Student hudební vědy a germanistiky David Matěna získal festivalové stipendium pro studenty hudební vědy. Díky němu se v říjnu tohoto roku zúčastnil významného festivalu soudobé hudby v jihoněmeckém Donaueschingenu, který se koná již od 20. let 20. století. Festival Donaueschinger Musiktage má v hudebním světě podobný zvuk jako např. v tom filmovém festivaly Berlinale nebo Cannes, setkávají se na něm skladatelé, interpreti, muzikologové, publicisté, jde o špičky ve svém oboru. David Matěna absolvoval v rámci festivalu program, který kromě oficiálních koncertů umožňoval studentům zažít také diskuse o situaci současné vážné hudby s významnými muzikology nebo hudebními publicisty. Pro jeho specializaci a další studium byl festival naprosto ideálním spojením.
Jak se vám podařilo získat stipendium na tak zajímavou akci? Jak jste se o stipendiu dozvěděl a v jaké fázi studia hudební vědy jste se nacházel?
Festivalu jsem se letos zúčastnil už podruhé. Získat stipendium před minulým ročníkem festivalu ani před tím letošním nebylo vůbec tak náročné, jak by se mohlo zdát. Organizátoři oceňují zájem mladých studentů hudební vědy a kompozice a záleží jim na tom, aby se programu zúčastnilo co nejvíce mezinárodních studentů. Proto také finančně podporují studenty ze střední a východní Evropy festivalovým stipendiem, jehož částka de facto pokryje vstupné na veškeré dění festivalu (všechny koncerty, návštěva instalací, doprovodný program), poplatky za ubytování a příspěvek na cestovní náklady.
O festivalu a následně i o stipendiu jsem se dozvěděl prostřednictvím Ústavu hudební vědy, který dostává pravidelně pozvánky na nejrůznější hudební akce a následně je přeposílá studentům. V jedné z těchto zpráv byla i pozvánka na tento festival, na doprovodný program pro studenty a také zmínka o stipendiu. V době, kdy jsem se na minulý ročník přihlašoval, jsem dokončoval teprve první ročník bakalářského studia. Možnost zúčastnit se festivalu tedy není nijak uzavřená nebo složitá, jen je potřeba podat přihlášku co nejdříve, neboť zájem o festival z řad studentů je nesmírný.
Festival je významnou hudební událostí. Co pro vás bylo největším přínosem?
Především skutečnost, že jsem se mohl osobně seznámit s nejnovějšími směry a způsoby v komponování nové hudby, fakt, že se od nás neočekávala pouze občasná návštěva koncertů, ale že jsme se mohli aktivně zapojit a nejenom vidět, ale i zažít. Beseda s ředitelem festivalu Björnem Gottsteinem, účast na panelových diskusích se skladateli, možnost vyměňovat si názory a zkušenosti… Mohl jsem zažít, jak vše funguje v praxi, jakým způsobem skladatelé a interpreti uvažují.
Do Donaueschingenu přijelo více než 150 studentů z celého světa. Bylo tak velké množství kolegů spíše příležitostí k poznání různých náhledů na hudební vědu, nebo vás naopak tolik kolegů rozptylovalo?
Určitě spíše ta první možnost. Účast různých skupin studentských účastníků mi velice pomohla a přinesla mnoho poznatků. Významnou skutečností bylo, že jsme tam nebyli pouze hudební vědci (tvořili jsme jen asi 30 % celku), ale většina studentů byla z oddělení kompozice. Zúčastnili se také studenti hry na hudební nástroje, takže byla zastoupena i složka interpretace, a přítomni byli také studenti pedagogických fakult.
Vzhledem k tomu, že na speciálních studentských koncertech byly představovány i skladby z našich řad, mohl jsem jako muzikolog popisovat interpretaci hudebního díla jiného studenta dalším jiným studentem. Setkali jsme se jako kolegové různých teoretických i praktických úrovní, paleta různorodosti a tím pádem i výměny zkušeností byla obrovská.
Mohu tedy říci, že mě ostatní studenti, byť v takovém množství, ani v nejmenším nerozptylovali a dali mi možnost pochopit jejich náhledy na fungování hudby. Na některé jsem se těšil navíc již z minulého ročníku.
Festival byl pro vás jistě velkou inspirací. Bylo by možné aplikovat některé poznatky z doprovodného festivalového programu i na české podmínky?
Určitě by aplikace některých prvků u nás byla možná, jen se bojím, že ne úplně uskutečnitelná. Donaueschingen, Darmstadt, Varšava, Vídeň apod. jsou festivalová místa, kde se hudební historie i současnost pořád píší a která jsou neustále podporována. V ČR nemá v tuto chvíli podle mého názoru bohužel nová klasická hudba takové prostředky, o jaké by stála a jaké by si zasloužila. Proto vidím možnost uskutečnit něco obdobného u nás jako něco nesmírně těžkého. Ale jedna věc je jistá: měl by se aplikovat větší zájem o hudební růst mladých lidí a měly by vznikat příležitosti k jejich vzájemné hudební výměně a setkávání, a to právě i v oblasti soudobé hudby.
V současné době studujete díky programu Erasmus+ v Kolíně nad Rýnem. Co byste vzkázal studentům, kteří se rozhodují, zda možností Erasmu během studia využít?
Určitě bych vzkázal, že taková možnost je k nezaplacení a přestože vypadá na první pohled náročně, rozhodně se vyplatí studijně na delší dobu vyjet!
David Matěna přetavil své zážitky také do článku v časopise Harmonie, který fundovaným způsobem přibližuje festivalové dění: Vnější i vnitřní zlomy v nové hudbě, narušená svoboda, filozofie a náboženství, experimentální hudební diskurs: Donaueschinger Musiktage 2015
|
David Matěna se narodil v roce 1993, je studentem hudební vědy a germanistiky na FF UK a hudebně se zajímá především o klasickou hudbu 20. a 21. století. Aktivně vyhledává příležitosti k poznávání soudobé hudby a nových hudebních konceptů. Je také pravidelným přispěvovatelem do časopisu klasické hudby Harmonie. Centrem jeho zájmu je především dění v německo-jazyčném prostoru. |
foto: Allan Gravgaard Madsen (Ensemble intercontemporain a IRCAM, studenti na závěrečné diskusi), David Matěna (vstupenky)
