Článek - detail - Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Nové unikátní pohřebiště staroegyptské elity na pyramidovém poli v Abúsíru – výjimečný objev českých egyptologů z doby stavitelů pyramid

Čeští egyptologové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze objevili hrobový komplex vysokých hodnostářů egyptské Staré říše zahrnující dvůr egyptské princezny datovaný do doby kolem 2500 př. n. l. „Tímto jedinečným objevem otevíráme novou kapitolu dějin pohřebiště v Abúsíru,“ komentoval úspěch českého týmu prof. Miroslav Bárta, vedoucí archeologické expedice v Abúsíru. „Můžeme nahlédnout do doby před 4500 lety a krok za krokem dokumentovat život a posmrtnou existenci několika historicky významných osobností z doby stavitelů pyramid.“

Pohled na hrobové komplexy v Abúsíru, kterým vévodí pilířový dvůr královské princezny Šeretnebti

Pohled na hrobové komplexy v Abúsíru, kterým vévodí pilířový dvůr královské princezny Šeretnebti (foto Martin Frouz)

Celý doposud málo probádaný komplex sestává z několika výborně dochovaných mastab, skalních hrobek a pozoruhodného dvora s pilíři, které nesou jméno a tituly staroegyptské princezny. Staroegyptští stavitelé pravděpodobně využili přirozenou proláklinu ve skalním podloží k vybudování 4 metry hlubokého dvora, který se téměř ztrácí mezi mastabami hodnostářů postavenými okolo na vyšší úrovni. Severní a západní stěny dvora byly obložené vápencovými bloky, zatímco jižní stěna byla vytesána ve skále. Východní stěna byla rovněž postavena z vápence a podél ní probíhá od severu k jihu dlouhé schodiště z vápencových desek.

Ve dvoře se nacházejí čtyři pilíře, jež původně podpíraly architrávy se stropními bloky. Všechny čtyři pilíře nesou na jižní straně nápis uvádějící jméno a tituly majitelky: „Vlastní dcera krále, jím milovaná, ctěná před Velkým bohem, Šeretnebtej.“ Majitelka tohoto dvora je dosud neznámá princezna a předběžné vyhodnocení výzkumu naznačuje, že žila ve druhé polovině 5. dynastie, tedy před 4500 lety. Je pozoruhodné, že princeznin dvůr se nachází v jižní části abúsírské nekropole mezi hrobkami hodnostářů, zatímco většina členů královské rodiny se v této době nechala pohřbívat o 1 km severněji v blízkosti pyramidových komplexů egyptských vládců 5. dynastie, kde před třiceti lety tehdy ještě československý tým zkoumal pyramidové komplexy krále Raneferefa a jeho matky, královny Chentkaus II, či hrobky princezen z konce 5. dynastie.

Ze dvora vybíhá k východu chodba a v jižní stěně dvora i chodby se nacházejí vstupy do čtyř hrobek, vyhloubených přímo ve skále směrem k jihu. Dosud byly prozkoumány tři hrobky, jež patřily vysoce postaveným hodnostářům. Majitelem jedné byl inspektor dvořanů Duaptah, druhou si vybudoval vrchní soudní činitel Velkého domu Šepespuptah a nejvýchodnější hrobka patřila představenému písařů pracovních skupin Neferovi. První dvě hrobky zřejmě pocházejí z doby vlády Džedkarea Isesiho (25. století př. n. l.), poslední jmenovaná se zdá být o něco starší. Poslední hrobku, jež se nachází mezi Neferovou a Šepespuptahovou hrobkou, archeologové dosud zkoumají a jméno jejího majitele zatím není známo.

Při výzkumu dvora, chodby a skalních hrobek se českému týmu podařilo uskutečnit jedinečné objevy, k nimž patří výjimečný soubor soch. V chodbě byla mezi vstupy do hrobek umístěna čtyři velká vápencová naa s vázanými sochami. Nejzápadnější z nich zobrazuje muže, další muže s malým synem a ve východní části chodby po stranách vstupu do Neferovy hrobky jsou naa zachycující tři postavy, a to ženu uprostřed a dva muže po stranách. Jejich identita je předmětem dalšího archeologického a historického zkoumání.

Uvnitř Neferovy hrobky čekala na archeology další překvapení. V její západní stěně se na svém původním místě dochovaly krásně zdobené nepravé dveře, jež sloužily duši majitele k přechodu z onoho světa na tento, aby se mohl nasytit z obětin. Nepravé dveře pokrývají nápisy, jež měly Neferovi a jeho ženě Hathorneferet magicky zajistit dostatek potravy pro jejich posmrtnou existenci, a rovněž vypočítávaly jejich tituly a hodnosti. Hieroglyfické značky jsou nejen vytesané, ale i malované a původní barvy jsou dosud dobře dochované.

Ve vstupní části hrobky český tým objevil tzv. serdab, tedy zazděný výklenek, ve kterém Nefer uložil své sochy. Serdab byl objeven neporušený a obsahoval čtyři vápencové polychromované sochy, jež Nefera zachycovaly v několika různých rolích; dvě sochy jej zobrazují jako kráčícího hodnostáře, další jako písaře s papyrovým svitkem na klíně a poslední socha jej ukazuje spolu s manželkou Hathornefretou, která jej něžně objímá kolem ramen.

Fragmenty dalších soch byly nalezeny ve dvoře a v chodbě. Jde o největší soubor soch hodnostářů, jež se podařilo v Abúsíru objevit. Kvalita uměleckého provedení je zcela výjimečná a svědčí o vysokém postavení majitelů.

„Archeologické práce našeho týmu dosud probíhají, věřím, že můžeme očekávat i další archeologicky a historicky významné objevy,“ zhodnotil úspěch českých egyptologů doc. Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.