Diskuse s názvem Veřejnoprávnost? Vyváženost? Objektivita? se na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila v úterý 21. května. Akce proběhla pod záštitou Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Pozvání k diskusnímu stolu přijali generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a odborníci na mediální problematiku.
Diskuse, kterou moderoval Mgr. Jakub Jirsa, Ph.D., z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK (zcela vlevo), se zúčastnili (dále zleva) Ing. Petr Dvořák, MBA, generální ředitel České televize; MgA. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu; PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D., Fakulta sociálních věd UK v Praze a prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., Metropolitní univerzita PrahaMgr. Jakub Jirsa, Ph.D., z Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, který se ujal role moderátora, v úvodu nastínil body, jichž by se měla diskuse dotknout. Jako první z panelistů se ujal slova Ing. Petr Dvořák, MBA, generální ředitel České televize. Ve svém příspěvku se zaměřil na obsah pojmu „veřejnoprávní“ v mezinárodním kontextu a načrtl čtyři hlavní charakteristiky, které mu přikládá a v souladu s kterými se snaží televizi vést. MgA. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu, se pozastavil nad problémem legislativy i úlohy, již veřejnost přikládá institucím veřejné služby, avšak ji dostatečně nedefinuje. To se, dle jeho slov, v důsledku promítá do nejasných preferencí a názorových střetů při formování programu televizního a rozhlasového vysílání.
PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D., ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, rozvinul otázku distinkce mezi veřejnoprávními a komerčními médii ve vztahu k jejich kultuře, statutu či pojetí publika. Pozornost rovněž věnoval současnému modelu regulace mediálního systému. Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., vedoucí Katedry mediálních studií Metropolitní univerzity Praha, navrhl pojmout veřejnoprávní instituce ve smyslu národních hodnot. Z tohoto úhlu pohledu se pak pokusil uchopit rozporuplnost, s níž je nyní vnímáno poslání veřejnoprávních médií, jako příznak jejich přechodu od zastarávající národně reprezentativní funkce k novému poslání.
Po skončení diskuse byl otevřen prostor pro dotazy z publika
Po uplynutí doby určené pro vzájemné reakce mezi účastníky diskuse byl otevřen prostor pro dotazy z publika. Emfatický duch, v němž se slovní výměna místy nesla, i plné vyčerpání poskytnutého času potvrdily živý zájem posluchačů o dané téma. Zpočátku tazatelé obraceli pozornost spíše k oblasti cenzury ve zpravodajství, možnostem kontroly veřejnoprávních médií občany a vazbě institucí veřejné služby na politické prostředí. Posléze se těžiště debaty opět přesunulo směrem k problematice účelu veřejnoprávních médií a jejich interakci s veřejností.
Jmenovité příklady nově zaváděných kanálů České televize a Českého rozhlasu podnítily přítomné k hovoru o tom, zda se při utváření pořadů a zakládání stanic orientovat na oslovení společnosti jako celku, či se specializovat na její jednotlivé segmenty. Stranou zájmu nezůstaly ani úroveň a rozsah zahraničního zpravodajství či zapojení členů akademické obce do aktivit veřejnoprávních médií. Aktuálně probíhající spolupráci a oboustrannou vůli ji nadále rozvíjet potvrdili přítomní zástupci vysokých škol i v médiích činné osoby. Navzdory množství položených dotazů, jež ani nemohly být všechny vyslyšeny, se v čase vymezeném pro debatu nepodařilo ani zdaleka pokrýt škálu nabízejících se témat.
O diskusi se můžete také dočíst na stránkách iFora, časopisu Univerzity Karlovy.
zpracoval Martin Linhart
