Kontakty mezi lidmi, kteří pocházejí z různých zemí a mluví různými jazyky, se v globalizující se Evropě zintenzivňují a nemíjejí ani Českou republiku. Na školení o evropské mnohojazyčnosti přijedou 20. června na pražskou filozofickou fakultu doktorandi z různých zemí Evropy. Přednášet jim budou špičkoví evropští odborníci i vynikající čeští specialisté na problematiku multilingvismu a menšinových jazyků.
Letní škola tematicky i personálně navazuje na projekt LINEE šestého rámcového programu Evropské komise, na kterém pracovali týmy z devíti evropských univerzit včetně týmu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jaké bylo zaměření LINEE, vysvětluje profesor Iwar Werlen, koordinátor projektu ze švýcarského Bernu, který bude jedním z vyučujících na letošní letní škole: „Projekt se zabýval klíčovými otázkami vícejazyčnosti v Evropě jako například: Stačí dobrá znalost jazyka k úspěšné integraci do společnosti? Platí, že čím dříve se začnou děti učit cizí jazyky, tím lépe? Jak přijímají používání menšinových jazyků na veřejnosti příslušníci majority? S jakými jazykovými problémy se potýkají nadnárodní podniky? Vyřeší angličtina jazykové problémy multilingvní Evropské unie? V jakém smyslu jsou, či nejsou si jazyky v evropských institucích rovny?“
Po prvních ročnících v Bruselu a Bolzanu se letní škola LINEE přesunula do Prahy, kde se koná již potřetí, letos poprvé po oficiálním ukončení projektu. „Jsme velmi rádi, že díky projektu LINEE jsme mohli v Praze zorganizovat letní školu opravdu světové úrovně. Také letos přijedou opravdu špičkoví odborníci a odbornice jako prof. Rita Franceschini, spolutvůrkyně evropské jazykové politiky. Velmi si ceníme toho, že díky filozofické fakultě budeme moct pokračovat s dalšími ročníky letní školy i po skončení finanční podpory od Evropské komise,“ uvádí docent Jiří Nekvapil, vedoucí českého organizačního týmu.
Pořádání letní školy vícejazyčnosti v Česku se může zdát na první pohled zvláštní, pokud uvážíme, že Česká republika se jeví jako jednojazyčná země. „Česká republika se ale v posledních letech stává cílovou imigrační zemí. Přichází k nám stále více lidí mluvících jinými jazyky než čeština. Obyvatelé Česka se dostávají do kontaktů s řadou různých jazyků, ať už díky pobytům v zahraničí, turismu, nebo imigraci. Současná imigrace představuje pro českou společnost opravdovou výzvu ke změnám v našem jazykovém vzdělávání i dosavadních komunikačních návycích. Nové kontakty dávají vzniknout novým jazykovým problémům, ale jsou pro společnost zároveň přínosem po mnoha stránkách. Mimochodem, světoznámá Pražská jazykovědná škola vděčí za své renomé také právě imigrantům z Ruska, kteří ve střední Evropě působili mezi světovými válkami,“ poznamenává Tamah Sherman, členka českého týmu.
Letní škola výzkumu multilingvismu se uskuteční ve dnech 20. až 24. června na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Praha 7. června 2011
