Publikace prof. Jaroslava Čechury z Ústavu českých dějin FF UK s názvem Neklidný život obyčejné ženy na příběhu Johany Peřkové (1703–1745) přispívá k poznání obrazu sociálních dějin raného novověku. Podobný příběh prostého člověka nebyl v české historiografii dosud prezentován. Kniha vychází 5. února 2015 v Nakladatelství Lidové noviny.
Kde se objevila myšlenka na zpracování příběhu Johany Peřkové?
Jaroslav Čechura: V roce 2008 jsem vydal monografii Kriminalita a každodennost, kde jsem sledoval Johaniny krádeže. Posléze při dalším výzkumu Třeboňska, který trvá už celou dekádu, jsem dospěl k přesvědčení, že životní osudy této ženy jsou hodny samostatného monografického zpracování.
Jak probíhal sběr materiálu, podkladů?
J. Č.: Klíčová dokumentace se nachází v Státním oblastním archivu v Třeboni. Jde o jeden z významných nejen českých, ale i evropských archivů, kde se nacházejí zásadní fondy k dějinám (jiho)českého venkova 16.–20. století. Kilometry zdejších písemností nabízejí množství odpovědí na nekonečné otázky historiografie.
Jak je kniha pojata? Jak je zacházeno s historickými daty?
J. Č.: Jedná se o odbornou/vědeckou studii s kompletním dokladovým aparátem. Koncepčně je založena na metodě tzv. mikrohistorie, tedy rekonstrukci minulých událostí ve zmenšeném měřítku. Důležitým aspektem přístupu je narativní forma líčení událostí.
Jak může kniha přispět k poznání společnosti první poloviny 18. století jako celku?
J. Č.: Kniha ukazuje život prostých lidí, aktivních jedinců. Jejich život se podstatně lišil od klasického nazírání na dějiny oné doby. Tito lidé nebyli žádnými zajatci historických struktur, jejich život se v nejednom ohledu podstatně lišil od představ o oné době, dosud nejednou spojované s tzv. dobou temna.
| Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. (1952) působí v Ústavu českých dějin FF UK. V minulých dvou dekádách se postupně zabýval tematickou triádou ze sociálních dějin raného novověku: selské rebelie – drobná venkovská kriminalita – sexuální chování venkovanů. Využívá přitom moderních sociálně historických postupů, dějin konfliktů a kriminality stejně jako mikrohistorických postupů. Práce na tato témata vznikaly převážně na materiálu vytěženém z jihočeských archivů, v první řadě SOA Třeboň.Monografie: Broumovská rebelie, Praha 1997; Selské rebelie roku 1680. Sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti, Praha 2001; Černínové versus Kysíbelští, Praha 2002; Kriminalita a každodennost v raném novověku. Jižní Čechy 1650–1770, Praha 2008; Sex v době temna (Třeboňsko v prvním století Schwarzenberků (1660–1770), Praha 2015. Kompletní přehled prací viz Veronika Bohačová, Veronika Kucrová (edd.), Sedláci si dělají, co chtějí. Sborník vybraných prací profesora Jaroslava Čechury, Praha 2012. |
