Bylo mu dvacet let, studoval historii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK a vůbec mu nebylo lhostejné, co se děje s jeho rodnou zemí – Československem. Proto se Jan Palach rozhodl k zoufalému a zároveň hrdinskému činu. Aby vytrhl obyvatele země z letargie, do které upadali po srpnu roku 1968, symbolicky se právě před budovou Národního muzea v Praze 16. ledna 1969 zapálil. Přesně o 46 let později se jeho památce a odvaze poklonili současní studenti a představitelé UK v čele s rektorem prof. Tomáše Zimou během pietního setkání před fakultou, kde studoval.
Chcete si přiblížit životní příběh Jana Palacha, odhalit motivy a důvody, které ho vedly k tak zoufalému činu? Zajímají vás osudy dalších „lidských pochodní“, jež vzplály po vzoru Jana Palacha? Potom se podívejte na multimediální projekt Univerzity Karlovy Jan Palach.
Svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí, varoval rektor UK při pietě za Jana Palacha [iforum.cuni.cz, 16. ledna 2015]
