám velice dobře odpovídá státní ideologii Ramesse II. a místním tradicím, zaměřeným na sluneční kult. Přítomnost chrámu v abúsírské a sakkárské oblasti může více objasnit jejich důležitost pro náboženství a ideologii během období Nové říše.
Podle vedoucího české expedice, profesora Miroslava Bárty, v současnosti jednoho ze šesti vědců Univerzity Karlovy ověnčeného cenou Donatio, poskytuje nález chrámu Ramesse II. unikátní doklad stavební a náboženské aktivity tohoto krále v memfidské oblasti. Zároveň ukazuje permanentní status slunečního boha Rea, který byl v Abúsíru uctíván už od 5. dynastie a jehož kult získal v Nové říši opět na důležitosti.