Ve čtvrtek 31. října 2013 od 18.00 hodin bude na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze přednášet historik Carlo Ginzburg, profesor na univerzitě Scuola normale superiore v Pise a University of California v Los Angeles. Stane se tak v rámci výroční konference mezinárodního doktorského programu Erasmus Mundus „Texty a události v raně novověké Evropě“.
Ginzburgova úvodní přednáška „Pohled na Evropu z Orientu (1704–1706) – úvahy o knize, na níž pracuji“ se zabývá spisem M. de la Créquini?ra „Shoda zvyklostí Indů, Židů a jiných starobylých národů“ (1704), jenž je jedním z prvních pokusů o srovnávací studium kultur, etiky a náboženství. Prof. Ginzburg se během své prezentace pokusí odpovědět na několik provázaných otázek, které se týkají vztahu osvícenství k náboženství a evropské civilizace k Orientu. Bude se zabývat i metodou historického bádání – souvislostí mezi obecnými modely a podrobnými důkazy.
Přednáška bude probíhat v anglickém jazyce.
Přednášce samotné bude předcházet uvedení Ginzburgovy knihy „Mocenské vztahy – historie, rétorika, důkaz“, která vychází v těchto dnech v nakladatelství Karolinum.
Jedinečnost Ginzburgova přístupu, který se projevuje v jeho dílech, spočívá ve spojení pronikavého vědeckého přístupu, jenž otevírá cesty k mezioborové spolupráci značného počtu humanitních věd, a čtenářského ohlasu, daného nevšední schopností přiblížit problematiku současného dějepisectví širší veřejnosti.
Carlo Ginzburg pochází z rodiny význačných intelektuálů. Jeho matka Natalia byla známá spisovatelka, esejistka a kulturní aktivistka, otec Leone byl nakladatel, novinář a bojovník proti fašismu.
Nejdůležitější Ginzburgovy knihy „Sýr a červi“(1976, česky 2000), „Benandanti“(1966, česky 2002) a „Noční příběh – Sabat čarodějnic“(1989, česky 2003) vyšly v českých překladech a získaly si oblibu široké čtenářské veřejnosti. Nesoustřeďují se na velké dějinné epochy a události, ale mapují každodenní život a duševní svět venkovanů na přelomu středověku a novověku. Ginzburg ukazuje příčiny jejich konfliktů s duchovní i světskou mocí. V jeho dílech se spojuje historická, antropologická a literárněvědná erudice se znalostmi v oblasti teorie a dějin práva.
Významným tématem další skupiny prací jsou mocenské vztahy v dějinách i současnosti, zejména jejich vliv na pojetí práva a pravdy nejen v dějepisectví, řečnictví a studiu literatury, ale i v současné soudní praxi. K těmto dílům patří vedle „Mocenských vztahů“(2000, česky 2013) také kniha „Soudce a historik“ (1991), která se zabývá zneužíváním soudů a práva v Itálii na konci 20. století.
S aktuálním zaměřením Ginzburgova přístupu k historickému bádání souvisí také jeho důležitý společenský počin – dopis papeži Janu Pavlovi II. z roku 1979, vybízející k otevření archívu inkvizice. Tento dopis v roce 1998 významně přispěl ke zpřístupnění pramenů týkajících se dějin této instituce.
Vedle vztahů historiografie, rétoriky a práva se Ginzburg zabývá také srovnávacím studiem literatur, např. v knize „Žádný ostrov není ostrov. Čtyři pohledy na anglickou literaturu ve světové perspektivě“ (2000), nebo vztahy pravdy, fikce a falsifikace ve své nejnovější publikaci „Nitky a stopy. Pravda, lež a fikce“ (2012).
Kontaktní osoba pro média:
Mgr. Ing. Jana Kučerová (koordinátorka Referátu vnějších vztahů FF UK)
e-mail:jana.kucerova@ff.cuni.cz, tel.: +420 221 619 822
Ke stažení:
Tisková zpráva (.doc), Tisková zpráva (PDF)
Praha 29. 10. 2013
