Ve 3. patře budovy Filozofické fakulty UK v Celetné 20 je možné až do konce září vidět výstavu Alois Musil: český Lawrence z Arábie. Pořádá ji Galerie pod schody FF UK ve spolupráci s Galerií Nativ a Akademickou společností Aloise Musila, autory panelů jsou Mgr. Martina Veselá a Ing. Pavel Žďárský. Výstavu iniciovala a uspořádala PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. (Ústav etnologie FF UK). Na několika panelech a ve dvou vitrínách se zájemci mohou seznámit se životem, dílem a objevy orientalisty, kněze, teologa, historika, cestovatele, diplomata a spisovatele ThDr. Aloise Musila.
Začátek dlouhé cesty k uspořádání výstavy přiblížila Barbora Půtová: „Celá myšlenka vznikla v okamžiku, kdy se v rámci Dnů židovské kultury konala ve Studentském klubu Celetná výstava fotografií Aloise Musila. Jednalo se pouze o několik velkoformátových fotografií; proběhla však komentovaná prohlídka, kde jsem se setkala s panem Tomášem Sadílkem, jedním z členů Akademické společnosti Aloise Musila.“
Barboru Půtovou napadlo, že Ústav etnologie FF UK disponuje prostory a Společnost má množství materiálu, bylo by tedy možné uspořádat výstavu. Spolu s Tomášem Sadílkem se setkali s dalšími členy Akademické společnosti Aloise Musila a dohodli se, jaké materiály by bylo vhodné prezentovat. „Přišlo mi líto, že je něco takového k dispozici, ale nikdo to nevidí. Nechala jsem si panely nafotit a poslat, abych měla představu o jejich podobě. Dostala jsem odkaz i na stránky Společnosti, kde jsme vybrali fotografie, Tomáš Sadílek nám zapůjčil knihy do vitrín, které jsou dnes součástí výstavy. Mrzí mě jen to, že ve vitríně nebyl prostor na Musilovu korespondenci,“ upřesňuje Barbora Půtová. Z korespondence Aloise Musila je dobře patrné, které skutečnosti preferoval a jak praktickým člověkem byl – dokresluje tedy život cestovatele a vědce ve všech jeho aspektech.
A co všechno je na výstavě k vidění? Fotografie z míst, která Alois Musil navštívil, včetně podrobných popisků. Snímky, které použil ve svých knihách, i pohlednice se vzkazy dokládajícími opět to, že i velký cestovatel se zabýval obyčejnými věcmi denního života. Názorně je zde prezentován plán cest, kterými profesor Musil prošel, umajjovské pouštní zámky (Kasr Azrak, Kasr Charána, Kasr Al-Mšatta, Kusajr Amra s freskovou výzdobou, jordánská Petra), ale i fotky ze Saúdské Arábie, Iráku a Jordánska. Celkový obraz dokreslují některé z knih, které Musil napsal.
Vernisáž výstavy: dr. Barbora Půtová a profesor. Eduard Gombár
Jedním z exponátů výstavy je také komiks na motivy života badatele, Šejch Músá aneb prof. Alois Musil od Kristýny Košutové, vydaný roku 2015 v odborné spolupráci s Akademickou společností Aloise Musila. Jeho základem je bakalářská práce s názvem Komiks o práci a životě významného muže. Músa al Rueili aneb ThDr. Alois Musil, vytvořená autorkou v roce 2013 na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením doc. M.A. Barbary Šalamounové.
Výstavu s podtitulem Orient, kolébka velkých náboženství, se mně stal druhou vlastí, jeho obyvatelé rodnými bratry je možné si prohlédnout po celé prázdniny až do 30. září 2016.
Akademická společnost Aloise Musila sdružuje badatele se zájmem o dílo a odkaz předního českého orientalisty. Zaměřuje se na studium jeho publikovaných i nepublikovaných vědeckých materiálů a dokumentů týkajících se výsledků jeho práce a běhu jeho života. Vyvíjí intenzivní publikační, výstavní a přednáškovou činnost směřující k popularizaci osobnosti profesora Musila a jeho díla. Péče o odkaz badatele však stále zůstává zájmovou činností. Pozůstalost Aloise Musila spravuje Muzeum Vyškovska, otevřena je pamětní síň.
Prof. ThDr. Alois Musil, dr. h. c., se narodil v roce 1868 v Rychtářově u Vyškova. Studoval v Kroměříži, Brně a Vysokém Mýtě, poté vstoupil do teologického semináře, roku 1891 byl vysvěcen na kněze. O několik let později se rozhodl proniknout do samotných základů křesťanství na École Biblique v Jeruzalémě a mezi jezuity na Université St. Joseph v Bejrútu. Práci v Orientu mu umožnila pomoc politika F. L. Riegra, profesora R. Dvořáka a vídeňského orientalisty profesora D. H. Müllera. Musil podnikal nebezpečné, ale úspěšné výzkumné výpravy, stal se spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů. Objevil pouštní hrad Amra s unikátními freskami s figurálními motivy, shromáždil spoustu poznatků archeologických, etnografických i přírodovědných. V Evropě však musel čelit podezření a kritice. Aby obvinění vyvrátil, cestoval na místa svých výzkumů znovu s bratrem arcivévodkyně Zity, jejímž se stal zpovědníkem. Věnoval se diplomatickým úkolům. Jeho zásadním dílem je šestidílná publikace Oriental Explorations and Studies, vydaná v USA, celkově však napsal 70 knih a přes 1200 odborných článků. Zemřel v roce 1944.
foto: Akademická společnost Aloise Musila
