Knihy ve správě Knihovny KSES jsou nerovnoměrně rozděleny mezi dvě budovy, pět místností a tři dílčí knihovní sbírky. Oborová Knihovna KSES je tak jedinou pobočkou Knihovny FF UK, která svůj fond zpřístupňuje ve třech různých pracovnách a skrze tři různé otevírací doby.
Zmátli jsme vás?
To jsme samozřejmě nechtěli. Pravidelní čtenáři KKSES se orientují asi takto:
Sbírka Knihovny slovakistiky,
m. č. 27 (a sklady v č. 10, 11), nám. J. Palacha 2:
- kompletní fond slovakistiky;
- maďarská beletrie v překladu;
- maďarské časopisy;
- maďarské dějiny, geografie a umění.
Sbírka Knihovny hungaristiky,
m. č. 341, Celetná 20:
- maďarská původní beletrie;
- maďarská literární teorie a historie;
- maďarská lingvistika;
- sklad Sbírka Knihovny Semináře romistiky.
Sbírka Knihovny Semináře romistiky,
m. č. 116, Celetná 20:
- romistická odborná literatura;
- romská původní i překladová beletrie;
- romské a romistické časopisy.
Nejstarším fondem ve správě KKSES je jednoznačně Knihovna hungaristiky, jejíž postupný růst z původní příruční literatury pro vyučující je poprvé zaznamenán jako obstarávaný knihovníkem v lednu 1934. První knihovník měl před sebou nelehký úkol – zpracovat neinventarizovaný fond v té době Semináře pro maďarskou filologii, založeného z úsilí a péče budoucího prof. Pavla Bujnáka. Knihy do sbírky tak pravděpodobně, mj. i z fondů rušených maďarských středních škol na Slovensku, přibývaly přinejmenším od roku 1925, kdy byl P. Bujnák potvrzen docentem pro dějiny literatury maďarské.
Nejmladším fondem je pak hned ze dvou důvodů Knihovna Semináře romistiky, která nejenže byla připojena pod KKSES v roce 2015, ale vznikat začala (opět jako příruční literatura pro vyučující) při konstituování oboru romistiky v roce 1991. Romistická literatura měla původně a po celkem dlouhou dobu svého vývoje vyhrazenu jednu skříň na chodbě před Indologickým seminářem, pod nějž patřila. S emancipací oboru a jeho vydělením coby relativně samostatné jednotky, Semináře romistiky, se v roce 2000 přesunula i příruční literatura do společných nevelkých prostor místnosti č. 116 na Celetné 20, přezdívané familiárně a srdečně „Kamrlík“. Fond se postupně rozrůstal do podoby dnešních cca 1200 svazků. Velkou část z nich (od roku 2005) tvoří pozůstalost slavné indoložky a zakladatelky romistiky, doc. Mileny Hübschmannové.
Slovakistický fond tak na první pohled v různorodosti naší knihovny působí jako klasická, střídmá sbírka. Jeho osudy jsou však podobně spletité. Nezanedbatelnou část knih můžeme vysledovat v majetku Knihovny FF UK až k počátku 20. století a k správě Knihovny Semináře pro slovanskou filologii, jejíž multiplikáty (tedy mnohočetné kopie téže knihy) Knihovna KSES využila jako stavebního prvku při doplňování fondu získaného z pozůstalosti literárního historika a slovakisty, doc. Ludvíka Patery, a z počátečních darů osobních odborných knihoven dalších pedagogů roku 1994 nově založeného Kabinetu slovakistiky. Slovakistická sbírka je tak jedinečnou v tom ohledu, že vznikala od počátku cíleně se snahou založit kvalitní studijní prostor svým mladším, i zkušenějším čtenářům.
V posledních desetiletích se všechny tři sbírky Knihovny KSES vyvíjejí blízkým způsobem – mohutní díky grantům kořenových členů příslušných pracovišť, jejich štědrým osobním darům, pocházejícím často z produkce předních nakladatelství v jejich oborech, a v neposlední řadě díky meziinstitucionálním vazbám, jako v případě maďarského Balassi Intézet, slovenského Literárne informačného centra i nakladatelství Kalligram nebo redakce občanského sdružení Romano džaniben, které jsou pro fond synonymem jeho unikátnosti a oborové šíře. Sama Knihovna KSES pečuje o nákupy nové literatury, ať již při doplňování neúplných edičních řad, či sledování moderní literární a odborné scény.
Máte-li podněty k rozšíření fondu či k provozu knihovny, které by usnadnily přístup k informacím vám či vašim kolegům, neváhejte nás kontaktovat! Jsme dostupní na e-mailových adresách libstre@ff.cuni.cz, libromi@ff.cuni.cz nebo na facebookové stránce KKSES.
Děkujeme všem kolegům a kolegyním, kteří nám s přehledem historie knihovny zásadně pomohli!
Mgr. Jan Červenka, Ph.D.
Bc. Romana Hudousková
Mgr. Jiří Januška
PhDr. Jana Pátková, Ph.D.
Ke zdrojům počítáme:
Januška, Jiří. Dějiny výuky maďarštiny a maďarské filologie na českých univerzitách. In AUC HUCP. Tomus LII, fasc. 2, pp. 69–100.
Pátková, Jana. Retrokatalogizace knihovního fondu a webová bibliografie ke studiu slovenské literatury a kultury 20. století. [Projektová dokumentace]. FF UK, 2007.
Za KKSES sepsala
Jana Česká
s vydatnou pomocí
Romany Hudouskové
Předchozí díly seriálu:
