21. září 2005
Česká archeologie symbolicky splácí dluh: byli to právě čeští archeologové, kteří odhalili podíl Keltů z českého území na vypálení řeckého obchodního městečka Pistiros na území dnešního Bulharska v roce 278 př. Kr. Datování je přesné díky nalezenému pokladu více než pětiset zlatých a stříbrných mincí z období vlády Alexandra Velikého a jeho nástupců. Projekt archeologických průzkumů ve středním Bulharsku, na kterém čeští a bulharští archeologové spolupracují, probíhá už dvanáct let.Říční přístav na řece Marici Pistiros byl založen dohodou s místním thráckým vládcem přibližně v polovině 5. století př. Kr v oblasti těžby kovových rud a byl střediskem železářské i bronzové výroby; vyráběl se tu i zlatý šperk. Konec Pistiru při keltském tažení roku 278 př. Kr. je spojen rovněž s českými zeměmi. Ve spálených ruinách byl nalezen keltský meč a kopí, ve vrstvě těsně po požáru pak duchcovská laténská spona, patrně vyrobená v Čechách, kterou tam Keltové zřejmě ztratili při loupení v ruinách. Později bylo město sice obnoveno, ale už ve skromnější podobě.Tyto a další objevy byly představeny na v pořadí třetím mezinárodním kongresu na téma černomořských studií – Pontickém kongresu, který se konal ve dnech od 10. do 18. září 2005 v prostorách Univerzity Karlovy v Jinonicích. Na organizaci se společně podíleli Filozofická fakulta UK a Fakulta humanitních studií UK. Prestiž českých badatelů tak po kongresech ve Varně a Ankaře přivedla zhruba dvě stovky odborníků tentokrát do Prahy.Pro další informace prosím kontaktujte
Mgr. Michaela Dombrovská
Vnější vztahy FF UK
Nám. Jana Palacha 2
116 38 Praha 1
telefon: 221 619 390
email: mluvci@ff.cuni.cz
|
Poklad z raně helenistické doby |
Duchcovská laténská spona (vlevo) |
