Tisková zpráva – Předběžné výsledky archeologické sezóny v Abúsíru – podzim 2005
15. prosince 2005
V souladu s vědeckým programem Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se během září a října tohoto roku uskutečnila první etapa terénního výzkumu v Abúsíru plánovaná pro archeologickou sezónu 2005-2006. Jejím cílem bylo především ověření některých teorií vztahujících se k vývoji staroegyptské architektury, společnosti a náboženství v době 3. tis. př. Kr. Těžiště prací tvořily archeologické práce v oblastech, které byly již dříve vytipovány na základě povrchového průzkumu, satelitního snímkování a geofyzikálních měření.Během několika prvních týdnů byla prozkoumána zatím nejstarší hrobka objevená na abúsírském pohřebišti, datovaná do 28. stol. př. Kr. (3. dynastie), tedy zhruba do doby panovníka Džosera, stavitele nejstarší egyptské pyramidy. Tato stavba byla během několika tisíciletí, které uplynuly od jejího vzniku, silně poškozena, přesto se však podařilo zdokumentovat pozůstatky její nadzemní cihlové části obsahující kultovní kapli a vstup do unikátního podzemí. Podzemí hrobky leží 15 m pod povrchem pouště a sestává z chodby o půdorysu písmene „U“, ze kterého vybíhají četné skladištní prostory směrem na východ a západ. V nich byly objeveny stovky velkých i menších fragmentů nádob z travertinu, dioritu, a jiných druhů kamene, které tvořily původní pohřební výbavu majitele hrobky, jehož jméno zatím neznáme. Později byla hrobka zaplavena během přívalových dešťů, pravděpodobně na konci Staré říše (koncem 3. tis. př. Kr.). Přesto se podařilo objevit i zbytky původního pohřbu. Hrobka patří mezi nejbohatší stavby tohoto typu a její majitel musel nepochybně zastávat vysoké funkce na královském dvoře. V průběhu 1. tis. př. Kr. byla nadzemní část hrobky použita pro pohřby posvátných zvířat (zatím se nalezlo na 40 vesměs porušených pohřbů), jejichž odborné prozkoumání proběhne v příštím roce.Během října probíhaly menší sondážní práce v jihozápadní části české koncese v Abúsíru. Podařilo se zde objevit rozsáhlou strukturu přibližně čtvercového půdorysu tvořenou valy z jílu (tafly) a kamenné suti. Četné nálezy kravských rohů a kostí napovídají, že jde o pravděpodobně o pohřebiště posvátných býků (Apidova skotu?) související s nedalekým podzemním pohřebištěm posvátných býků Apidů – Serapeem v severní Sakkáře.
V budoucnu bude třeba lokalizovat vstup do podzemní části této struktury.Východně od předpokládaného pohřebiště posvátného skotu byly sondážemi lokalizovány šachty a velké hrobky typu mastaby, s jejichž výzkumem se v nedaleké budoucnosti rovněž počítá.Proběhla též kresebná dokumentace reliéfní výzdoby Karovy mastaby a zpracovávání starších nálezů z pohřební výbavy objevených v komplexu vezíra Kara a jeho synů pro potřeby publikace v příštím roce, rekonstrukční a restaurační práce v hrobkách Kara a Intiho a v Ptahšepsesově mastabě a dokumentační práce.V závěru podzimní etapy archeologické sezóny proběhla v Egyptském muzeu v Káhiře fotografická dokumentace soch faraona Neferrea (pro připravovanou vědeckou publikaci) objevených v Abúsíru českým týmem v osmdesátých letech minulého století.Mgr. Renata Landgráfová
Český egyptologický ústav FF UKPro další informace prosím kontaktujte:Mgr. Petra Vlčková, Český egyptologický ústav FF UK, 224491396, petra.vlckova@ff.cuni.czDoc. Miroslav Bárta, Český egyptologický ústav FF UK, 224491394, miroslav.barta@ff.cuni.cz
Miroslav Bárta u nálezu kravských rohů a kostí |
Egyptští dělníci při práci na archeologickém výzkumu |
Řecká importovaná nádobka objevená během výzkumu |
Podzemní prostory nově prozkoumané hrobky |