European Deans in Prague: FF UK zahájila novou tradici setkávání evropských děkanů Od 19. do 22. května probíhalo v Praze mezinárodní setkání děkanů partnerských filozofických a humanitních fakult, které pod záštitou ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody pořádala pražská Filozofická fakulta UK.
/
/ Bylo to vůbec poprvé, kdy se evropští děkani sešli k osobnímu jednání. Děkan hostitelské filozofické fakulty Jaroslav Vacek vysvětlil, proč se konferenci rozhodli uspořádat na vlastní půdě: „Po vstupu do Evropské unie se změnilo mnoho věcí. Procházíme obdobím, kdy je potřeba sjednotit a uspořádat roztříštěný systém vysokého školství a přitom omezit administrativu. Jestliže chceme, aby student mohl vystudovat bakalářský program v Portugalsku a navázat na něj magistrem v Praze nebo Berlíně, musíme vědět, jak studium probíhá.“
/
/ Na konferenci byly proto pozvány filozofické, popřípadě humanitní fakulty z EU a z několika přistupujících států. Pozvání se setkalo s velkou odezvou, na setkání přijeli všichni ohlášení zástupci univerzit z patnácti států. Mezi účastníky nechyběli zástupci ze Sorbonny, Lipska či Santiaga de Compostela.
/
/ Děkani prezentovali konkrétní problémy, se kterými se jejich fakulty potýkají. Shodli se, že mezi ně patří zejména nedostatek financí a nejednotný systém výuky, který by umožňoval pružnější výměnu zahraničních studentů a pedagogů. Dalším tématem v programu jednání byla Boloňská deklarace o vytváření evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání. Smyslem deklarace je zejména posílení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského systému vysokého školství, které s sebou přináší praktické problémy, jako například uznávání diplomů, zavedení jednotného kreditního systému a podporu studentské mobility. Boloňská deklarace byla schválena již v červnu 1999, přesto ještě nedošlo k plné realizaci jejích cílů. O dalším stanovování priorit při naplňování deklarace jednali shodou okolností ve stejném termínu 19. – 20. května evropští ministři v norském Bergenu. Jednání se za Českou republiku zúčastnil náměstek ministryně školství Petr Kolář a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.
/
/ Během pražského jednání se děkani spontánně shodli na dalších společných problémech a námětech. Jedním z nich byla otázka prezentace filozofických a humanitních oborů na veřejnosti a v médiích. „O humanitních oborech se v novinách dočtu jenom to, že žebrají o peníze, nebo když si profesor etiky něco začne se svou studentkou,“ pronesl zástupce jedné z nejstarších univerzit v Evropě, profesor Alberto Tiscornia z Uppsaly ve védsku. Děkani se shodli, že nechtějí jen pasivně sledovat obraz, který je daný veřejnou a mediální agendou, ale aktivně vytvářet témata a prostor pro komunikaci.
/
/ Jedním z nejdůležitějších témat, které vyvstalo v průběhu jednání, se ukázala být potřeba znovu definovat postavení a smysl filozofických a humanitních oborů. Diskutovalo se o tom nejen v souvislosti s novými podmínkami rozšířené a společné Evropy, ale i ve vztahu k technickým oborům. Humanitně zaměřené fakulty v celé Evropě se potýkají s nedostatkem financí, protože své obory často nemohou spojit s lukrativním komerčním výzkumem. Veřejnost i politická scéna tak často upřednostňují obory, jejichž výsledky lze ihned využít v praxi. „Musíme si uvědomit, že díky technickému pokroku bude sice náš život delší, ale bez humanitních věd jej dožijeme jako duševní invalidé“, vyslovil svůj názor proděkan pro vědu FF UK Jan Rychlík.
/
/ Evropští děkani se shodli, že osobní setkání přineslo nové, inspirativní a relevantní poznatky. V závěru sobotního setkání přijali návrh, aby se setkání každoročně opakovala pod názvem „Prague Network“. Na další setkání své evropské kolegy pozvali zástupci lipské univerzity. Programem jednání, které se uskuteční v průběhu května-června 2006, bude aktivní hledání role humanitních věd v období sociální a kulturní změny. Vzhledem k tomu, že univerzita v Lipsku má velmi silnou pozici v komunikačních a mediálních studiích, lze očekávat, že se bude také významně projednávat otázka vnitřní i vnější komunikace fakult.
/
/
/
/ PhDr. Denisa Kollmannová 1-8 | 9-14 “
/ Evropští děkani byli uvítáni v Karolinu
/ prof. Josef Stingl a děkan Filozofické
/ fakulty UK prof. Jaroslav Vacek ukázali
/ návštěvníkům historické prostory Karolina “
/ Prorektor UK pro zahraniční vztahy
/ prof. Josef Stingl a děkan Filozofické
/ fakulty UK prof. Jaroslav Vacek ukázali
/ návštěvníkům historické prostory Karolina
/ uvítal hosty symbolickou číší vína “
/ Děkan FF UK prof. Jaroslav Vacek
/ uvítal hosty symbolickou číší vína
/ v Toskánském paláci na Hradčanech,
/ který pro účely setkání poskytlo
/ Ministerstvo zahraničních věcí “
/ V pátek 20. 5. se děkani sešli k zasedání
/ v Toskánském paláci na Hradčanech,
/ který pro účely setkání poskytlo
/ Ministerstvo zahraničních věcí
/ ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda “
/ Za MZV přivítal hosty náměstek
/ ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda
/ probíhalo celý den.
/ Na snímku proděkanka pro studijní
/ záležitosti prof. Jana Králová “
/ Jednání v Toskánském paláci
/ probíhalo celý den.
/ Na snímku proděkanka pro studijní
/ záležitosti prof. Jana Králová
/ Paula Arnaut z univerzity v Coimbra “
/ Portugalsko zastupovala Ana
/ Paula Arnaut z univerzity v Coimbra “
/ Během jednání v Toskánském paláci.
/
/ Bylo to vůbec poprvé, kdy se evropští děkani sešli k osobnímu jednání. Děkan hostitelské filozofické fakulty Jaroslav Vacek vysvětlil, proč se konferenci rozhodli uspořádat na vlastní půdě: „Po vstupu do Evropské unie se změnilo mnoho věcí. Procházíme obdobím, kdy je potřeba sjednotit a uspořádat roztříštěný systém vysokého školství a přitom omezit administrativu. Jestliže chceme, aby student mohl vystudovat bakalářský program v Portugalsku a navázat na něj magistrem v Praze nebo Berlíně, musíme vědět, jak studium probíhá.“
/
/ Na konferenci byly proto pozvány filozofické, popřípadě humanitní fakulty z EU a z několika přistupujících států. Pozvání se setkalo s velkou odezvou, na setkání přijeli všichni ohlášení zástupci univerzit z patnácti států. Mezi účastníky nechyběli zástupci ze Sorbonny, Lipska či Santiaga de Compostela.
/
/ Děkani prezentovali konkrétní problémy, se kterými se jejich fakulty potýkají. Shodli se, že mezi ně patří zejména nedostatek financí a nejednotný systém výuky, který by umožňoval pružnější výměnu zahraničních studentů a pedagogů. Dalším tématem v programu jednání byla Boloňská deklarace o vytváření evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání. Smyslem deklarace je zejména posílení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského systému vysokého školství, které s sebou přináší praktické problémy, jako například uznávání diplomů, zavedení jednotného kreditního systému a podporu studentské mobility. Boloňská deklarace byla schválena již v červnu 1999, přesto ještě nedošlo k plné realizaci jejích cílů. O dalším stanovování priorit při naplňování deklarace jednali shodou okolností ve stejném termínu 19. – 20. května evropští ministři v norském Bergenu. Jednání se za Českou republiku zúčastnil náměstek ministryně školství Petr Kolář a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm.
/
/ Během pražského jednání se děkani spontánně shodli na dalších společných problémech a námětech. Jedním z nich byla otázka prezentace filozofických a humanitních oborů na veřejnosti a v médiích. „O humanitních oborech se v novinách dočtu jenom to, že žebrají o peníze, nebo když si profesor etiky něco začne se svou studentkou,“ pronesl zástupce jedné z nejstarších univerzit v Evropě, profesor Alberto Tiscornia z Uppsaly ve védsku. Děkani se shodli, že nechtějí jen pasivně sledovat obraz, který je daný veřejnou a mediální agendou, ale aktivně vytvářet témata a prostor pro komunikaci.
/
/ Jedním z nejdůležitějších témat, které vyvstalo v průběhu jednání, se ukázala být potřeba znovu definovat postavení a smysl filozofických a humanitních oborů. Diskutovalo se o tom nejen v souvislosti s novými podmínkami rozšířené a společné Evropy, ale i ve vztahu k technickým oborům. Humanitně zaměřené fakulty v celé Evropě se potýkají s nedostatkem financí, protože své obory často nemohou spojit s lukrativním komerčním výzkumem. Veřejnost i politická scéna tak často upřednostňují obory, jejichž výsledky lze ihned využít v praxi. „Musíme si uvědomit, že díky technickému pokroku bude sice náš život delší, ale bez humanitních věd jej dožijeme jako duševní invalidé“, vyslovil svůj názor proděkan pro vědu FF UK Jan Rychlík.
/
/ Evropští děkani se shodli, že osobní setkání přineslo nové, inspirativní a relevantní poznatky. V závěru sobotního setkání přijali návrh, aby se setkání každoročně opakovala pod názvem „Prague Network“. Na další setkání své evropské kolegy pozvali zástupci lipské univerzity. Programem jednání, které se uskuteční v průběhu května-června 2006, bude aktivní hledání role humanitních věd v období sociální a kulturní změny. Vzhledem k tomu, že univerzita v Lipsku má velmi silnou pozici v komunikačních a mediálních studiích, lze očekávat, že se bude také významně projednávat otázka vnitřní i vnější komunikace fakult.
/
/
/
/ PhDr. Denisa Kollmannová 1-8 | 9-14 “
/ Evropští děkani byli uvítáni v Karolinu
/ prof. Josef Stingl a děkan Filozofické
/ fakulty UK prof. Jaroslav Vacek ukázali
/ návštěvníkům historické prostory Karolina “
/ Prorektor UK pro zahraniční vztahy
/ prof. Josef Stingl a děkan Filozofické
/ fakulty UK prof. Jaroslav Vacek ukázali
/ návštěvníkům historické prostory Karolina
/ uvítal hosty symbolickou číší vína “
/ Děkan FF UK prof. Jaroslav Vacek
/ uvítal hosty symbolickou číší vína
/ v Toskánském paláci na Hradčanech,
/ který pro účely setkání poskytlo
/ Ministerstvo zahraničních věcí “
/ V pátek 20. 5. se děkani sešli k zasedání
/ v Toskánském paláci na Hradčanech,
/ který pro účely setkání poskytlo
/ Ministerstvo zahraničních věcí
/ ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda “
/ Za MZV přivítal hosty náměstek
/ ministra zahraničních věcí Pavel Svoboda
/ probíhalo celý den.
/ Na snímku proděkanka pro studijní
/ záležitosti prof. Jana Králová “
/ Jednání v Toskánském paláci
/ probíhalo celý den.
/ Na snímku proděkanka pro studijní
/ záležitosti prof. Jana Králová
/ Paula Arnaut z univerzity v Coimbra “
/ Portugalsko zastupovala Ana
/ Paula Arnaut z univerzity v Coimbra “
/ Během jednání v Toskánském paláci.
