Česká republika je v posledních dvou desetiletích konfrontována se záležitostí vyrovnání se s minulostí v případě romského holocaustu a protektorátních událostí 1939-1945. Známý je případ tábor v Letech u Písku, méně se ví o táboře pro moravské Romy v Hodoníně u Kunštátu. Prostor tábora byl před několika lety odkoupen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Realizací vládního záměru vybudovat Památník romského holocaustu s expozicí bylo roku 2011 pověřeno Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (resortní muzeum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), které areál bývalého tábora převzalo počátkem roku 2012. V rámci příprav otevření památníku s expozicí se v roce 2012 odborným garantem stal tým Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
(Kříž na pietním místě v Hodoníně u Kunštátu, foto: Petr Tolar)
V rámci příprav libreta a scénáře budoucího památníku spolupracují na tématu také odborníci z Ústavu pro soudobé dějiny AV CŘ, v.v.i., dále Muzea romské kultury v Brně a samozřejmě i z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze. Součástí příprav je také seminář v rámci výuky na Ústavu českých dějin FF UK, na kterém řeší celou problematiku také studenti, a to i ve spolupráci se studenty architektury Technické univerzity v Liberci a dalších vysokých škol. Dne 14. listopadu 2012 se účastníci tohoto semináře věnovali podrobné prohlídce samotného místa tábora. Seminář se věnuje jednak obecné problematice budování památníků, dále pak konkrétním historickým tématům, jež souvisejí s historií tábora. Především jde o záležitost násilné koncentrace moravských Romů a jejich následná genocida, dále pak historická kapitola koncentrace německého obyvatelstva před odsunem a také kapitola z dějin tábora týkající se existence tábora nucených prací na počátku 50. let. V tomto kontextu přednášejí studentům také odborníci z Vojenského historického ústavu, Ústavu pro studium totalitních režimů či Fakulty architektury ČVUT.
(Studenti FF UK na pietním místě v Hodoníně u Kunštátu 14. 11. 2012, foto: Petr Tolar)
Termín vzniku libreta expozice jako součást památníku je určen na konec února roku 2013, konkrétní scénář pak vznikne do konce února roku následujícího. V rámci odborné práce na budoucí podobě památníku se předpokládá i oponentní komunikace se zahraničními odborníky, především z Polska a Německa. Bezpochyby se jedná o velice významné a zároveň citlivé téma. Zapojení předních odborníků z muzeí a vysokých škol v kombinaci s náměty studentů historie i architektury je snad však dobrým příslibem pro úspěšnou realizaci celého projektu, který má být ukončen v roce 2016.
Složení odborného týmu:
doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (koordinátor)
Mgr. Marek Junek, Ph.D., vedoucí Katedry středoevropských studií FF UK v Praze
PhDr. Jan Randák, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu českých dějin FF UK v Praze
Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc., vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., sídlo Praha
Ing. Arch. Lucie Kirovová, architektka
Složení oponentního týmu:
Mgr. David Kovařík, Ph.D., vědecký pracovník ÚSD AV ČR, v.v.i., sídlo Brno
prof. PhDr. Ctibor Nečas, DrCs., historik
PhDr. Jana Horváthová, Muzeum romské kultury v Brně
PhDr. Jan Šimek, Ph.D., Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha
Praha 26. 11. 2012
