Filozofická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy, Ústavem dějin Univerzity Karlovy a archivem Univerzity Karlovy a Národním technickým muzeem připravila u příležitosti výročí rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity výstavu „Cesty filozofie a práva 1882–2012“.
Rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882 patří k významným mezníkům univerzitních dějin. Prvními dvěma konstituovanými fakultami české univerzity se od zimního semestru 1882/1883 staly fakulty filozofická a právnická, k nimž přibyla v roce 1883 česká medicína a teprve v roce 1891 fakulta teologická. Úvodní panely jsou věnovány vysvětlení samotného rozdělení a jeho praktických dopadů na život univerzit.
Jednou z dvou fakult, které se konstituovaly po rozdělení univerzity, byla filozofická fakulta, jejíž novostavba byla postavena na dnešním náměstí Jana Palacha v letech 1924–1929 podle projektu arch. Josefa Sakaře. Život fakulty ve 20. století je zachycen prostřednictvím medailonků vybraných vědeckých a pedagogických osobností z let 1882–2012 a časové osy s dobovými fotografiemi.
Obdobně je tomu u vývoje právnické fakulty. Stavba fakultní budovy byla svěřena uznávanému architektovi Janu Kotěrovi, po jehož smrti projekt realizoval v letech 1924–1931 arch. Ladislav Machoň. Představeny jsou významné osobnosti a důležité dějinné mezníky 20. století v historii právnické fakulty.
Závěr výstavy tvoří panel Quo vadis universitas?/Quo vaditis facultates?, který je netradičně pojat jako deska velkého psacího stolu s rozloženými texty, fotografiemi a plány, jež zachycují jak současnou tvář obou fakult, tak i změny, ke kterým v životě fakult dochází v souvislosti s rostoucími nároky na materiální i prostorové zabezpečení vysokoškolského studia.
Výstava představí návštěvníkům množství dosud nezveřejněných materiálů. Ať už se jedná o reprodukce původních plánů budov obou fakult či málo známých fotografií části Josefova a Starého Města z přelomu 19. a 20. století.
Z dokumentů, které poskytl Archiv Univerzity Karlovy, budou prezentovány např. zápisové archy významných osobností – absolventů obou fakult (chemika Jaroslava Heyrovského, spisovatelů Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého, Viktora Dyka, skladatele Jiřího Šlitra a právníka Vojtěcha Cepla).
Archiv UK a Archiv Jana Patočky zapůjčily reprodukce archivních dokumentů, které zachycují ve formě jakéhosi mikropříběhu působení filozofa Jana Patočky na filozofické fakultě. Jedná se o Patočkovu žádost o udělení veniam legendi (docentury) z roku 1936, rozvázání pracovního poměru s Janem Patočkou roku z roku 1951, hlasovací lístek ze zasedání vědecké rady FF UK z roku 1968, kde se rozhodovalo o jmenování Patočky profesorem.
Archiv Národního technického muzea umožnil vystavit originál papírové pozvánky na otevření budovy filozofické fakulty z roku 1930. Na výstavě jsou umístěny modely budov obou fakult, jakožto i sádrové modely nerealizované sochařské výzdoby z průčelí budovy filozofické fakulty, které zapůjčilo Národní technické muzeum.
Expozici doplňuje audiovizuální smyčka, připravená studenty FF UK, v níž hovoří současné vědecké a pedagogické osobnosti obou fakult na téma Role univerzity/fakulty ve společnosti. Promluvy byly natáčeny v současných interiérech obou fakult, které nejsou veřejnost vždy běžně přístupné.
Výstava „Cesty filozofie a práva 1882–2012“ mapuje nejen počátky a vývoj dvou fakultních budov během jednoho století, ale nahlíží i na osudy akademické obce a jejích konkrétních osobností a snaží se poukázat na širší kontext nezastupitelné role univerzity ve společnosti.
Výstava probíhá ve dnech 6. dubna – 13. května 2012 v Křížové chodbě Karolina (Ovocný trh 3, Praha 1), otevřeno denně 10:00–18:00, vstup zdarma.
Praha 5. 4. 2012
